Ruský prezident Vladimir Putin v úterý na setkání s ruskými starosty prohlásil, že Lotyšsko a další pobaltské státy vyhánějí etnické Rusy ze svých zemí. Situaci označil za vážnou a uvedl, že se přímo dotýká bezpečnosti Ruska. Analytici amerického Institutu pro studium války (ISW) však v reakci na jeho slova uvedli, že nezaznamenali žádné známky toho, že by Pobaltí bezprostředně hrozil útok ze strany Ruska.
Podle expertů z ISW Putin možná vytváří informační podmínky pro budoucí agresivní ruské akce v zahraničí pod záminkou ochrany svých krajanů. Tato situace je o to složitější, že po obnovení nezávislosti v roce 1991 schválilo Lotyšsko zákon, který udělil občanství pouze těm lidem a jejich potomkům, kteří v Lotyšsku žili už v meziválečném období. V důsledku toho se neobčany stalo velké množství těch, kteří se do země přistěhovali v době, kdy bylo Lotyšsko součástí SSSR.
Present-day events in the Baltic countries, including the ongoing deportation of Russians from Latvia, affect Russia’s security, Russian President Vladimir Putin said at a meeting with heads of Russian municipalities:https://t.co/Hg8pon40th pic.twitter.com/RCoCNSiFtD
— TASS (@tassagency_en) January 17, 2024
Z přibližně 1,8 milionu obyvatel Lotyšska je zhruba každý čtvrtý ruského původu. Mnoho Rusů ale není lotyšskými občany, nýbrž má status takzvaného neobčana. V souvislosti s invazí na Ukrajinu zavedlo Lotyšsko pro neobčany jazykové testy, které mají prověřit jejich každodenní znalost lotyštiny. Hrozí jim také odebráním povolení k pobytu a vyhoštěním, připomíná server iDnes.
Putin dlouhodobě zlehčuje nezávislost postsovětských republik a tvrdí, že má právo chránit Rusy v zahraničí. Kreml údajným útlakem ruskojazyčného obyvatelstva zdůvodňuje také svou invazi na Ukrajinu.
Estonská premiérka Kaja Kallasová varovala, že Evropa má tři až pět let na to, aby se připravila na návrat Kremlu coby hrozby na východním křídle Aliance. „Naši zpravodajci odhadují, že to bude trvat tři až pět let, a to do značné míry závisí na tom, jak se nám podaří udržet jednotu a postoj vůči Ukrajině. Protože to, co Rusko chce, je pauza, a tato pauza má shromáždit jeho zdroje a sílu. Slabost provokuje agresory, takže slabost provokuje Rusko,“ řekla v pondělí deníku The Times.
I ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulém týdnu uvedl, že jakákoliv pauza na bojišti by Rusku nahrála. „Takový krok by nás mohl následně rozdrtit,“ uvedl s tím, že připuštění byť jen krátkodobé pauzy by Rusku dalo šanci posílit svou obranu a zahájit ještě silnější útok, píší Lidovky.
Německý deník Bild v pondělí informoval, že německá armáda má rozpracovaný podrobný scénář možného konfliktu zemí NATO s Ruskem, který počítá s nasazením desítek tisíc německých vojáků v Pobaltí a v Polsku. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová zprávu v pondělí odmítla jako druh předpovědí, které byste „mohli najít v horoskopu“.
Kallasová v pondělí rovněž konstatovala, že jednota mezi členy NATO je s pokračující válkou na Ukrajině stále těžší. „Několik západních spojenců vykazuje známky únavy z války,“ uvedla s odkazem na USA, které počátkem roku uvedly, že nadále neplánují podporovat kyjevskou armádu ve stejné míře jako od roku 2022. „Myslím ale, že je povinností lídrů neustále vysvětlovat, proč je ruské vítězství na Ukrajině nebezpečné nejen pro evropskou bezpečnost, ale pro bezpečnost celého světa, protože pokud se agrese někde vyplatí, slouží to jako výzva k jejímu použití jinde,“ dodala estonská premiérka.
