menu

4.1 C
Czech
Pátek 18. října 2024

Ve Francii a Itálii čekají silné deště a povodně, u Lyonu zavírají školy

Francouzská meteorologická služba dnes vydala výstrahu před silným deštěm a povodněmi pro šest departementů na jihovýchodě země, píše AFP. Benátky na severu Itálie kvůli předpovědi silných dešťů staví protipovodňové hráze, píše agentura ANSA. Úřady v obou zemích preventivně uzavřely či evakuovaly několik škol.

Ruský raketový útok na Oděsu zabil čtyři lidi, uvedly úřady

Při ruském raketovém útoku na jihoukrajinské přístavní město Oděsa byli dnes zabiti čtyři lidé a dalších deset zraněno. Oznámil to na platformě Telegram šéf oblastní správy Oleh Kiper. Balistická střela podle něj zasáhla dvoupodlažní budovu, v níž žili a pracovali civilisté.

Evropská komise schválila 3,2 miliardovou podporu České energetice která má snížit emise CO2

Česká republika obdržela od Evropské komise schválení rozsáhlého programu podpory ve výši 3,2 miliardy eur (75 miliard korun) zaměřeného na posílení výroby elektřiny v nových a zmodernizovaných zařízeních pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.

Reklama

Evropská komise schválila České republice významný program státní podpory v hodnotě 3,2 miliardy eur na podporu kombinované výroby elektřiny a tepla. Tento krok těsně navazuje na dlouhodobé úsilí České republiky o modernizaci energetiky a odstoupení od využívání uhlí. Nový program má platnost do 31. prosince 2025 a jeho cílem je přispět nejen k energetické efektivitě, ale také ke snížení emisního zatížení prostředí, čímž napomůže splnění unijních cílů v oblasti energetické účinnosti.

„Příjemci podpory mohou být provozovatelé nových nebo modernizovaných zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny v České republice, kteří splní definici vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny podle směrnice o energetické účinnosti,“ uvedla Evropská komise. Vyloučeny jsou technologie založené na pevných fosilních palivech, naftě a ropě. Očekává se, že tento režim podpory přinese roční úspory přibližně 93 milionů tun CO2.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela zdůraznil význam schváleného programu: „Vyjednávání o tomto povolení probíhala s Evropskou komisí velmi intenzivně a jejich úspěšné dotažení pomůže s modernizací naší energetiky. Zároveň to přispěje k našemu úsilí v podobě zajištění domácnostem a firmám dostatku dodávek elektřiny i tepla za dostupné ceny a ekologizaci energetiky.“

Vysokoúčinná kombinovaná výroba elektřiny a tepla představuje technologii umožňující efektivní využívání paliva pro výrobu elektřiny a tepla v jednom zařízení. Tento způsob výroby je úsporný a velmi efektivní, což je klíčové pro udržitelnost energetiky zejména v době, kdy se z ekonomických důvodů přestává vyplácet provoz uhelných zdrojů a hrozí jejich postupný útlum. Provozní podpora kombinované výroby elektřiny a tepla umožní nahradit emisně náročné zdroje moderními, vysoce účinnými zařízeními, která budou produkovat elektřinu a zároveň dále využívat generované teplo. Tím se nejen sníží emise skleníkových plynů, ale také se posílí energetická bezpečnost.

Podpora má být určena jak pro městské teplárny, tak pro soukromé investory a další subjekty. Provozní podpora bude doplňovat již zajištěná opatření jako jsou investiční dotace prostřednictvím příslušných dotačních programů, především z programu HEAT z Modernizačního fondu. „Stabilní a předvídatelná podpora snižuje rizika a podporuje realizaci projektů i prostřednictvím nižších úroků z případných půjček,“ uvedl vrchní ředitel sekce energetiky MPO, René Neděla.

Výše podpory bude přímo záviset na ceně energií, kdy při vysokých cenách bude výrobce prostředky do systému podpor hradit, nikoliv čerpat. Střední a velká zařízení budou o výši podpory soutěžit v aukci a očekává se, že financování uvedené podpory bude vícezdrojové, zahrnující prostředky z dotační podpory ze státního rozpočtu, regulované platby v cenách elektřiny a eventuální využití výnosů z dražeb emisních povolenek.

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

Boeing plánuje získat 15 miliard dolarů prostřednictvím akcií a dluhopisů

Letecká společnost Boeing hodlá posílit své finance vydáním akcií a konvertibilních dluhopisů. Tento krok je snahou vyrovnat se s finančními potížemi způsobenými probíhající stávkou a dalšími problémy, jako je ztráta důvěry zákazníků a omezení výroby.

