menu

4.1 C
Czech
Pátek 18. října 2024

Bolivijský exprezident Morales se nedostavil k soudu, hrozí mu zatykač

Bolivijská prokuratura oznámila, že vydá zatykač na bývalého prezidenta Eva Moralese, který se nedostavil k soudu v kauze, ve které čelí obvinění ze znásilnění nezletilé dívky. Oznámila to prokurátorka Sandra Gutiérrezová, píše agentura EFE. Morales, který organizuje protesty proti stávajícímu prezidentovi Luisovi Arcemu, tvrdí, že je kauza vykonstruovaná.

Ukrajinské jednotky podle Zelenského drží frontové linie v ruské Kurské oblasti

Ukrajinští vojáci pátým dnem drží frontové linie proti útočícím ruským silám v Kurské oblasti, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Moskva mezitím oznámila dobytí vesnice v Záporožské oblasti. Zprávy obou bojujících stran není možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Krajní pravice v EP posílí, nejvíce si pohorší frakce Zelených, ukázaly odhady

Brusel – Krajní pravice v Evropském parlamentu výrazně posílí, největší lidovecká frakce EPP zůstává zhruba na stejné podpoře a nejvíce si pohoršila frakce Zelených, vyplývá z odhadů po uzavření volebních místností a z částečných výsledků eurovoleb. Velkého úspěchu dosáhla krajní pravice zejména ve Francii, kde prezident Emmanuel Macron již oznámil rozpuštění parlamentu a vypsání nových voleb.

Reklama

Středopravá EPP bude mít v novém Evropském parlamentu 191 mandátů, což je o 15 více než doposud. Frakce socialistů a demokratů (S&D) by podle odhadů mohla skončit druhá se 135 mandáty (což je o čtyři méně). Na třetím místě by měla být liberální Obnova Evropy (Renew Europe) s 83 mandáty, což je o 19 méně než v současném europarlamentu. Konzervativní frakce ECR by měla mít 71 mandátů a krajně pravicová Identita a demokracie (ID) 57 křesel. Pro obě tyto politické skupiny to znamená posílení.

Výrazně si pohoršili Zelení, který by měli získat 53 mandátů, zatímco dosud jich měli 72. Levice v EP (GUE/NGL) by podle odhadů měla získat o dva mandáty méně, než měla doposud, tedy 35. Celkem 45 europoslanců je nezařazených, což znamená, že v současném europarlamentu nepatřili do žádné ze skupin. Dalších 50 nově zvolených europoslanců odhady zařadily do takzvané skupiny Ostatní, což znamená, že se ještě neví, do jaké z frakcí se přičlení. Počty členů jednotlivých politických skupin se tak ještě mohou měnit.

Posílení krajní pravice může podle expertů znamenat, že Evropský parlament nebude příliš nakloněný přijímání norem souvisejících s bojem proti změnám klimatu. Zároveň bude nejspíš více podporovat opatření omezující imigraci do Evropské unie. Někteří odborníci se nicméně obávají i větší roztříštěnosti nového europarlamentu, což by mohlo zkomplikovat přijímání důležitých opatření souvisejících s geopolitickými výzvami, jako je ruská agrese na Ukrajině či vztahy s Čínou.

Volební účast podle prvních odhadů byla 51 procent, oznámil mluvčí Evropského parlamentu. Při volbách před pěti letech byla konečná volební účast v celé unii 50,66 procent.

Francouzský prezident Macron v reakci na jasnou porážku své strany oznámil, že rozpouští Národní shromáždění a vypíše předčasné parlamentní volby na přelom června a července. Vzestup krajní pravice označil Macron za nebezpečí pro Francii. Podle odhadů ve Francii vyhrálo krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové se ziskem asi 32 procent hlasů. Hnutí Obnova prezidenta Macrona má okolo 15 procent.

