Voliči v Uzbekistánu podle předběžných výsledků schválili v nedělním referendu změny v ústavě, které slibují občanům například reformy v oblasti lidských práv. Zároveň však umožňují současnému prezidentovi Šavkatu Mirzijojevovi setrvat ve funkci až do roku 2040. Podle médií to dnes uvedla ústřední volební komise, podle níž se pro změny v ústavě vyslovilo 90,21 procenta hlasujících. K hlasovacím urnám přišlo více než 80 procent oprávněných voličů.
Výsledek není překvapivý, neboť mnohé nevládní organizace Uzbekistán i navzdory nedávným reformám stále považují za autoritářský stát, uvedla agentura AFP.
Uzbekistan has passed a package of constitutional amendments in a referendum, which will allow President Shavkat Mirziyoyev to run for two more seven-year terms when his current one ends in 2026 https://t.co/QYMUIImrpv
— Reuters (@Reuters) May 1, 2023
Ústavní změny, které v březnu schválil uzbecký parlament, mají prodloužit prezidentský mandát z pěti na sedm let. Ačkoli současná i nová verze ústavy omezují po sobě jdoucí prezidentská období na dvě, podle činitelů bude počet Mirzijojevových dosavadních funkčních období vynulován. Pětašedesátiletý Mirzijojev je prezidentem od roku 2016, druhý mandát mu končí v roce 2026.
Navrhované změny v uzbecké ústavě mají také mimo jiné lidem zaručit bezplatnou zdravotní péči nebo vzdělání. Ruší trest smrti a zavádějí větší právní ochranu, například při zadržení policií, nebo před nezákonným a časově neomezeným vězněním. Naopak nezahrnují nakonec původní návrh, který rušil právo autonomní republiky Karakalpakstán na samostatnost na základě referenda a který loni v létě vyvolal masové protesty, jež vláda za cenu dvou desítek obětí brutálně potlačila.
Uzbekistán má od vyhlášení nezávislosti v roce 1991 teprve druhého voleného prezidenta. Tím prvním byl autoritářský vládce Islam Karimov, který stál v čele této středoasijské země 27 let, až do své smrti. Mirzijojev byl 13 let jeho premiérem a po nástupu do prezidentského úřadu otevřel zemi zahraničním investicím, zlepšil vztahy se sousedy, zmírnil omezení náboženských svobod a propustil desítky politických vězňů. Stejně jako Karimov má ale prakticky neomezenou moc. Podle aktivistů jsou v zemi nadále porušována lidská práva a úřady nejeví známky toho, že by umožnily vznik politické opozice, uvedla AFP. Režim také stále silně kontroluje činnost médií.
Ačkoliv západní partneři Taškentu změny ohledně prezidentských pravomocí pravděpodobně nebudou schvalovat, Uzbekistán mnoho neriskuje, vzhledem k tomu, že Západ usiluje o podporu bývalých sovětských republik ve svém úsilí izolovat Rusko kvůli jeho válce na Ukrajině, uvedla agentura Reuters. Premiér Petr Fiala při nedávné návštěvě Taškentu například zdůrazňoval možnosti vzájemné obchodní spolupráce a roli, kterou by země mohla sehrát při posilování energetické bezpečnosti České republiky.