Švédsko je jedinou zemí v Evropské unii, kde voliči považují za nejdůležitější téma před volbami do Evropského parlamentu ochranu klimatu. Uvedl to švédský veřejnoprávní rozhlas a ČTK to v rozhovoru v jihošvédském městě Malmö potvrdili i představitel strany Zelených Per-Ola Valastig a kandidát sociálních demokratů do Evropského parlamentu Arwin Sohrabi.
Podle politoložky působící na Univerzitě v Uppsale Moy Mårtenssonové Evropská unie udělala v poslední době v klimatické politice velký pokrok a stanovila poměrně ambiciózní cíle, které by však vzhledem k vzestupu pravicových populistických stran v řadě zemí mohly být po eurovolbách ohroženy. „Zatímco v minulosti se tyto strany soustřeďovaly především na migrační politiku a na oslabení pravomocí EU, nyní čím dál víc vystupují proti akcím na ochranu klimatu a varují před jejich údajnými dopady na obyčejné lidi,“ uvedla Mårtenssonová na webových stránkách univerzity.
Podle sociálního demokrata Sohrabiho je tento problém patrný i ve Švédsku. „Bohužel stejnou věc sledujeme i u nás, protože krajně pravicoví Švédští demokraté hodně hlasitě vystupují proti Zelené dohodě (takzvaný Green Deal) a balíčku klimatických pravidel Fit for 55, kterých se chtějí zbavit,“ uvedl Sohrabi s odkazem na soubor návrhů zaměřených na omezení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 procent oproti hodnotám z roku 1990.
„Většina švédských občanů si je ale vědoma toho, jaké dopady mají klimatické změny na životní prostředí a způsob života, a to nejen v blízké budoucnosti, ale i dlouhodobě. Chápou důležitost udržitelnosti, chápou, že je to otázka existence,“ podotkl Sohrabi.
Klima jako volební téma zmiňují na svých volebních plakátech kromě Zelených například i Liberálové, kteří jsou součástí nynější švédské pravicové vlády.
Strana Zelených, která z hlavních stran razí nejprogresivnější klimatickou politiku, v posledních eurovolbách v roce 2019 získala 11,5 procenta hlasů, což je více než dvojnásobek ve srovnání s jejími výsledky ve volbách parlamentních. Nyní se její preference pohybují kolem deseti procent, což ji řadí v průzkumech na čtvrté místo.
Podle Valastiga je jedním z důvodů, proč je strana úspěšnější v eurovolbách, fakt, že voliči cítí, že o otázkách klimatu se rozhoduje v Bruselu, a chtějí tam mít někoho, kdo bude prosazovat ambiciózní klimatickou politiku.
Politoložka Mårtenssonová se domnívá, že lidé v eurovolbách hlasují více „srdcem“, v parlamentních volbách naopak přemýšlejí víc o tom, jak budou strany spolupracovat v koalicích. „Evropské koalice tolik neznáme, takže máme tendenci volit tu stranu, která je nám blízká ideologicky,“ říká Mårtenssonová.
Zelení bodují především ve velkých městech. „Našimi voliči jsou spíše ženy než muži, spíše mladí lidé než starší, především jsou to ale lidé z velkých měst jako Stockholm, Göteborg či Malmö nebo univerzitních měst, jako je Uppsala,“ uvedl Valastig, který působí v jihošvédském kraji Skåne.
Město Malmö, které je správním střediskem Skåne, je ukázkovým příkladem přeměny průmyslového přístavu v modelové udržitelné město. Uhlíkově neutrálním se chce stát do roku 2030, tedy o 20 roků dříve, než si za cíl stanovila Evropská unie.
Ve 20. století bylo Malmö známé jako sídlo obřích loděnic, betonáren a textilního průmyslu. V místě zaniklých loděnic v oblasti Västra Hamnen nyní stojí Univerzita Malmö, založená v roce 1998, sídlo tu má řada IT firem a rozkládá se zde i čtvrť Bo01, která se podle švédského tisku stala první čtvrtí na světě plně zásobovanou obnovitelnou energií.
Dominantou čtvrti, jejíž název zahrnuje švédský výraz pro bydlení (bo) a zkratku pro rok svého vzniku (rok 2001), je originální mrakodrap Turning Torso postavený podle návrhu světoznámého španělského architekta Santiaga Calatravy. Obytné bloky jsou protkány zelení a také množstvím vodních kanálů, které zachycují dešťovou vodu, jež je dále využívána.
Pro obytné domy jsou hlavním zdrojem energie fotovoltaické panely. Čtvrť má ale i svou vlastní větrnou turbínu a využívá také geotermální energii.
Auta do Bo01 vjezd povolený nemají, dopravní systém podporuje cyklistiku a chůzi pěšky, přičemž je zajištěno, že od každého domu je nejdále 500 metrů na zastávku autobusu, který jede každých sedm minut a využívá zelená paliva. V okolí čtvrti jsou také dobíjecí stanice podporující využívání elektromobilů pro ty, kdo si cestu do práce bez automobilu neumějí představit.
