menu

4.1 C
Czech
Pátek 18. října 2024

Separatisté v pákistánských dolech zabili 21 horníků

Před summitem Šanghajské organizace spolupráce v Islámábádu došlo k brutálnímu útoku na soukromé uhelné doly v jihozápadním Pákistánu. Útočníci zabili 21 horníků, včetně několika Afghánců. Místní obyvatelé se bouří a požadují spravedlnost.

Rusko vyslalo v noci na Ukrajinu 136 dronů, desítky sestřeleny, hlásí Kyjev

Rusko zaútočilo v noci na dnešek na Ukrajinu 136 drony, z nichž 51 sestřelila protivzdušná obrana a 60 jich bylo takzvaně lokálně ztraceno. Ukrajinská média tento termín vysvětlují tak, že stroje zmizely z radarů. O bilanci informovalo ukrajinské letectvo, podle kterého Rusové rovněž vyslali na Ukrajinu dvě střely. Asi 20 dronů je stále ve vzduchu, podotklo v ranní zprávě letectvo. O osudu střel se nezmiňuje.

Energetická účinnost budov: Poslanci přijali plán na dekarbonizaci sektoru

Poslanci Evropského parlamentu v úterý schválili plán na snížení spotřeby energie a emisí skleníkových plynů z budov, na němž se již dříve dohodli s Radou EU.

Reklama

Navrhovaná revize směrnice o energetické náročnosti budov klade před sektor budov v EU dva hlavní cíle: 1) výrazně nižší emise skleníkových plynů a spotřeby energie do roku 2030 a 2) úplnou klimatickou neutralitu do roku 2050. Obsahuje také požadavek na renovaci budov, jež jsou energeticky nejnáročnější, a lepší sdílení informací o energetické náročnosti.

Všechny budovy postavené počínaje rokem 2030 mají mít nulové emise. Pro nové budovy užívané, provozované nebo vlastněné veřejnými orgány bude požadavek na nulové emise platit už od roku 2028. Členské státy budou moci zohlednit potenciál globálního oteplování během celého životního cyklu budovy, do něhož se zahrnuje i výroba a likvidace použitých stavebních výrobků.

U rezidenčních budov budou muset členské státy nastavit opatření tak, aby průměrná spotřeba primární energie klesla do roku 2030 nejméně o 16 % a do roku 2035 alespoň o 20 až 22 %.

Pokud jde o ostatní budovy, země EU budou muset do roku 2030 renovovat 16 % těch energeticky nejnáročnějších tak, aby splňovaly alespoň minimální požadavky energetické náročnosti. Do roku 2030 by to pak mělo být 26 % energeticky nejnáročnějších budov.

Tam, kde to bude technicky a ekonomicky možné, by měly členské státy na veřejné budovy a domy s nebytovými prostory postupně – podle jejich velikosti – instalovat zařízení na výrobu solární energie. Na nově stavěné rezidenční domy by se měly solární panely začít instalovat nejpozději od roku 2030.

Další opatření, jež budou členské státy muset přijmout, spočívají v dekarbonizaci systémů vytápění a postupném vyřazení fosilních paliv z vytápění a chlazení budov. Do roku 2040 by se tak měly úplně přestat používat kotle na fosilní paliva.

Už od roku 2025 bude zakázáno poskytovat dotace na samostatné kotle na fosilní paliva. Na hybridní systémy vytápění, které kombinují například kotel s tepelným čerpadlem nebo solárním tepelným zařízením, budou finanční pobídky možné i dál.

Z nových požadavků lze vyjmout zemědělské budovy a kulturní památky. Navíc se členské státy mohou rozhodnout vyloučit z nich i budovy zvláštní architektonické nebo historické hodnoty, dočasné stavby, kostely a místa konání bohoslužeb.

Zpravodaj Ciarán Cuffe (Greens/EFA, IE) uvedl: „Tato směrnice jasně ukazuje, jak může mít politika v oblasti klimatu skutečný a okamžitý přínos pro méně majetné členy naší společnosti. Tento právní předpis pomůže snížit účty za energii a řešit základní příčiny energetické chudoby. Zároveň přinese tisíce kvalitních pracovních míst na místní úrovni v celé EU. Řeší 36 % emisí CO2 v Evropě a přidává naprosto zásadní pilíř k Zelené dohodě pro Evropu. Dnešní výsledek ukazuje, že parlament i nadále podporuje Zelenou dohodu, která přináší ve stejné míře spravedlnost a ambice.“

Směrnice byla přijata 370 hlasy (199 poslanců hlasovalo proti a 46 se zdrželo hlasování). Aby mohla vstoupit v platnost, musí ji nyní formálně schválit i Rada EU.

