Libyjský premiér suspendoval ministryni zahraničí poté, co se neformálně setkala se svým izraelským protějškem. Schůzka také vyvolala v zemi protesty. Informovala o tom agentura Reuters, BBC a další servery.
Libye neuznává stát Izrael, protože Tripolis podporuje palestinské zájmy. Izraelský ministr zahraničí Eli Cohen označil setkání s Najlou al-Mangoush za historický první krok k navázání vztahů, píše server BBC. Izrael se snaží vybudovat užší vztahy s více arabskými zeměmi a zeměmi s muslimskou většinou, jako je Libye.
Nicméně libyjská prezidentská rada, která zastupuje její tři provincie, prohlásila, že normalizace vztahů s Izraelem je nezákonná. Kancelář předsedy parlamentu v parlamentu obvinila paní Mangoush z velezrady a premiér Abdul Hamid Dbeibah ji předal k vyšetřování.
Libya suspends foreign minister over talks with Israeli counterpart
— FRANCE 24 (@FRANCE24) August 28, 2023
➡️ https://t.co/moq1vmcrWe pic.twitter.com/kHFCY9qLPj
Agentura Reuters připomíná, že od roku 2020 Izrael přistoupil k normalizaci vztahů se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem, Marokem a Súdánem prostřednictvím takzvaných „Abrahamových dohod“ zprostředkovaných Spojenými státy.
Cohen řekl, že se s Mangoush náhodou setkal minulý týden na okraj summitu v Římě. „Mluvil jsem s ministryní zahraničí o tom, jaký velký potenciál pro obě země mají jejich vztahy,“ uvedl v prohlášení.
Dodal, že hovořili o izraelské pomoci v humanitárních otázkách, zemědělství, vodním hospodářství a důležitosti zachování židovského dědictví v Libyi, včetně renovace synagog a hřbitovů.
Šlo prý o náhodné setkání
Libyjské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Mangoush odmítla schůzku se zástupci Izraele, a to, co se odehrálo, bylo „nepřipravené, náhodné setkání na italském ministerstvu zahraničních věcí“.
Prohlášení také uvedlo, že interakce nezahrnovala „žádné diskuse, dohody nebo konzultace“ a ministerstvo „obnovuje své úplné a absolutní odmítnutí normalizace“ s Izraelem.
Po zprávách o setkání vypukly protesty v hlavním městě Tripolisu a některých dalších městech. Demonstranti zablokovali silnice, pálili pneumatiky a mávali palestinskou vlajkou.
Složitá vnitropolitická situace v zemi
Libye se už léta zmítá ve zmatku, země je rozdělena mezi prozatímní, mezinárodně uznávanou vládu v Tripolisu a konkurenční na východě. Pokud by došlo k uzavření jakékoli dohody mezi Izraelem a Libyí, zkomplikovalo by to ono politické rozdělení, které existuje od svržení dlouholetého diktátora Muammara Kaddáfího před 12 lety.
Generál Khalifa Haftar z Libyjské národní armády (LNA) řídí konkurenční vládu na východním pobřežním městě Tobruk.
Vláda národní jednoty byla ustanovena počátkem roku 2021 prostřednictvím mírového procesu podporovaného OSN, ale její legitimita byla od počátku roku 2022 zpochybňována parlamentem se sídlem na východě po neúspěšném pokusu o uspořádání voleb.
Předchozí zahraničněpolitické kroky GNU, včetně dohod, kterých dosáhla s Tureckem, byly parlamentem zamítnuty a podrobeny právním sporům.
Rada žádá o vysvětlení
Předsednická rada, která funguje jako hlava státu, vydala v neděli prohlášení, v němž požádala premiéra GNU Abdulhamida al-Dbeibaha o objasnění toho, co se stalo.
V dopise od tohoto orgánu se uvádí, že setkání mezi dvěma ministry zahraničí „neodráží zahraniční politiku libyjského státu, nepředstavuje libyjské národní konstanty a je považováno za porušení libyjských zákonů, které kriminalizují normalizaci se ‚sionistickou entitou‘“.
Vysoká státní rada, která má v libyjské politice poradní roli, vyjádřila ve zprávách ze schůzky své „překvapení“ a uvedla, že odpovědní „by se měli zodpovídat“.
