Naše planeta se oteplí nejméně o 2,5 stupně Celsia a bude uvržena do klimatického chaosu a dystopie. List The Guardian provedl průzkum mezi stovkami klimatických vědců Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), přičemž valná většina nevěří, že svět udrží průměrnou teplotu na uzdě.
Deník The Guardian provedl průzkum mezi 380 klimatickými vědci a vědkyněmi z IPCC, kteří se v posledních letech podíleli na důležitých zprávách o klimatu. Je však rozdíl mezi analýzami a jejich osobními názory.
Průzkum se zaměřil na jejich víru v dodržení Pařížské dohody. Většina z nich je pesimistická a věří v černý scénář. Celkem 80 respondentů se domnívá, že se naše planeta oteplí nejméně o 2,5 stupně a polovina očekává oteplení o tři stupně.
World’s top climate scientists expect global heating to blast past 1.5C target https://t.co/1Wf5uHSta4
— The Guardian (@guardian) May 8, 2024
V minulosti již mnohokrát experti popisovali, jak by vypadal svět při takovém oteplení. Odpovídají tomu i představy o budoucnosti odborníků z IPCC. Upadne do jakési „polodystopie“, shrnuje jejich odpovědi The Guardian.
Rozšíří se hladomor kvůli zničené úrodě a vypuknou války o zdroje. Obě krize spustí masovou migraci. V tom všem budou podmínky pro život zhoršovat nesnesitelné vlny veder v doprovodu intenzivního sucha a nezkrotných lesních požárů.
Musíme se připravit
Bouře v doprovodu srážek budou silnější, vytrvalejší a rozsáhlejší, než jsme kdy zažili. Z odpovědí vyplynulo, že pesimističtěji odpovídali mladší vědci pod 50 let a ženy. Jen šest procent odborníků věří, že udržíme oteplování na hranici 1,5 stupně.
Většina expertů však vykresluje budoucnost jako klimatický chaos. „Myslím, že směřujeme ke společenskému rozvratu,“ myslí si Gretta Pecl z University of Tasmania. Vědci i přes své negativní odpovědi vidí v boji proti oteplování smysl.
I když se oteplí více než o dva stupně, život tím nekončí, připomínají. Podmínky na Zemi se však budou drasticky lišit od toho, co známe dnes. Každá desetina stupně se počítá, ale současně se podle nich musíme připravit na přírodní katastrofy.
Vědci se obávají mnoha lidských obětí. Právě horké a vlhké podmínky jsou považovány za nejhoršího „tichého zabijáka“, jenž je nebezpečný hlavně pro seniory. V mnoha oblastech navíc stojí domy u řek či jezer a často nejsou odolné vůči silnému větru.
Vědci dotázaní v průzkumu přiznali zlost, beznaděj a zděšení z neschopnosti světových vlád adekvátně jednat, i když před sebou mají jasné a nepoiratelné důkazy.