Gruzínští poslanci odhlasovali přehlasování prezidentského veta sporného zákona o „transparentnosti zahraničního vlivu“, často přezdívaného „zákon o zahraničních agentech“, který vyvolal několikatýdenní protesty v hlavním městě Tbilisi. Informovala o tom agentura Reuters či server BBC.
Podle této legislativy se budou muset média a nevládní organizace, které získávají více než 20 procent svých finančních prostředků ze zahraničí, registrovat jako „organizace jednající v zájmu cizí moci“. Také se musí podrobit přísným auditům, jinak jim budou hrozit sankční pokuty.
Several thousand protesters gathered around the Georgian parliament
— NEXTA (@nexta_tv) May 28, 2024
Deputies began to leave parliament, protesters shouted "Slaves!" to them. A broadcast of the meeting of deputies was previously shown on the big screen. After the results were announced, those gathered began to… pic.twitter.com/lo2gl2vXHC
Je účelem potlačení disentu?
Na úterním plenárním zasedání byl zákon schválen 84 hlasy, převážně z vládní strany Gruzínský sen. Proti byly čtyři hlasy, opozice se zdržela hlasování, uvádí BBC.
Zákon byl schválen již 14. května, ale tehdy jej vetovala prozápadní prezidentka Salome Zourabišviliová. Očekává se, že zákon vstoupí v platnost za 60 dní.
Gruzínská vláda tvrdí, že zajistí transparentnost peněz plynoucích na podporu nevládních organizací a ochrání Gruzii před zahraničními zásahy. Jeho odpůrci jej kvůli podobnosti s existujícím zákonem v Rusku nazvali „ruským zákonem“. Domnívají se, že skutečným důvodem pro přijetí zákona je potlačení disentu před říjnovými parlamentními volbami.
EU i USA zákon kritizují
Spor o návrh zákona je podle agentury Reuters považován za klíčový test toho, zda si Gruzie, která po tři desetiletí patřila k nejprozápadnějším nástupnickým státům Sovětského svazu, zachová svou západní orientaci, nebo se přikloní k Rusku.
EU uvedla, že „hluboce lituje“ rozhodnutí gruzínského parlamentu. Představitelé EU již dříve varovali, že návrh zákona může ohrozit další pokrok v rámci bloku. Gruzie získala status kandidátské země v prosinci 2023.
Spojené státy se připojily k EU a varovaly, že zákon bude mít následky. Americké ministerstvo zahraničí minulý týden uvedlo, že budou zavedena cestovní omezení pro ty, kteří „podkopávají demokracii“ v Gruzii, a také pro jejich rodinné příslušníky.
Úřady však tato varování smetly ze stolu. Generální tajemník organizace Gruzínský sen, starosta Tbilisi Kacha Kaladze, prohlásil, že nikdy nedojde ke „kompromisu“ proti zájmům země.
Policie proti demonstrantům zasahuje silou
Mnoho nevládních organizací již oznámilo, že se nebudou řídit legislativou, která vyžaduje, aby uvedly, že „jednají v zájmu cizí mocnosti“. Podle nich je to „urážlivé“ a „věcně nesprávné“.
V úterý, kdy poslanci o návrhu zákona jednali, se lidé opět shromáždili před parlamentem za silné přítomnosti policie. Když byl oznámen výsledek hlasování, mnozí protestující křičeli „otroci!“ a „Rusové!“.
Od začátku protestů policie opakovaně použila sílu, aby demonstranty rozehnala. Desítky odpůrců zákona o zahraničních agentech hlásily, že byli zbiti nebo zastrašováni, před jejich domy byly vylepeny urážlivé plakáty nebo jim bylo vyhrožováno telefonáty.
Přesto po více než šesti týdnech od začátku protestů cítí, že jim nezbývá nic jiného, než i nadále vycházet do ulic. „V sázce je celá naše budoucnost, buď Evropa, nebo nic,“ říká osmnáctiletá Kato, když stála se svými přáteli před parlamentem.