Eurovolby v Německu se zhruba 30 procenty jasně vyhrála opoziční konzervativní unie CDU/CSU, na druhém místě pak s asi 16 procenty skončila pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD). Sociální demokracie (SPD) kancléře Olafa Scholze je se 14 procenty na třetím místě. Šéf německé opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz úspěch CDU/CSU v Německu označil i za vítězství v Evropské unii, protože kandidátku vedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

V Itálii volby podle odhadů vyhrála vládní strana Bratři Itálie (FdI) premiérky Georgii Meloniové se ziskem mezi 26 a 30 procenty, druhá skončila opoziční Demokratická strana (PD) s 21 až 25 procenty. Třetí je s deseti až 14 procenty Hnutí pěti hvězd (M5S).

Na Slovensku podle oficiálních výsledků vyhrálo opoziční proevropské hnutí Progresivní Slovensko (PS) se ziskem 27,81 procenta hlasů před vládní stranou Směr-sociální demokracie (Směr-SD) premiéra Fica s podporou 24,76 procenta. Celkově 15 křesel v EP si rozdělilo pět stran; osm mandátů získaly strany, které odmítají vojenskou pomoc Ukrajině bránící se ruské invazi.

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána získala 43,5 procenta hlasů a proti minulým volbám si pohoršila. Nejsilnější opoziční strana TISZA má 31 procent, což výrazně převyšuje zisk Orbánových hlavních vyzyvatelů z předchozích eurovoleb.

V Polsku vyhrála Občanská koalice premiéra Donalda Tuska se ziskem 38,2 procenta před opozičním uskupením Právo a spravedlnost (PiS), které podpořilo 33,9 procenta hlasujících, ukázaly odhady. Na třetím místě za dvojicí dominantních sil polské politické scény, mezi nimiž se v předvolebních průzkumech rozdíl pohyboval v rozmezí statistické chyby, bude zřejmě krajně pravicová Konfederace s 11,9 procenta. Následuje centristická Třetí cesta s 8,2 procenta a Levice se 6,6 procenta.

Volby v Rakousku těsně vyhráli opoziční Svobodní (FPÖ) s 25,7 procenta před vládními lidovci (ÖVP) s 24,7 procenta a sociálními demokraty (SPÖ) s 23,2 procenta. S odvoláním na předběžné výsledky to oznámila agentura APA. Jde o první celorakouské volby, které pravicově populistická Svobodná strana Rakouska vyhrála.

Ve Španělsku zvítězili opoziční lidovci (PP) se ziskem 34,2 procenta hlasů před vládními socialisty (PSOE) s 30,2 procenta. Ukazují to předběžné výsledky, o nichž informuje server listu El País. Pro Lidovou stranu výsledek znamená zisk 22 z celkem 61 křesel vyhrazených Španělsku. Při volbách v roce 2019 dosáhla jen na 12. Španělská socialistická dělnická strana premiéra Pedra Sáncheze zůstane na dosavadních 20 mandátech.

V Nizozemsku ve volbách do EP podle odhadů zvítězila koalice Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL) s 21,6 procenta před krajně pravicovou Stranou pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, pro níž hlasovalo 17,7 procenta voličů. Zisk téměř 18 procent je pro Wildersovu PVV a Wilderse, který je známým kritikem EU, imigrace, islámu i pomoci Ukrajině, podle pozorovatelů velkým úspěchem. V současném EP totiž jeho strana žádného zástupce neměla, nyní by jich mohla mít sedm.

Řecké volby vyhrála pravicová vládní Nová demokracie (ND) se ziskem téměř třetiny hlasů. Na dalších dvou místech jsou s odstupem levicová uskupení SYRIZA a PASOK. V Chorvatsku uspělo centristické vládní Chorvatské demokratické společenství (HDZ), v Bulharsku konzervativní Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB).

