Jeden kosovský policista přišel v noci na dnešek o život a další byl zraněn při střeleckém útoku v severním Kosovu, uvedl kosovský premiér Albin Kurti. Později informoval, že kosovská policie na místě obklíčila nejméně 30 ozbrojenců. Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová připsala útok, který označila za teroristický, srbským zločineckým skupinám. Její kancléř psal na platformě X v této souvislosti o „srbských zelených mužíčcích“. Útok ostře odsoudil šéf unijní diplomacie Josep Borrell s tím, že viníci musejí být potrestáni. Srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl, že odpoledne „vyvrátí všechny lži a konspirační teorie“ kosovského premiéra Kurtiho, píše agentura AFP.
„Útočníci jsou profesionálové s maskami a ozbrojení těžkými zbraněmi. Odsuzujeme tento zločinný a teroristický útok,“ uvedl ráno Kurti s tím, že policisté byli napadeni kolem 3:00 v obci Banjska (albánsky Bajskë). Později premiér uvedl, že se zhruba 30 ozbrojenců uchýlilo do kláštera a že je obklíčila kosovská policie.
Kosovo's prime minister says one police officer has been killed and another wounded in an attack he blames on supporters from neighboring Serbia.
— The Associated Press (@AP) September 24, 2023
It increases tensions between the two at a delicate moment in their dialogue to normalize ties. https://t.co/fzWcI3NiF8
Rašsko-prizrenská diecéze srbské pravoslavné církve uvedla, že maskovaní muži vnikli do kláštera nedaleko obce Banjska v obrněném vozidle. Kněží a poutníci se kvůli bezpečnosti zamkli v klášteře, uvedla diecéze a dodala, že občas byla slyšet střelba a že ozbrojení muži se pohybovali po klášterním nádvoří. „Je tam nejméně 30 profesionálů, vojáků a ozbrojených policistů, kteří jsou nyní obklíčeni našimi policejními složkami,“ uvedl Kurti a vyzval ozbrojence, aby se vzdali. S místním tiskem také sdílel fotografie z místa.
„Kosovo stojí jednotně proti srbským pokusům o destabilizaci. Zachováme naši suverenitu a územní integritu,“ uvedla prezidenta Osmaniová na sociální síti X.
Prezidentčin kancléř Blerim Vela napsal, že v obci Banjska jsou srbští „zelení mužíčci“ s obrněnými vozidly. „Vučić se uchýlil k bezprecedentní agresi proti Kosovu. Neuspěje,“ dodal Vela. Termín „zelení mužíčci“ se vžil pro ruské vojáky v neoznačených uniformách, kteří se v roce 2014 objevili na ukrajinském poloostrově Krym, jenž Moskva následně protiprávně anektovala. Agentura Reuters poznamenala, že Velovo tvrzení nemohla ověřit, srbští činitelé se k incidentu nevyjádřili.
Kosovská policie podle Reuters uvedla, že dnes časně ráno byla na mostě v obci Banjska umístěna dvě těžká vozidla bez poznávacích značek, která zablokovala vjezd a střílelo se z nich na policejní jednotky, které přijely. Reportér Reuters zároveň viděl vojáky NATO spolu s příslušníky policejních sil policejní mise Evropské unie EULEX a kosovské policie, jak hlídkují na silnici vedoucí do Banjsky.
Sever Kosova, na kterém žijí desítky tisíc Srbů, je dějištěm opakovaných nepokojů. Situace se tam prudce vyhrotila v květnu, kdy se kosovské úřady rozhodly jmenovat albánské starosty do čela čtyř okresů obývaných převážně Srby. V následných střetech se srbskými demonstranty bylo zraněno přibližně 90 vojáků mezinárodních sil KFOR. Od té doby se situace stabilizovala, napětí tam ale přetrvává.
Z 1,8 milionu obyvatel Kosova je asi 90 procent etnických Albánců, několik desítek tisíc Srbů žije převážně na severu Kosova. Od války z let 1998 až 1999, která skončila bombardováním Srbska letouny NATO, přecházejí vztahy mezi Prištinou a Bělehradem z krize do krize. Srbsko odmítá uznat nezávislost, kterou jeho bývalá jižní provincie vyhlásila v roce 2008.
Jednání zprostředkovaná Evropskou unií o normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem trvají řadu let a dosud přinesla jen skrovné výsledky. Bělehrad podmiňuje dohodu vytvořením samosprávného územního celku, který budou tvořit většinově srbské okresy v Kosovu. Naopak Priština trvá na tom, že Srbsko musí v rámci všezahrnující dohody nejprve fakticky uznat nezávislost Kosova. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell minulý týden po neúspěšných jednáních lídrů Srbska a Kosova v Bruselu vyjádřil frustraci z Kurtiho neochoty k uzavření dohody.