Svět vyrobil v roce 2022 solární a větrnou energií rekordní množství elektřiny. Nová zpráva to popisuje jako začátek konce věku fosilních paliv. Stále však není tento přechod dostatečně rychlý, varují analytici. Informuj o tom CNBC a Euronews.
Z analýzy provedené think tankem Ember vyplývá, že loňský rok nastal boom obnovitelné energie. Z větrných a slunečních zdrojů celosvětové pocházelo 12 procent vyrobené elektřiny, rok předtím to bylo jenom 10 procent.
Solární energie zaznamenala meziroční nárůst o 24 procent. Vyrobila tolik elektřiny, že by uspokojila roční poptávku Jižní Afriky. Větrná energie vzrostla o 17 procent a naplnila by energetické potřeby téměř celého Spojeného království.
‘Entering the clean power era’: Wind and solar generated a record amount of global power in 2022 https://t.co/lEM49rEKVr
— CNBC (@CNBC) April 12, 2023
Z analýzy také vyplynulo, že přes 60 států nyní vyrábí více než 10 procent elektřiny solární a větrnou energií. Obnovitelné a jaderné zdroje společně loni představovaly 39 procent celosvětové výroby elektřiny, což je nový rekord.
„Vstupujeme do éry čisté energie,“ cituje televize CNBC hlavní autorku analýzy Małgorzatu Wiatros-Motyku. „Čistá elektřina přetvoří globální ekonomiku, od dopravy po průmysl a dále,“ dodala hlavní analytička v oblasti trhu s elektřinou Ember.
Zpráva uvádí, že rok 2022 může být začátkem konce věku fosilních paliv, tedy posledním rokem jejich nárůstu. Podle analytiků letos dojde k propadu ve využívání fosilních paliv o 0,3 procenta. V letech následujících očekávají ještě strmější propady.
Musíme udělat více
Think tank však upozorňuje, že přechod na obnovitelné zdroje není dostatečně rychlý, aby pokryl světovou poptávku po elektřině. Uhlí a další fosilní paliva stále vyplňují mezeru v energetickém trhu a přispívají k emisím a globálnímu oteplování.
Dominantním zdrojem zůstalo v roce 2022 uhlí, napsal server Euronews. Vyrobilo celkem 36 procent světové elektřiny. Závislost na fosilních palivech podpořila energetická nejistota ve světě způsobená válkou na Ukrajině.
„Je potřeba udělat mnohem více, abychom zajistili, že rozvojové země nezůstanou pozadu a neuzavřou se do budoucnosti s vysokým obsahem uhlíku,“ řekla zastánkyně udržitelnosti a zvláštní zástupkyně OSN Damilola Ogunbiyi.
Analytici Ember upozorňují, že aby svět dosáhl do roku 2040 čisté nuly, musí větrná a solární energie do roku 2030 tvořit 41 procent celosvětového energetického mixu. Hovoří tedy o mnohem větším nárůstu využití těchto zdrojů než v roce 2022.
Tyto cíle však bude těžké splnit kvůli Číně. Hlavní politický poradce Greenpeace East Asia Li Shuo varoval, že Čína sice stojí v čele zavádění obnovitelných zdrojů, současně však urychluje schvalování uhelných projektů, což brání světu ve skutečné dekarbonizaci.