Strach cítíme více smyslově. Vyvolat jej může vizuální podnět, pach, dotek nebo chuť. V novém výzkumu provedeném na myších američtí vědci zjistili dvě skupiny neuronů, které vyvolávají v amygdale pocity strachu, napsal web ScienceAlert.
Strach je důležitý pro přežití. Zvířata i lidé jej vnímají více smyslově. Orel například mává křídly a vytváří stín, když se snáší nad kořistí. Během požáru zase vnímáme horko, kouř a smrad.
Američtí vědci se domnívají o praktičnosti přenášení všech těchto smyslových informací do jediného neurálního okruhu v části mozku zvané amygdala, kterou se strachem spojujeme.
Scientists May Have Identified The Neurons That Give Birth to Fear https://t.co/lHVbWEZNz0
— ScienceAlert (@ScienceAlert) August 20, 2022
Existence takové nervové dráhy ještě musí být prokázána. Nová studie, o níž napsal server ScienceAlert, však poskytla silné důkazy o dvou nepřekrývajících se okruzích, které ve vzájemné spolupráci vyvolávají v našem mozku strach.
Tým výzkumníků pracoval s podezřením, že neurony využívající molekulu zvanou peptid související s genem kalcitoninu (CGRP) souvisejí s amygdalou. CGRP přispívají také k rozvoji migrény a souvisejí s post traumatickou stresovou poruchou (PTSD).
Vědci vybavili geneticky modifikované myši speciálním nositelným zařízením pro sledování vápníku, s jehož pomocí sledovali aktivitu CGRP. Hlodavce přitom konfrontovali s negativními podněty, jako je elektrický šok do nohy, zvuk napodobující výbuch hromu či vynořující se disk evokující rychlé přiblížení ptáka.
Centrální poplašný systém
Studie publikovaná v časopise Cell Reports popisuje zvýšenou aktivitu CGRP u hlodavců konfrontovaných se smyslovými vjemy vyvolávajícími strach. Celkem experti zaznamenali 160 neuronů rozdělených do dvou skupin, CGRPSPFp a CGRPPBel.
„Mozková dráha, kterou jsme objevili, funguje jako centrální poplašný systém,“ řekla neurobioložka Sung Han ze soukromé neziskové výzkumné organizace Salk Institute for Biological Studies v Kalifornii.
„Byli jsme nadšení, když jsme zjistili, že neurony CGRP jsou aktivovány negativními podněty všech pěti smyslů,“ dodala vědkyně.
Vědci následně v laboratoři u testovaných myší CGRP „uspali“ a experiment zopakovali. Zvířata bez reakcí CGRP na negativní informace, jako je šok či hrozba predátora, tak významně nereagovaly.
„Tyto výsledky naznačují, že neurony CGRP jsou nutné pro zprostředkování behaviorálních reakcí na různé sady multismyslových hrozeb,“ píší odborníci.
Tým rovněž v jiném experimentu zjistil, že CGRP hrají roli při vytváření vzpomínek na hrozby.
Soustředění všech smyslových signálů do jediné oblasti mozku, amygdaly, může zvířatům usnadnit rozhodování během krizových situací.
Pokud vědci potvrdí sejný mechanismus u lidí, mohly by být například léky proti migrénám blokující CGRP použity v boji proti PTSD či v případě senzorické přecitlivělosti u osob s autismem.