V Kanadě ve středu začal summit COP15 o biologické rozmanitosti. Světoví lídři na něm mají jednat o záchraně živočišných druhů a ochraně jejich stanovišť. Informovala o tom stanice BBC News a deník The Guardian.
„Lidstvo se stalo zbraní hromadného vymírání,“ varoval podle stanice BBC během zahájení summitu COP15 v kanadském Montrealu šéf OSN Antonio Guterres. Řekl, že ještě máme šanci ničení, které vystavilo nebezpečí miliony živočišných druhů, zastavit.
„Je čas uzavřít mírový pakt s přírodou,“ nastínil cíl jednání o obnově přírody do roku 2030 před zástupci z téměř 200 států Guterres. Prohlásil také, že věda hovoří jednoznačně. Příroda je důležitá pro všechno na Zemi, napsal The Guardian.
COP15: UN calls for ‚peace pact with nature‘ https://t.co/OAjv6Gh51v
— BBC News (World) (@BBCWorld) December 7, 2022
Země se mezi sebou mají dohodnout na snížení rizik vyhynutí ohrožených druhů, prohlášení 30 procent pevninských i mořských oblastí za chráněné, zakročení proti vládním dotacím poškozujícím životní prostředí a obnově degenerovaných ekosystémů.
Jako biodiverzitu chápeme všechny formy života propojené ve složité síti, které jsou důležité pro planetu. Lidstvo se však na tuto síť spoléhá co se potravy, čistého ovzduší a vody týče.
Summit COP15 aktivisté, vědci i politici považují za poslední šanci, jak zachránit přírodu a tím i lidstvo. Pokud se nepodaří zajistit dobrý výsledek v ochraně biodiverzity, bude mnohem těžší bojovat proti klimatickým změnám.
Existují i další důležitá místa podobná Amazonii
„Myšlenka biologické rozmanitosti může být pro veřejnost komplikovaná,“ spekulovala doktorka Abigail Entwistle z charitativní organizace Fauna and Flora International. „V zásadě jde však o přírodu,“ vysvětlila.
Podle ní musíme přistupovat k biodiverzitě stejně jako ke snaze udržet globální oteplování na hranici 1,5 stupně Celsia. Jednání na COP15 však mohou zkomplikovat diskuse o financování.
Rizika spočívají i v tom, aby chráněné oblasti ve skutečnosti nebyly chráněny pouze na papíře nebo aby nevznikly „lesy duchů“ v důsledku vyloučení domorodých kmenů a původních obyvatel.
Kambodžský ředitel pro faunu a flóru Pablo Sinovas také poukázal na potřebu efektivněji chránit oblasti s neprozkoumanou biodiverzitou. Jako příklad uvedl Národní pak Virachey v severovýchodním Kambodži.
„Dalo by se říci, že tato lesní oblast je ekvivalentem Amazonie v Asii,“ řekl Sinovas. „Je to les s velmi výjimečnou biologickou rozmanitostí. Je toho hodně, co je v něm třeba prozkoumat a objevit,“ tvrdil Sinovas s tím, že parku se nevěnovalo tolik pozornosti jako Amazonii.