Hlavní hrdina Neo ztvárněný Keanu Reevesem v hitu Matrix bojuje proti všední realitě, aby zjistil, že ta samá realita je pouhou iluzí. To si myslí i fyzik Melvin Vopson. Podle svých slov má důkazy, které naznačují, že skutečně žijeme ve virtuální realitě. Můžeme je najít všude kolem nás. Informují o tom Daily Mail a Phys.org.
Kontroverzní fyzik a docent na britské University of Portsmouth Melvin Vopson na sebe již dříve upozornil tvrzením, že je informace pátou formou hmoty ve vesmíru a že vesmír se skládá z obrovského množství útržků informací.
Vopson nyní podle listu Daily Mail tvrdí, že chování informací ve vesmíru připomíná mazání či komprimaci kódů v počítači – což je podle něj něco, čeho stroje nebo nějaké pokročilé formy mimozemského života doufají, že si nevšimneme.
Could a new #law of #physics support the idea we’re living in a computer simulation? https://t.co/6BlxOKoWQW https://t.co/0kugDYQcgQ
— Phys.org (@physorg_com) October 10, 2023
„Moje studie poukazují na bizarní, ale zajímavou možnost, že nežijeme v objektivní realitě a že celý vesmír může být jen super pokročilá simulace virtuální reality,“ řekl Vopson. Loni vznikl takzvaný „druhý zákon informační dynamiky“.
Ten popisuje, jak se informace v našem vesmíru chovají. Hovoříme v podstatě o odnoži takzvané informační fyziky, která zajímá i řadu slavných osobností, jako je miliardář a šéf SpaceX Elon Musk. Právě z ní Vopson ve svých studiích vychází.
Pozor, probíhá optimalizace systému
Druhý zákon informační dynamiky tvrdí, že informační chaos se nezvyšuje, ale snižuje. A právě tohle nyní přezkoumal podle časopisu Phys.org Vopson. Podle něj takové chování připomíná programovací jazyk a počítačové kódování.
„Simulace supersložitého vesmíru, jako je ten náš, by vyžadovala vestavěný mechanismus pro optimalizaci a kompresi dat, aby se snížil výpočetní výkon a požadavky na ukládání dat pro spuštění simulace,“ tvrdí fyzik.
To podle něj pozorujeme v empirických důkazech všude kolem nás, ať už hovoříme o digitálních datech, biologických systémech či matematických symetriích. „To je to, co odhaluje druhý infodynamický zákon,“ upozornil Vopson.
Jeho zjištění naznačují, že vysoká míra symetrie odpovídá nejnižší informační entropii. „Veškerý biologický život představuje nějakou formu symetrie, všechny pevné látky a krystaly jsou symetrické, dokonce i fyzikální zákony,“ uvedl fyzik.
„Vesmír má tento vestavěný mechanismus pro optimalizaci výpočtů,“ tvrdil dále. „Symetrie je nejlepším způsobem, jak optimalizovat nebo vykreslit digitální svět. Proto můžeme všude vidět symetrie místo asymetrií.“