ECB podle očekávání snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů

Evropská centrální banka (ECB) na čtvrtečním zasedání snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů. Analytici, ekonomové i investoři tento krok očekávali kvůli příliš rychle zpomalující inflaci a ochlazující ekonomické aktivitě v eurozóně, což je i očekávaný trend do budoucna.
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Ve Francii a Itálii čekají silné deště a povodně, u Lyonu zavírají školy

Francouzská meteorologická služba dnes vydala výstrahu před silným deštěm a povodněmi pro šest departementů na jihovýchodě země, píše AFP. Benátky na severu Itálie kvůli předpovědi silných dešťů staví protipovodňové hráze, píše agentura ANSA. Úřady v obou zemích preventivně uzavřely či evakuovaly několik škol.

Boeing plánuje získat 15 miliard dolarů prostřednictvím akcií a dluhopisů

Letecká společnost Boeing hodlá posílit své finance vydáním akcií a konvertibilních dluhopisů. Tento krok je snahou vyrovnat se s finančními potížemi způsobenými probíhající stávkou a dalšími problémy, jako je ztráta důvěry zákazníků a omezení výroby.

Nizozemsko zvažuje poslat odmítnuté africké žadatele o azyl do Ugandy

Nizozemská vláda se zabývá kontroverzním plánem na přesun odmítnutých afrických žadatelů o azyl do Ugandy. Tento krok vyvolává řadu otázek týkajících se zákonnosti a etiky jak v samotném Nizozemsku, tak v Ugandě. Hlavním cílem vlády je snížit počet žádostí o azyl a imigraci. Kritici však varují, že realizace takového plánu může být nereálná.

ECB podle očekávání snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů

Evropská centrální banka (ECB) na čtvrtečním zasedání snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů. Analytici, ekonomové i investoři tento krok očekávali kvůli příliš rychle zpomalující inflaci a ochlazující ekonomické aktivitě v eurozóně, což je i očekávaný trend do budoucna.

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně 30 lidí

Izraelské údery dnes zabily nejméně 19 lidí ve městě Džabálija a 11 ve městě Gaza. S odvoláním na tamní zdravotníky o tom informovala agentura Reuters. Úder ve Džabáliji, kde se nachází velký uprchlický tábor, zasáhl školu sloužící jako centrum pro obyvatele vysídlené v důsledku války. Podle Izraele útok cílil na místo setkání členů teroristických skupin, které dříve sloužilo jako škola.

Izraelská armáda prověřuje možnost, že zabila vůdce Hamásu Sinvára

Izraelská armáda ve čtvrtek uvedla, že prověřuje možnost, že zabila vůdce palestinského teroristického hnutí Hamás Jahjá Sinvára, jednoho ze strůjců ničivého útoku na Izrael ze 7. října 2023, který odstartoval válku v Gaze. V této fázi nelze totožnost mrtvého jednoznačně potvrdit.
Reklama

DOPORUČUJEME

Boeing plánuje získat 15 miliard dolarů prostřednictvím akcií a dluhopisů

Letecká společnost Boeing hodlá posílit své finance vydáním akcií a konvertibilních dluhopisů. Tento krok je snahou vyrovnat se s finančními potížemi způsobenými probíhající stávkou a dalšími problémy, jako je ztráta důvěry zákazníků a omezení výroby.

ECB podle očekávání snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů

Evropská centrální banka (ECB) na čtvrtečním zasedání snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů. Analytici, ekonomové i investoři tento krok očekávali kvůli příliš rychle zpomalující inflaci a ochlazující ekonomické aktivitě v eurozóně, což je i očekávaný trend do budoucna.

Ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková rezignovala

Andrea Matoušková, ředitelka Probační a mediační služby (PMS), oznámila svou rezignaci. Ve funkci působila od února 2016 a po více než osmi letech se rozhodla odstoupit. Ministerstvo spravedlnosti informovalo, že na její místo vypíše výběrové řízení.

Vláda zastavila Bartošovu digitalizaci stavebního řízení, začne od začátku

Digitalizace stavebního řízení v České republice, kterou se pokusil zavést bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, se nebude dále rozvíjet. Vláda se rozhodla projekt restartovat, jelikož současný systém nesplňuje potřebné požadavky. Plánuje vypsat novou zakázku na dodavatele, který vyvine zcela nový systém. Přechodné období, během kterého se budou používat prvky starého i nového systému, potrvá minimálně rok.

