Globální lodní průmysl by mohl v době nízkouhlíkových paliv a inovativních technologií snížit emise uhlíku do konce desetiletí až o polovinu. Náklady by přitom vzrostly nepatrně, stojí v nové zprávě. Mezinárodní lodní organizace (IMO) jedná o zdanění lodní dopravy. Tohle téma se řešilo i na finančním summitu v Paříži, napsal The Guardian.
Lodní doprava je jedním z odvětví s nejvyššími emisemi uhlíku a představuje tři procenta emisí všech skleníkových plynů. Někteří odborníci přitom označují její dekarbonizaci za velice obtížnou.
Nová zpráva vypracovaná Evropskou federací pro dopravu a životní prostředí ve spolupráci s organizacemi Seas at Risk, Ocen Conservancy a Pacific Environment zveřejněná společností CE Deft nastiňuje, jak dekarbonizace úspěšně docílit.
Shipping emissions could be halved without damaging trade, research finds https://t.co/730MNvSEub
— Guardian news (@guardiannews) June 26, 2023
Do roku 2030 lze podle ní snížit emise z lodní dopravy o 36 až 47 procent. Náklady by vzrostly jen o deset procent. Pokud lodní doprava emise v souladu s globálními klimatickými cíli nesníží, tyto náklady zastíní škody způsobené průmyslem a klimatickými změnami.
University College London odhaduje, že v případě každoročního oddalování tohoto problému vyjde konečná dekarbonizace v tomto desetiletí na 100 miliard dolarů. Čím déle se tedy bude čekat, tím budou náklady bolestivější.
Zdaňme lodní dopravu
Emise z lodní dopravy lze snížit s pomocí již existujících prostředků v podobě nízkouhlíkových paliv, lepší údržby motorů, optimalizace rychlosti lodí a jejich tras, moderních forem plachet či dalších podpůrných technologií pro využití větru k pohybu.
Lodě by mohl pohánět vodík, biopaliva nebo solární baterie, napsal deník The Guardian. Dalším diskutovaným řešením je zdanění lodí v podobě poplatku 100 dolarů za tunu uhlíku. O tomto kroku jedná IMO při OSN v Londýně.
O poplatku za lodní dopravu se však diskutovalo i minulý týden na finančním summitu v Paříži, který se zabýval otázkami klimatu. Většina zástupců rozvinutých a rozvojových zemí byla pro tohle zdanění.
Podle odhadů Světové banky by mohla uhlíková daň z lodní dopravy vynést ročně 50 až 60 miliard dolarů. Tyto finance by podle návrhů na summitu měly jít do fondu „ztrát a škod“, na němž se dohodl svět na loňské klimatické konferenci COP27.
Japonsko bylo pro poplatek 56 dolarů za tunu uhlíku od roku 2025. Američtí představitelé v Paříži s návrhem zdanění lodní dopravy souhlasili, Bílý dům však může v této věci narazit na odpor republikánské většiny v Kongresu.