Loňský rok v Evropě byl podle nové zprávy historicky nejteplejší. Kontinent překonal průměrnými teplotami předindustriální období o 2,3 stupně Celsia. Letošek přitom může být ještě intenzivnější. Nadějí do budoucna jsou obnovitelné zdroje. Upozornila na to televize France 24.
Sucho devastující přírodu, rekordní teploty naměřené na povrchu moří a oceánů a rychlé tání ledovců. Takové důsledky klimatických změn zmínila ve své zprávě Světová meteorologická organizace (WMO), na níž spolupracovala se službou Copernicus Climate Change Service.
Dopady klimatických změn jsou po celém světě stále závažnější. Ohrožují hlavně nejzranitelnější jedince v populaci (staří a nemocní lidé) a nejchudší země světa.
Europe is world’s fastest warming continent: climate report https://t.co/bbruE8JDRZ
— Phys.org (@physorg_com) June 19, 2023
V Evropě se neprojevují změnami ve vzorcích větru nebo deště, ale nezvykle vysokými teplotami, nedostatkem srážek a extrémním suchem. Loňský rok označila zpráva v tomto ohledu za rekordní. V průměru byl o 2,3 stupně teplejší oproti předindustriálnímu období.
Vysoké teploty v kombinaci se suchem vyústily až v lesní požáry ve Francii, Španělsku, Portugalsku, Slovinsku a Česku. Vědci očekávají, že v následujících pěti letech prolomí teploty kvůli klimatickému jevu El Niño hranici 1,5 stupně minimálně jednou.
Obnovitelná naděje
Může to podle nich vést k nejvyšším teplotám v historii. Jenom minulý rok přitom vedly vysoké teploty na kontinentu ke smrti 16 tisíců lidí, stojí dále ve zprávě. Zemědělci zase nemohli kvůli suchu dostatečně zavlažovat pole.
Většinu ekonomických škod ve výši dvou miliard dolarů způsobily bouře a záplavy. Ředitel programu Copernicus Carlo Buontempo upozornil, že tyto klimatické události z loňského roku nelze považovat za ojedinělé.
„Naše současné chápání klimatického systému a jeho vývoje nám říká, že jsou tyto druhy událostí součástí vzorce, díky kterému bude extrémní tepelný stres častější a intenzivnější v celém regionu,“ cituje jeho slova France 24.
Evropa rovněž bojuje s nedostatkem čisté pitné vody. Před týdnem europoslanci ve Štrasburku upozorňovali, že pro řešení této krize neděláme dost. Sucho a nedostatek vody ohrožuje i činnost vodních a jaderných elektráren, doplnila zpráva.
Jedna naděje zde podle ní je. Obnovitelné zdroje energie. Větrnou a solární energií se vyrobilo minulý rok v EU 22,3 procenta elektřiny. Zpráva zmiňuje v této souvislosti více faktorů, včetně nárůstu obliby solárních panelů na střechách domů.