Navzdory skutečnosti, že miliony lidí po celém světě jógu cvičí, mnozí si stále neuvědomují její základní filozofii. Zkuste pochopit a využít celý rozsah jógy.
Tento trend se možná vyvinul proto, že jóga zahrnuje vše od meditace, zpívání a obřadů až po studium písem, ásan a dechových technik. Sjednocení všech těchto složek do jedné praxe se v našich moderních vysokorychlostních životech stalo náročným. To v konečném důsledku znamená, že celý rozsah jógy je z velké části nevyužit a zůstává nepovšimnut.
Filozofie jógy a mnoho aspektů jógové praxe mají trvalou povahu právě kvůli jejich schopnosti učit lidi, jak žít v souladu s přírodou pro lepší zdraví, štěstí a moudrost. Jógové tradice jsou také přizpůsobitelné měnící se době, což jim umožnilo ovlivnit moderní společnost jako celek.
Jóga se ve společnosti obecně prosadila, přesto je v některých odvětvích stále popisována jako „náboženská“. Jedná se o nepochopení této praxe. Někteří lidé jógu považují za čistě fyzickou bez vazeb na spiritualitu a jiní za příliš duchovní. V obou případech jim uniká smysl.
Je důležité porozumět tomu, že jóga není jedinou sjednocenou teorií myšlení nebo náboženskou doktrínou. Vždy zahrnovala rozsáhlé, různorodé a rozmanité filozofické školy, cesty a výklady.
Filozofie jógy má zároveň konzistentní základní poselství: Že jóga v podstatě znamená „spojení s nejvyšším“.
Kořeny jógy
I když většina jógových škol v zásadě souhlasí s tím, že jóga znamená „sjednocení“, mezi jógovými školami po celém světě jsou významné rozdíly v obecné filozofii jógy. Historicky existují tři různé tradiční filozofické systémy. Moderní postupy zahrnují různé prvky každé z těchto filozofií: klasickou jógu, védántu a tantru. Proto dnes neexistuje jeden filozofický základ pro všechny praktiky hathajógy. Hatha, jak ji známe, je spíše integrativní praxí utkanou z vláken každé z těchto škol.
Guru Siyag Siddhayoga practice leads to #SelfRealizationByYoga because it has its roots in ancient Nathyogi tradition & practically manifests the Vedanta philosophy in the lives of its practitioners thru the fulfillment of the eight limbed yoga described in Patanjali yogsutras pic.twitter.com/3DeckUgkr6
— Omprkash siyol Opsiyol gsy (@o_opsiyol098) October 16, 2022
Klasická jóga
Klasický pohled se vyvinul ze spisů Patanjaliho v období mezi lety 100 př. n. l. a 500 n. l. Ve své Jóga sútře popsal jógu jako stav, ve kterém je puruša (duch) oddělena od své zapletené identity s prakriti (hmotou). Cílem je tedy kaivalya neboli osvobození duchovního vědomí z energetického pole mysli-těla.
Jinými slovy, cílem jógy je podle klasické filozofie pochopit a zažít, že puruša není vázána prakriti, abychom se mohli sladit se svou pravou přirozeností. Toto je více dualistický přístup, který sdílí společné rysy s filozofií Samkhya.
Védánta
Druhým filozofickým kmenem je védánta, ve které praktikující definují jógu jako cestu probuzení. K němu dochází, když jogínova praxe neutralizuje mayu, iluzi způsobující sílu, která skrývá vědomí. Podle védánty je vědomí vždy přítomno v hmotné sféře. Jakmile jogín zničí mayu, jeho vědomí odhalí velkou jednotu bytí. Z tohoto specifického filozofického hlediska je „bytí“ synonymem pro ananda, nejvyšší blaženost a radost, jakou si lze představit. Ve védántě je tedy jóga v konečném důsledku stavem realizace s vlastní čistou, blaženou přirozeností.
Tantra
V tantrické filozofii je jóga definována jako stav sjednocení s podstatou Shiva-Shakti, neboli nejvyšším vědomím a jeho tvůrčí silou. To je považováno za absolutní úroveň reality, která nekonečně vibruje čistou příznivostí, blažeností, uvědoměním, svobodou a plností. Na rozdíl od klasické jógy vidí tantra purušu a prakriti jako mající stejnou esenci Šiva-Šakti. Důvodem je teorie, že vše je ve svém jádru svrchované a čisté vědomí, není potřeba izolace a oddělení.
Na rozdíl od védánty vidí tantra mayu ne jako iluzi, ale spíše jako rozlišující sílu samotného vědomí. Je to hravý druh energie, který umožňuje jednotlivým duším zažít různé božské kreativní projevy nejvyššího vědomí.
Jógové praktiky v tantře zahrnují širokou škálu technik pro ovládání energie, od zpívání manter (tj. transformace vědomí pomocí zvuků a slov), až po dechové praktiky a použití janter (specifické geometrické obrazy k vyvolání energií nebo božstva) a mandaly (záměrné diagramy), které se často používají v meditačních praktikách.
Všechny praktiky tantrické jógy využívají sofistikované techniky určené k ovlivnění jemné energie v mysli/těle. Obecně platí, že tantrické školy hledají tvůrčí sílu jako nejvyšší cíl nebo potěšení jako vrchol sádhany (duchovní praxe).
Znalosti jsou v tantře síla i blaženost, takže rozšíření vzdělání a uvědomění je zásadním úsilím. Cíle tantrických technik se mezi školami liší a sahají od prodloužení života přes zvýšení světské moci až po prožití konečné blažené svobody duše. Mnoho praktik Hatha jógy pochází z tantrické filozofie, ve které jsou tělo a mysl považovány za různé frekvence jediné nejvyšší, božské energie, která oživuje vše ve vesmíru.
Uvedení znalostí do praxe
Znalosti lze získat studiem posvátných textů, které analyzují filozofii jógy. Je ale také možné získat znalosti přímo tím, že hluboce prožijete tuto filozofii.
Pochopení, že vždy existovaly rozmanité cesty praxe, je v dnešním světě důležité. Mnozí souhlasí s tím, že přímé znalosti získané aplikací filozofie v každodenním životě jsou efektivnější cestou, než o ní jen přemýšlet nebo mluvit. Jóga může být něco, co zkoumáme svým tělem i srdcem a myslí. A zkoumání nebo prohlubování filozofie jógy nám může pomoci rozšířit praxi do zcela nových rozměrů.