Arménie, Ázerbájdžán a Rusko podepsali dohodu o ukončení bojů o Náhorní Karabach. Mír přichází po šesti týdnech ozbrojeného konfliktu mezi ázerbájdžánskou armádou a etnickými Armény. Informuje o tom BBC.
Ruskem zprostředkovaná mírová dohoda přichází po několika neúspěšných pokusech o příměří a platit začala v úterý krátce po půlnoci.
Podle jejího znění si Ázerbájdžán ponechá vybojované části Náhorního Karabachu. Arménie se také zavázala stáhnout se v řádu týdnů z několika přilehlých oblastí.
Arménský ministerský předseda Nikol Pašinjan označil dohodu za „neuvěřitelně bolestnou pro mě i pro náš lid“. Rozhodnutí ale podle něj vycházelo ze „zevrubného rozboru bojové situace“ a bylo „konzultováno s nejpovolanějšími odborníky“.
Premiér Pašinjan také dodal, že se „nejedná o vítězství, ale kdo se nepovažuje za poraženého, poražený není“.
Souhlas s „co nejrychlejším koncem války“ vyjádřil i vůdce arménské komunity v Náhorním Karabachu Arajik Harutjunjan.
Vladimir Putin oznámil, že v oblasti budou na dodržování dohody dohlížet příslušníci ruských mírových jednotek.
Podle prezidenta Ázerbájdžánu Ilhama Alijeva má nad mírem bdít svou vojenskou přítomností také Turecko.
Turecko stálo během konfliktu jednoznačně na straně Ázerbájdžánu a turecký prezident Erdogan se nijak netajil tím, že se tak snaží posílit svůj vliv v regionu.
Součástí dohody je podle prezidenta Putina výměna válečných zajatců a „odblokování všech ekonomických a dopravních vazeb“.
O sporný ázerbájdžánský region s převážně arménským obyvatelstvem se bojovalo už v první polovině 90. let. Tehdy se oběti na životech počítaly na desítky tisíc.
Během současného konfliktu zahynulo v Náhorním Karabachu 1200 příslušníků arménských ozbrojených sil a také mnoho civilistů.
Ázerbájdžán statistiku svých padlých nezveřejňuje, uvádí nicméně více než osmdesát obětí na životech mezi civilními obyvateli.
Ruský prezident Vladimir Putin už v říjnu oznámil, že během bojů zahynulo téměř 5 000 lidí.