Vůdkyně pravicových Bratrů Itálie Giorgia Meloni zvítězila v italských volbách a je na nejlepší cestě stát se první premiérkou v zemi. Očekává se, že vytvoří nejpravicovější italskou vládu od druhé světové války. Informuje o tom BBC, Reuters a další servery.
Vítězství pravice znepokojuje velkou část Evropy, protože Itálie je třetí největší ekonomikou EU.
Non tradiremo la vostra fiducia. Siamo #pronti a risollevare l’Italia
— Giorgia Meloni 🇮🇹 ن (@GiorgiaMeloni) September 26, 2022
GRAZIE! 🇮🇹 pic.twitter.com/DabIIuhORK
Po hlasování však pětačtyřicetiletá Meloni prohlásila, že její strana Bratři Itálie bude „vládnout pro všechny“ a nezradí důvěru lidí.
„Italové vyslali jasný vzkaz ve prospěch pravicové vlády vedené Bratry Itálie,“ řekla novinářům v Římě. V ruce držela ceduli s nápisem „Děkujeme, Itálie“.
Strana získala kolem 26 % hlasů a předstihla tak svého nejbližšího soupeře Enrica Lettu z levého středu. Letta v pondělí novinářům řekl, že vítězství krajní pravice je „smutným dnem pro Itálii a Evropu“. „Budeme silnou a neústupnou opozicí,“ slíbil.
Rodící se koalice, do níž patří také nacionalistická Liga Mattea Salviniho a středopravicová Forza Italia bývalého premiéra Silvia Berlusconiho, ovládne se ziskem přibližně 44 % hlasů Senát i Sněmovnu.
Před čtyřmi lety získali Bratři Itálie pouhá čtyři procenta hlasů. Nakonec však těžili z toho, že zůstali mimo „vládu národní jednoty“, která se v červenci rozpadla.
Dramatický úspěch strany v hlasování zamaskoval skutečnost, že její spojenci si vedli špatně. Liga sklouzla pod 9 % a Forza Italia ještě níže.
Jejich velkou výhodou však bylo, že tam, kde byli schopni postavit ve volebním obvodu jednotnou kandidátku, se jejich soupeři z levice a středu nedokázali dohodnout na společném postoji a kandidovali samostatně.
Giorgia Meloni se zřejmě jistě stane premiérkou. Bude teď na prezidentovi Sergiu Mattarellovi, aby ji jmenoval. To se pravděpodobně nestane dříve než koncem října. Itálie bude mít premiérku poprvé ve své historii.
Proti LGBT lobby i masové migraci
Ačkoli se snažila zjemnit svou image, zdůrazňovala svou podporu Ukrajině a rozmělnila protiunijní rétoriku, vede stranu, která má kořeny v poválečném hnutí, jež vzešlo z fašistů diktátora Benita Mussoliniho.
Na začátku tohoto roku nastínila své priority v bouřlivém projevu ke španělské krajně pravicové straně Vox. „Ne islamistickému násilí, ano bezpečným hranicím, ne masové migraci… ne velkým mezinárodním financím… ne bruselským byrokratům! Ano tradiční rodině, ne LGBT lobby, ano sexuální identitě, ne genderové ideologii,“ hlásala.
Středolevá aliance s 26 % hlasů daleko zaostala za pravicí. Představitelka Demokratické strany Debora Serracchianiová prohlásila, že pravice „má většinu v parlamentu, ale ne v zemi“.
Ve skutečnosti se levici nepodařilo vytvořit životaschopnou alianci s ostatními stranami poté, co se rozpadla minulá vláda. Její představitelé byli skleslí i před hlasováním. Populistické hnutí Pěti hvězd pod vedením Giuseppe Conteho získalo přesvědčivé třetí místo, s Enricem Lettou si však do oka nepadli. A to přestože mají několik společných politik v oblasti imigrace a zvyšování minimální mzdy.
Volební účast klesla na rekordní minimum 63,91 % – o devět procentních bodů méně než v roce 2018. Volební účast byla nízká zejména v jižních regionech včetně Sicílie.