Když téměř před dvěma lety začala válka na Ukrajině, vzrostla poptávka po zbraních i akcie zbrojních firem. Letos se navíc zintenzivnil konflikt mezi Izraelem a Hamásem a zapomínat nesmíme na ambice Číny ohledně Tchaj-wanu. Odborníci v příštích pěti letech pokles výdajů na obranu tak nečekají, spíše naopak, píše Euronews.
S pokračující válkou na Ukrajině a „novým“ konfliktem mezi Izraelem a Hamásem je jisté, že zbraně a munice budou v dohledné době potřeba. V důsledku těchto nešťastných událostí globální obranný průmysl vzkvétá.
Sklady se zbraněmi, vojenskou technikou a municí nejsou bezedné. Světové vlády se kvůli dodávkám zbraní a munice na Ukrajinu (a dnes v případě USA i do Izraele) a ve snaze zajistit bezpečnost vlastních států snaží povzbudit zbrojní firmy ve výrobě.
World military expenditure reaches new record high as European spending surges
— Global Crisis (@_GlobalCrisis_) August 23, 2023
Total global #military expenditure increased by 3.7 per cent in real terms in 2022, to reach a new high of $2240 billion. Military expenditure in Europe saw its steepest year-on-year increase in at… pic.twitter.com/jrD1hYmHzY
Globálně se proto loni výdaje na obranu zvýšily o 3,7 procenta a dosáhly rekordních 2,24 bilionu dolarů, upozornil server Euronews na údaje mezinárodního Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI).
Dominantní silou jsou v tomto ohledu USA. Institut se podíval na prodeje stovky největších zbrojních společností z roku 2021. Polovina z nich byla amerických. Druhé místo obsadila Evropa s podílem 19,3 procenta.
Dalšími velkými hráči jsou samozřejmě i Rusko a Čína. Za největší zbrojní společnosti roku 2021 označil institut BEA Systems (Británie), Leonardo (Itálie) a Airbus (Evropa). Akcie BEA Systems a Airbusu loni vzrostly o 38 procent a 16 procent, stojí ve zprávě.
Výdaje na obranu nadále porostou
„Trh se zbraněmi bude nadále růst nejméně příštích pět let,“ řekla Lucie Béraud-Sudreau, která zastává u SIPRI post ředitelky programu pro vojenské výdaje. Stačí se podle ní podívat na nárůst výdajů na obranu v loňském roce.
V Evropě vzrostly o třináct procent. Členové NATO se navíc dohodly na vyčlenění minimálně dvou procent HDP na obranu v rámci lepší připravenosti na nečekané konflikty. Ještě před válkou na Ukrajině ale tyto investice značně pokulhávaly.
„V posledních deseti letech už nikdo nepředpokládal, že dojde k tradiční válce,“ vysvětlil Sejal Varshney, analytik akciové výzkumné společnosti AlphaValue. Počítalo se s tím, že dnes už se vede spíše hybridní válka než ta konvenční zákopová.
Když se však tato představa ukázala jako mylná, tak například poptávka po dělostřelecké munici výrazně přerostla nabídku. „Evropské rozpočty na obranu v příštích pěti letech porostou o více než deset procent ročně,“ myslí si proto Peter Garnry ze Saxo Bank.
Ne každý ale s takovou ekonomikou souhlasí. „Financování výroby zbraní znamená financování válčení,“ řekla Johanna Schmidt, výzkumnice v oblasti udržitelnosti z Triodos Bank. Zbraně označila za prostředek k porušování lidských práv.