Vědci poprvé popsali nemoc způsobenou požitím plastového odpadu u divoké zvěře. Podle stále přibývajících důkazů shromážděných z ostrova nedaleko australského pobřeží mohou pozřené plasty roztrhat mořské ptáky zevnitř. Vědci nemoc nazvali jako „plastikózu“ a varují před riziky plastového znečištění pro další druhy, včetně nás samotných, píše ScienceAlert.
Vědci už dva roky pozorují úmrtí nemocných buřňáků světlonohých (Ardenna carneipes) na plážích ostrově Lorda Howa asi 600 kilometrů od pobřeží východní Austrálie. Desítky mrtvých těl těchto mořských ptáků zkoumali australští vědci ve spolupráci s experty z Národního historického muzea (NHM) v Londýně.
A vůbec poprvé zdokumentovali patologické účinky požitého plastu u divokých zvířat. „Tato studie jasně demonstruje schopnost plastu přímo vyvolat závažnou tvorbu celoorgánové zjizvené tkáně u volně žijících zvířat,“ napsali vědci, „což bude nejspíše škodlivé pro zdraví a přežití jednotlivců.“
The First Disease Caused by Ingested Plastic Was Just Described by Scientists https://t.co/onybn1o1h3
— ScienceAlert (@ScienceAlert) March 6, 2023
Pitva těchto mořských ptáků odhalila rozsáhlé zjizvení žaludku způsobené ostrými plastovými fragmenty. Tyto malé úlomky se podle expertů zřejmě znovu a znovu zarývaly do stěn žaludku a způsobily nevratné poškození. Plast mělo v žaludku 90 procent všech pitvaných ptáků.
Web ScienceAlert upozornil, že během jedné z pitev byla přítomna novinářka časopisu Australian Geographic Karen McGheel. Ona napsala, že žaludek ptáka byl natolik přeplněn plastem, že se vyboulil a téměř praskl. Zjizvení a chronický zánět přivedl vědce k domněnce, že se potýkají se specifickým fibrotickým onemocněním.
Umírají hlady
Jev proto nazvali jako plastikózu, neboť připomíná jiné onemocnění tohoto typu, leč postihující plíce, jako je silikóza a azbestóza. Laboratorní studie také naznačily, že mikroplasty o velikosti 5 milimetrů mohou zablokovat či proděravět trávicí trakt těchto ptáků a omezit tak jejich schopnost stravování. To by vysvětlovalo i jejich podvýživu.
Žaludek naplněný plastem nemá dostatek prostoru pro příjem nové potravy. Zjizvená tkáň způsobuje, že výstelka orgánu není tolik efektivní při vylučování trávicích enzymů a vstřebávání živin. „Trubkové žlázy, které vylučují trávicí sloučeniny, jsou možná nejlepším příkladem dopadu plastikózy,“ vysvětluje biolog z NHM Alex Bond.
„Když dochází ke konzumaci plastu, tyto žlázy postupně zakrňují. Nakonec při nejvyšších úrovních expozice úplně ztratí svou tkáňovou strukturu,“ dodal odborník. Ze studie publikované v Journal of Hazardous Materials vyplývá, že důsledky požití plastů nemusejí být v případě žaludku různých druhů živočichů stejné, včetně toho lidského.
Plasty byly objeveny v lidské krvi, placentě i v nejhlubších částech plic. Jedna studie dokonce zjistila, že lidé trpící zánětlivým onemocněním střev s těmi nejextrémnějšími projevy měli zvýšené množství mikroplastů ve stolici. „Požití plastů má dalekosáhlé a vážné důsledky, z nichž mnohé teprve začínáme dokumentovat a chápat,“ uzavírají vědci.