Podle Evropské komise spotřebovávají budovy v EU 40 % energie a produkují 36 % emisí skleníkových plynů. V rámci klimatického balíčku „Fit for 55“ komise 15. prosince 2021 přijala legislativní návrh na revizi směrnice o energetické náročnosti budov. V novém evropském právním rámci pro klima z července 2021 jsou cíle pro roky 2030 i 2050 zakotveny jako právně závazné.

Právní předpis o energetické náročnosti budov je přímo v souladu s cíli a návrhy Konference o budoucnosti Evropy zvýšit energetickou nezávislost a udržitelnost EU. Tato legislativní iniciativa se prolíná s návrhy konference, jako je posílení úlohy obcí v městském plánování s cílem podpořit modrozelenou infrastrukturu (návrh 2 odst. 3), snížení závislosti na dovozu ropy a plynu prostřednictvím projektů energetické účinnosti (návrh 3 odst. 3) a aktivní podpora projektů energetické účinnosti s cílem dosáhnout větší autonomie v oblasti výroby a dodávek energie (návrh 18 odst. 2).

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Ve Francii a Itálii čekají silné deště a povodně, u Lyonu zavírají školy

Francouzská meteorologická služba dnes vydala výstrahu před silným deštěm a povodněmi pro šest departementů na jihovýchodě země, píše AFP. Benátky na severu Itálie kvůli předpovědi silných dešťů staví protipovodňové hráze, píše agentura ANSA. Úřady v obou zemích preventivně uzavřely či evakuovaly několik škol.

Boeing plánuje získat 15 miliard dolarů prostřednictvím akcií a dluhopisů

Letecká společnost Boeing hodlá posílit své finance vydáním akcií a konvertibilních dluhopisů. Tento krok je snahou vyrovnat se s finančními potížemi způsobenými probíhající stávkou a dalšími problémy, jako je ztráta důvěry zákazníků a omezení výroby.

Nizozemsko zvažuje poslat odmítnuté africké žadatele o azyl do Ugandy

Nizozemská vláda se zabývá kontroverzním plánem na přesun odmítnutých afrických žadatelů o azyl do Ugandy. Tento krok vyvolává řadu otázek týkajících se zákonnosti a etiky jak v samotném Nizozemsku, tak v Ugandě. Hlavním cílem vlády je snížit počet žádostí o azyl a imigraci. Kritici však varují, že realizace takového plánu může být nereálná.

ECB podle očekávání snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů

Evropská centrální banka (ECB) na čtvrtečním zasedání snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů. Analytici, ekonomové i investoři tento krok očekávali kvůli příliš rychle zpomalující inflaci a ochlazující ekonomické aktivitě v eurozóně, což je i očekávaný trend do budoucna.

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně 30 lidí

Izraelské údery dnes zabily nejméně 19 lidí ve městě Džabálija a 11 ve městě Gaza. S odvoláním na tamní zdravotníky o tom informovala agentura Reuters. Úder ve Džabáliji, kde se nachází velký uprchlický tábor, zasáhl školu sloužící jako centrum pro obyvatele vysídlené v důsledku války. Podle Izraele útok cílil na místo setkání členů teroristických skupin, které dříve sloužilo jako škola.

Izraelská armáda prověřuje možnost, že zabila vůdce Hamásu Sinvára

Izraelská armáda ve čtvrtek uvedla, že prověřuje možnost, že zabila vůdce palestinského teroristického hnutí Hamás Jahjá Sinvára, jednoho ze strůjců ničivého útoku na Izrael ze 7. října 2023, který odstartoval válku v Gaze. V této fázi nelze totožnost mrtvého jednoznačně potvrdit.
Reklama

DOPORUČUJEME

LVHF 2024: Sdílení alchymie klasické hudby je naše poslání nejen v rámci zednářského ročníku

Valtice (Břeclavsko) 17. října 2024 (PROTEXT) - Devátý ročník Lednicko-valtického hudebního festivalu otevřel hudební pokladnici zednářských témat. Výběr z ní, hudbu 24 skladatelů, jejichž...

Recenzja kasyna platforma: czy spełnia oczekiwania?

Mostbet to marka znana na rynku hazardowym, oferująca szeroki wachlarz usług, w tym zakłady sportowe oraz kasyno. Od pewnego czasu  zyskuje popularność w Polsce,...

