Globální úsilí vypořádat se s klimatickými změnami není dostačující. Nastal čas prozkoumat možnosti solárního geoinženýrství, stojí ve zprávě OSN. Tato metoda spočívá v odrážení slunečních paprsků zpět do vesmíru pomocí aerosolových částic. Nejsou však dostatečně prozkoumána možná rizika pro životní prostředí. Informují o tom Sky News a CNBC.
Program OSN na ochranu životního prostředí (UNEP) uvedl, že svět není na cestě k udržení globálního oteplování na hranici 1,5 stupně dle Pařížské dohody. „Změna klimatu se nadále zhoršuje, přičemž některé její dopady jsou nevratné,“ stojí v jeho zprávě.
Dokument, jehož podepsalo více než 60 vědců, upozorňuje na alternativní možnosti klimatického inženýrství, zejména solárního geoinženýrství či technologie pro modifikaci slunečních paprsků (SRM).
Some scientists think the technology could be developed within 10 yearshttps://t.co/5n96IGOMe6
— Sky News (@SkyNews) February 28, 2023
Technologie SRM počítají s vypouštěním částic aerosolu do atmosféry odrážejícího určité procento slunečních paprsků zpět do kosmu. Inspirovány byly přirozeným procesem odehrávajícím se během sopečných erupcí.
Tato metoda by mohla ochladit planetu v relativně krátkém čase. Experti došli k závěru, že i přes dosavadní nedoporučení použití těchto technologií by se v případě nedostačujících opatřeních proti oteplování mohl tento postoj změnit, píše web Sky News.
Krok do neznáma
Zpráva označuje technologie SRM za jedinou možnost, která by mohla během několika let ochladit naši nezastavitelně se oteplující planetu. Podle některých expertů by mohly být vyvinuty a nasazeny do 10 let.
Zpráva však upozorňuje na úskalí s nimi spojená. Náklady na snížení globální teploty o jeden stupeň by se pohybovaly v řádu několika desítek miliard dolarů ročně. Projekt by přitom musel být aktivní nepřetržitě po celá desetiletí až staletí.
Kromě toho zpráva varuje, že SRM technologie zatím nejsou dostatečně prozkoumány a nevíme, jaké škody na životním prostředí mohou napáchat. Aerosoly v atmosféře by například mohly spustit kyselé deště a významně poškozovat ozonovou vrstvu.
„Máme jen jednu atmosféru,“ cituje stanice CNBC výkonnou ředitelku UNEP Inger Andersen. „Nemůžeme riskovat její další poškození špatně pochopenou zkratkou k nápravě škod, které jsme již způsobili.“
„Všem novým technologiím musí být jasně porozuměno a před uvedením do provozu musí být identifikována možná rizika nebo dopady,“ doplnila hlavní vědecká pracovnice UNEP Andrea Hinwood. Skupina rovněž upozorňuje na nutnost dále snižovat emise.