Poslanci ve středu s konečnou platností schválili novou legislativu na ochranu novinářů a médií v EU před politickým a ekonomickým vměšováním.
Nový právní předpis, který poslanci podpořili 464 hlasy (92 bylo proti a 65 se zdrželo hlasování), ukládá členským státům povinnost chránit nezávislost médií a zakazuje jakoukoli formu vměšování do redakčních rozhodnutí.
Státní orgány nebudou smět vyvíjet na novináře a redaktory jakýkoli nátlak, aby jim sdělili své zdroje – zadržovat je, sankcionovat, prohledávat jim kanceláře nebo jim například do elektronických zařízení instalovat odposlouchávací či sledovací software.
Parlament během jednání s členskými státy prosadil rozsáhlé záruky, tak aby použití sledovacích technologií bylo možné pouze v individuálních případech, kdy je nařídí soud v rámci vyšetřování závažného trestného činu, za nějž lze uložit trest odnětí svobody. I tehdy však musí mít dotčené osoby právo být informovány, že byly sledovány, a právo bránit se soudní cestou.
Aby se zabránilo zneužívání veřejnoprávních médií k politickým účelům, měli by být jejich vedoucí pracovníci a členové správní rady jmenovaní transparentním a nediskriminačním způsobem na dostatečně dlouhé funkční období. S výjimkou případů, kdy přestanou splňovat profesní kritéria, je nebude možné odvolat dřív, než jim vyprší smlouva.
Transparentní a objektivní, a navíc udržitelné a předvídatelné, musí být i financování veřejnoprávních sdělovacích prostředků.
Veřejnost má právo vědět, kdo sdělovací prostředky ovládá a jaké zájmy mohou jejich zpravodajství ovlivňovat. Proto budou muset všechna zpravodajská a publicistická média bez ohledu na velikost povinně zveřejňovat informace o svých vlastnících ve zvláštní národní databázi, a to i v případě, že je přímým či nepřímým vlastníkem stát.
Média budou mít povinnost informovat také o finančních prostředcích, které získají z reklamy zadané státem, a o státní finanční podpoře, a to i z třetích zemí.
Přidělování veřejných peněz médiím a online platformám musí probíhat podle veřejných, poměrných a nediskriminačních kritérií. Veřejné budou muset být i informace o výdajích státu na reklamu, jejich souhrnné roční výši a částkách vyplacených jednotlivým médiím.
Poslanci dále prosadili mechanismus, který má velmi velkým online platformám, jako je Facebook, X nebo Instagram, zabránit ve svévolném omezování nebo mazání obsahu nezávislých médií. V prvé řadě bude muset platforma zjistit, zda se jedná o nezávislé médium, nebo ne. Pokud se rozhodne určitý obsah odstranit nebo omezit, musí o tom dané médium nejprve informovat a dát mu možnost se k tomu do 24 hodin vyjádřit. Pokud obsah nebude ani poté v souladu s podmínkami platformy, bude moci být odstraněn nebo omezen.
Média se budou moci bránit a předložit věc orgánu pro mimosoudní řešení sporů či si vyžádat stanovisko Evropského sboru pro mediální služby, který bude zřízen na základě tohoto právní předpisu a skládat se bude ze zástupců vnitrostátních regulačních orgánů.
