Podle informací amerických médií jmenuje Joe Biden do své vlády na ministerskou pozici ženu indiánského původu. Měla by stanout v čele úřadu pečujícího o veškerou půdu vlastněnou federální vládou. Informuje o tom BBC.
Členka kongresu Deb Haalandová by se tak stala vůbec první domorodou Američankou v ministerské funkci. Součástí jejího portfolia by byla také agenda původního indiánského obyvatelstva Spojených států.
Šedesátiletá Haalandová patří ke kmeni Laguna Pueblo. V roce 2018 byla jednou ze dvou prvních indiánek zvolených do amerického kongresu.
Pro deník New York Times Haalandová uvedla, že by pro ni „bylo ctí přispět ke klimatické politice dua Biden-Harrisová“. Ráda by také „pomohla napravit vztah vlády a kmenů, který Trumpova vláda zničila“.
Podle progresivní demokratky Alexandrie Ocasio-Cortezové je nominace Haalandové „historická hned v několika ohledech“.
Kandidátka by podle ní vnesla do své nové role odhodlání zlepšovat klimatickou situaci a smysl pro spravedlnost. „Mít ženu indiánského původu, a k tomu stoupenkyni progresivních hodnot, v čele federálních pozemků má obrovskou historickou váhu,“ dodala Ocasio-Cortezová.
Součástí Haalandové působení ve vládě by byl také dohled nad postupným utlumováním spotřeby fosilních paliv v zemi.
Do kompetencí úřadu, jejž by Haalandová řídila, spadá více než 200 milionů hektarů federální půdy a 62 národních parků. Úřad také spolupracuje s téměř dvěma miliony domorodých amerických obyvatel z 574 úředně uznaných kmenů. Zodpovídá mimo jiné také za jejich vzdělávání.
BBC připomíná, že Haalandové předchůdci se často dostávali do sporů s indiánskými organizacemi, které vnímaly jejich rozhodnutí jako necitlivá. Její volba by tak měla i významný kulturní rozměr.
Kandidátku už podpořilo více než 120 kmenových náčelníků a k tomu řada celebrit a environmentálních aktivistů.
Haalandové nominace zároveň oslabuje demokratickou většinu v kongresu na pouhé tři hlasy, dokud nebudou za demokraty povolané do vládních funkcí zvoleni náhradníci.