Lidská populace dosáhne vrcholu dříve a bude menší, než se očekávalo. K žádné explozi „populační bomby“ nedojde, zjistil průzkum, který tak zlepšil vyhlídky pro životní prostředí. Zastavení demografického růstu a populační pokles kromě toho sníží politické a sociální napětí. Informoval o tom list The Guardian.
Studie vypracovaná kolektivem Earth4All pro institut Římský klub byla založena na nové metodice zahrnující sociální a ekonomické faktory, které ovlivňují porodnost zejména v chudších zemích, jako je vzdělání a výše příjmu u žen, napsal The Guardian.
Experti vytvořili dva scénáře. Podle prvního dosáhne populace maxima pod 9 miliard v roce 2046 a do roku 2100 klesne na 7,3 miliardy. Podle druhého scénáře dosáhne populace maxima 8,5 miliardy už v roce 2040 a do roku 2100 klesne asi na 6 miliard.
World ‘population bomb’ may never go off as feared, finds study https://t.co/Ail4ZTtMFu
— Guardian Environment (@guardianeco) March 27, 2023
Druhý scénář počítá se zvýšením daní pro bohaté menšiny a investicemi vlád do vzdělání, sociálních služeb a posílení rovnosti ve společnosti. Je optimističtější než studie OSN, která varovala před explozí populační bomby.
Organizace loni v létě upozornila, že populace dosáhne maxima 10,4 miliardy až v roce 2080. Demografický pokles podle práce nové zmírní tlak na přírodu a životní prostředí. Přispěje také k poklesu politického a sociálního napětí.
Klimatickou krizi za nás nevyřeší
Autoři nicméně vysvětlují, že klesající porodnost sama o sobě klimatickou krizi nevyřeší. Na Zemi žije 8 miliard lidí a již nyní svět drtivě pociťuje dopady klimatických změn. A upozornili, že odpovědnost nese hlavně zmíněná bohatá menšina.
Populační pokles také může vést k problémům, jako je nedostatečná pracovní síla a zvyšující se tlak na zdravotní péči kvůli stárnoucí společnosti. Tyto negativní dopady již nyní pociťují státy jako Japonsko a Jižní Korea.
Jako další problémy autoři uvádějí nadprodukci a plýtvání. „Máme důkaz, že populační bomba nemusí vybuchnout. Stále však čelíme významným výzvám v otázkách životního prostředí,“ řekl jeden z autorů práce Ben Callegari.
„Potřebujeme hodně úsilí, abychom se vypořádali se současnou nadměrnou spotřebou a nadprodukcí,“ uvedl Callegari a označil tohle chování společnosti za větší riziko než populační růst.
V případě prvního scénáře pak experti varují před regionálním ekologickým i ekonomickým kolapsem v průběhu desetiletích do roku 2050. Tohle riziko přitom popisují jako nejvyšší u nejzranitelnějších ekonomik.