Finský parlament dnes schválil návrh zákona o vstupu Finska do Severoatlantické aliance. Pro vstup do NATO se země, která byla dlouhé desítky let neutrální, rozhodla po ruské invazi na Ukrajinu v loňském roce. Přijetí Finska i Švédska, které se o členství v NATO také uchází, musí odsouhlasit všech 30 členských zemí aliance; zbývá ještě ratifikace ze strany Maďarska a Turecka.
Finská televize Yle uvedla, že 184 poslanců finského parlamentu zákon o členství podpořilo a sedm bylo proti. Schválení zákona, který je potřeba pro to, aby se mohlo Finsko do aliance začlenit, se všeobecně předpokládalo. V květnu členové jednokomorového finského parlamentu schválili žádost Finska o členství v NATO poměrem 188:8.
#BREAKING Finland's parliament gives early greenlight to NATO entry pic.twitter.com/PH2dwUoW9I
— AFP News Agency (@AFP) March 1, 2023
Finsko před hlasováním uvádělo, že jeho cílem je dokončit legislativní proces do konce volebního období vlády premiérky Sanny Marinové. Na 2. dubna jsou plánovány v zemi parlamentní volby a Helsinky se chtěly vyhnout případnému politickému vakuu.
Finsko a Švédsko ale stále čekají na to, až jejich žádost o členství ratifikuje Maďarsko a Turecko. Zatímco v případě Budapešti by to neměl být problém, Ankara má zejména vůči Švédsku výhrady a kritizuje Stockholm za to, že podle ní poskytuje útočiště kurdským radikálům a odpůrcům islámu nebrání ve veřejných projevech protimuslimských projevech.
Maďarská prezidentka Katalin Nováková dnes vybídla zákonodárce, aby ratifikovali vstup Finska a Švédska do NATO „co nejdříve“. V maďarském parlamentu, kde příslušné návrhy na měsíce uvázly, dnes začala rozprava o ratifikaci.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu v pondělí řekl, že rozhovory se Švédskem a Finskem o jejich přistoupení budou pokračovat 9. března. Zároveň ale poznamenal, že Ankara se švédskou žádostí stále nemůže souhlasit.
Turecko uvádí, že je ochotné zabývat se odděleně žádostí Finska. Severské země ale již dříve sdělily, že preferují vstoupit do aliance společně.