Sobotní volby do Evropského parlamentu (EP) na Slovensku podle neoficiálních údajů vyhrálo se ziskem 27,8 procenta hlasů proevropské opoziční hnutí Progresivní Slovensko (PS) před vládní stranou Směr-sociální demokracie (Směr-SD) premiéra Roberta Fica s podporou téměř 25 procent. Celkových 15 europoslaneckých křesel si rozdělí pět stran, informovala dnes slovenská média. Oficiální výsledky hlasování voličů na Slovensku zveřejní úřady dnes pozdě večer po skončení voleb v celé Evropské unii.
Podle Denníku N a listu Sme Progresivní Slovensko získalo šest křesel v EP, Směr-SD pět mandátů, neparlamentní hnutí Republika dva europoslance a opoziční Křesťanskodemokratické hnutí a vládní strana Hlas-sociální demokracie shodně po jednom mandátu.
Progresívne Slovensko bude mať až šiestich europoslancov, naposledy v koalícii so Spolu získali 4 mandáty. Polepší si aj Smer.
— Denník N (@dennikN) June 9, 2024
Čítajte viac: https://t.co/TWivsZanVC pic.twitter.com/HCT7vaUe2E
„První neoficiální zprávy působí nadějně. Zdá se, že voliči, kterým záleží na proevropském Slovensku, zodpovědně přišli volit,“ napsal na sociální síti předseda PS Michal Šimečka. Toto hnutí v koalici s jednou neparlamentní stranou vyhrálo eurovolby na Slovensku už v roce 2019.
Pokud se informace o výsledcích hlasování potvrdí, znamenalo by to úspěch také pro neparlamentní hnutí Republika, jehož někteří představitelé včetně předsedy a dosavadního europoslance Milana Uhríka vzešli z krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko. Naopak z parlamentních stran na Slovensku by křesla v EP nezískaly nejmenší vládní strana SNS ani opoziční Svoboda a Solidarita či hnutí Slovensko expremiéra Igora Matoviče.
Podle médií volební účast na Slovensku zřejmě přesáhla 34 procent, což by znamenalo rekord od vstupu země do EU. Před pěti lety se eurovoleb na Slovensku zúčastnilo 22,7 procenta oprávněných voličů a účast tehdy byla opět nejnižší z celého evropského bloku.
Po loňských parlamentních volbách na Slovensku Strana evropských socialistů (PES) pozastavila Směru-SD a také straně Hlas-SD členství. Zdůvodnila to Ficovým odklonem od hodnot evropských socialistů a tehdy ještě jen připravovanou vládní spoluprací s SNS, kterou evropští socialisté označili za krajně pravicovou. Směr-SD, který odmítá dodávat zbraně ze státních zásob Ukrajině bránící se ruské invazi, před volbami do EP psal o „bruselských válečných štváčích“ a progresivismus označil za extrémní a protislovenskou ideologii.