Aktivní pomoc v Libanonu: Společnost Education Cannot Wait ve spolupráci se svými strategickými partnery schválila využití dodatečných finančních prostředků ve výši 1,5 milionu dolarů...

New York (Libanon) 17. října 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - V důsledku eskalace konfliktu muselo 1,2 milionu lidí opustit své domovy a zejména děti jsou ve...
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Ve Francii a Itálii čekají silné deště a povodně, u Lyonu zavírají školy

Francouzská meteorologická služba dnes vydala výstrahu před silným deštěm a povodněmi pro šest departementů na jihovýchodě země, píše AFP. Benátky na severu Itálie kvůli předpovědi silných dešťů staví protipovodňové hráze, píše agentura ANSA. Úřady v obou zemích preventivně uzavřely či evakuovaly několik škol.

Boeing plánuje získat 15 miliard dolarů prostřednictvím akcií a dluhopisů

Letecká společnost Boeing hodlá posílit své finance vydáním akcií a konvertibilních dluhopisů. Tento krok je snahou vyrovnat se s finančními potížemi způsobenými probíhající stávkou a dalšími problémy, jako je ztráta důvěry zákazníků a omezení výroby.

Nizozemsko zvažuje poslat odmítnuté africké žadatele o azyl do Ugandy

Nizozemská vláda se zabývá kontroverzním plánem na přesun odmítnutých afrických žadatelů o azyl do Ugandy. Tento krok vyvolává řadu otázek týkajících se zákonnosti a etiky jak v samotném Nizozemsku, tak v Ugandě. Hlavním cílem vlády je snížit počet žádostí o azyl a imigraci. Kritici však varují, že realizace takového plánu může být nereálná.

ECB podle očekávání snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů

Evropská centrální banka (ECB) na čtvrtečním zasedání snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů. Analytici, ekonomové i investoři tento krok očekávali kvůli příliš rychle zpomalující inflaci a ochlazující ekonomické aktivitě v eurozóně, což je i očekávaný trend do budoucna.

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně 30 lidí

Izraelské údery dnes zabily nejméně 19 lidí ve městě Džabálija a 11 ve městě Gaza. S odvoláním na tamní zdravotníky o tom informovala agentura Reuters. Úder ve Džabáliji, kde se nachází velký uprchlický tábor, zasáhl školu sloužící jako centrum pro obyvatele vysídlené v důsledku války. Podle Izraele útok cílil na místo setkání členů teroristických skupin, které dříve sloužilo jako škola.

Izraelská armáda prověřuje možnost, že zabila vůdce Hamásu Sinvára

Izraelská armáda ve čtvrtek uvedla, že prověřuje možnost, že zabila vůdce palestinského teroristického hnutí Hamás Jahjá Sinvára, jednoho ze strůjců ničivého útoku na Izrael ze 7. října 2023, který odstartoval válku v Gaze. V této fázi nelze totožnost mrtvého jednoznačně potvrdit.

Ruská armáda opět útočila na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ruská armáda v noci na dnešek podle agentury Reuters opět útočila na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a v Mykolajivské oblasti způsobila výpadky dodávek elektřiny. Na Ukrajinu vyslala 56 dronů a jednu řízenou střelu, oznámilo ukrajinské letectvo, které informovalo o pěti zásazích infrastrukturních objektů ve frontových oblastech. Ruské ministerstvo obrany podle ruské verze serveru BBC naopak uvedlo, že v noci na dnešek sestřelilo 13 ukrajinských dronů nad třemi regiony.

Američané v Jemenu poprvé použili stealth bombardéry B-2

Americké stíhačky podle Pentagonu udeřily na několik podzemních skladů zbraní v Jemenu. Zlikvidovaly klíčové pokročilé zbraňové systémy používané povstalci k zaměřování vojenských a civilních plavidel. Úderů se zúčastnily i stealth bombardéry B-2.

Ukrajina bude členem NATO, je jen otázkou kdy, řekl Rutte na úvod jednání

Je jasné, že Ukrajina jednou bude členem Severoatlantické aliance, je pouze otázkou kdy, prohlásil dnes generální tajemník NATO Mark Rutte na úvod jednání ministrů členských zemí aliance v Bruselu. Při dnešní třetí osobní schůzce, které předcházela setkání v Kyjevě a v Londýně, chce Rutte ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ujistit o podpoře a jednotné pozici všech spojenců. Zelenskyj by měl naopak nového šéfa NATO informovat mimo jiné o dění na frontě, kde Ukrajinci od února 2022 čelí ruské invazi.
Reklama
Reklama