Google překvapil: Z výsledků vyhledávání zmizely cenové grafy bitcoinu a dalších kryptoměn

Společnost Google odstranila z výsledků vyhledávání aktuální grafy cen bitcoinu a dalších kryptoměn. Naopak při vyhledávání akcií se cenové grafy stále zobrazují. Změna, k níž došlo v posledních dnech, v kryptoměnové komunitě vyvolala řadu otázek a spekulací. Funkce byla na Googlu k dispozici od roku 2018.
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Ve Francii a Itálii čekají silné deště a povodně, u Lyonu zavírají školy

Francouzská meteorologická služba dnes vydala výstrahu před silným deštěm a povodněmi pro šest departementů na jihovýchodě země, píše AFP. Benátky na severu Itálie kvůli předpovědi silných dešťů staví protipovodňové hráze, píše agentura ANSA. Úřady v obou zemích preventivně uzavřely či evakuovaly několik škol.

Boeing plánuje získat 15 miliard dolarů prostřednictvím akcií a dluhopisů

Letecká společnost Boeing hodlá posílit své finance vydáním akcií a konvertibilních dluhopisů. Tento krok je snahou vyrovnat se s finančními potížemi způsobenými probíhající stávkou a dalšími problémy, jako je ztráta důvěry zákazníků a omezení výroby.

Nizozemsko zvažuje poslat odmítnuté africké žadatele o azyl do Ugandy

Nizozemská vláda se zabývá kontroverzním plánem na přesun odmítnutých afrických žadatelů o azyl do Ugandy. Tento krok vyvolává řadu otázek týkajících se zákonnosti a etiky jak v samotném Nizozemsku, tak v Ugandě. Hlavním cílem vlády je snížit počet žádostí o azyl a imigraci. Kritici však varují, že realizace takového plánu může být nereálná.

ECB podle očekávání snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů

Evropská centrální banka (ECB) na čtvrtečním zasedání snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů. Analytici, ekonomové i investoři tento krok očekávali kvůli příliš rychle zpomalující inflaci a ochlazující ekonomické aktivitě v eurozóně, což je i očekávaný trend do budoucna.

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně 30 lidí

Izraelské údery dnes zabily nejméně 19 lidí ve městě Džabálija a 11 ve městě Gaza. S odvoláním na tamní zdravotníky o tom informovala agentura Reuters. Úder ve Džabáliji, kde se nachází velký uprchlický tábor, zasáhl školu sloužící jako centrum pro obyvatele vysídlené v důsledku války. Podle Izraele útok cílil na místo setkání členů teroristických skupin, které dříve sloužilo jako škola.

Izraelská armáda prověřuje možnost, že zabila vůdce Hamásu Sinvára

Izraelská armáda ve čtvrtek uvedla, že prověřuje možnost, že zabila vůdce palestinského teroristického hnutí Hamás Jahjá Sinvára, jednoho ze strůjců ničivého útoku na Izrael ze 7. října 2023, který odstartoval válku v Gaze. V této fázi nelze totožnost mrtvého jednoznačně potvrdit.

Ruská armáda opět útočila na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ruská armáda v noci na dnešek podle agentury Reuters opět útočila na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a v Mykolajivské oblasti způsobila výpadky dodávek elektřiny. Na Ukrajinu vyslala 56 dronů a jednu řízenou střelu, oznámilo ukrajinské letectvo, které informovalo o pěti zásazích infrastrukturních objektů ve frontových oblastech. Ruské ministerstvo obrany podle ruské verze serveru BBC naopak uvedlo, že v noci na dnešek sestřelilo 13 ukrajinských dronů nad třemi regiony.

Američané v Jemenu poprvé použili stealth bombardéry B-2

Americké stíhačky podle Pentagonu udeřily na několik podzemních skladů zbraní v Jemenu. Zlikvidovaly klíčové pokročilé zbraňové systémy používané povstalci k zaměřování vojenských a civilních plavidel. Úderů se zúčastnily i stealth bombardéry B-2.

Ukrajina bude členem NATO, je jen otázkou kdy, řekl Rutte na úvod jednání

Je jasné, že Ukrajina jednou bude členem Severoatlantické aliance, je pouze otázkou kdy, prohlásil dnes generální tajemník NATO Mark Rutte na úvod jednání ministrů členských zemí aliance v Bruselu. Při dnešní třetí osobní schůzce, které předcházela setkání v Kyjevě a v Londýně, chce Rutte ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ujistit o podpoře a jednotné pozici všech spojenců. Zelenskyj by měl naopak nového šéfa NATO informovat mimo jiné o dění na frontě, kde Ukrajinci od února 2022 čelí ruské invazi.
Reklama
Reklama