Evropské hlasování ve Švédsku podle předběžných výsledků vyhráli opoziční sociální demokraté s 25,1 procenta hlasů před vládní stranou Umírnění se 17,3 procenta. Překvapivě až čtvrtá je protiimigrační strana Švédští demokraté s 13,4 procenta. V Dánsku uspěla opoziční Socialistická lidová strana s 17,2 procenta před sociální demokracií premiérky Mette Frederiksenové s 15,6 procenta. Ve Finsku vyhrála vládnoucí Národní koaliční strana (KOK) – má 24,8 procenta hlasů.

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Ve Francii a Itálii čekají silné deště a povodně, u Lyonu zavírají školy

Francouzská meteorologická služba dnes vydala výstrahu před silným deštěm a povodněmi pro šest departementů na jihovýchodě země, píše AFP. Benátky na severu Itálie kvůli předpovědi silných dešťů staví protipovodňové hráze, píše agentura ANSA. Úřady v obou zemích preventivně uzavřely či evakuovaly několik škol.

Boeing plánuje získat 15 miliard dolarů prostřednictvím akcií a dluhopisů

Letecká společnost Boeing hodlá posílit své finance vydáním akcií a konvertibilních dluhopisů. Tento krok je snahou vyrovnat se s finančními potížemi způsobenými probíhající stávkou a dalšími problémy, jako je ztráta důvěry zákazníků a omezení výroby.

Nizozemsko zvažuje poslat odmítnuté africké žadatele o azyl do Ugandy

Nizozemská vláda se zabývá kontroverzním plánem na přesun odmítnutých afrických žadatelů o azyl do Ugandy. Tento krok vyvolává řadu otázek týkajících se zákonnosti a etiky jak v samotném Nizozemsku, tak v Ugandě. Hlavním cílem vlády je snížit počet žádostí o azyl a imigraci. Kritici však varují, že realizace takového plánu může být nereálná.

ECB podle očekávání snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů

Evropská centrální banka (ECB) na čtvrtečním zasedání snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů. Analytici, ekonomové i investoři tento krok očekávali kvůli příliš rychle zpomalující inflaci a ochlazující ekonomické aktivitě v eurozóně, což je i očekávaný trend do budoucna.

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně 30 lidí

Izraelské údery dnes zabily nejméně 19 lidí ve městě Džabálija a 11 ve městě Gaza. S odvoláním na tamní zdravotníky o tom informovala agentura Reuters. Úder ve Džabáliji, kde se nachází velký uprchlický tábor, zasáhl školu sloužící jako centrum pro obyvatele vysídlené v důsledku války. Podle Izraele útok cílil na místo setkání členů teroristických skupin, které dříve sloužilo jako škola.

Izraelská armáda prověřuje možnost, že zabila vůdce Hamásu Sinvára

Izraelská armáda ve čtvrtek uvedla, že prověřuje možnost, že zabila vůdce palestinského teroristického hnutí Hamás Jahjá Sinvára, jednoho ze strůjců ničivého útoku na Izrael ze 7. října 2023, který odstartoval válku v Gaze. V této fázi nelze totožnost mrtvého jednoznačně potvrdit.
Reklama

DOPORUČUJEME

LVHF 2024: Sdílení alchymie klasické hudby je naše poslání nejen v rámci zednářského ročníku

Valtice (Břeclavsko) 17. října 2024 (PROTEXT) - Devátý ročník Lednicko-valtického hudebního festivalu otevřel hudební pokladnici zednářských témat. Výběr z ní, hudbu 24 skladatelů, jejichž...

Recenzja kasyna platforma: czy spełnia oczekiwania?

Mostbet to marka znana na rynku hazardowym, oferująca szeroki wachlarz usług, w tym zakłady sportowe oraz kasyno. Od pewnego czasu  zyskuje popularność w Polsce,...

Aktivní pomoc v Libanonu: Společnost Education Cannot Wait ve spolupráci se svými strategickými partnery schválila využití dodatečných finančních prostředků ve výši 1,5 milionu dolarů...

New York (Libanon) 17. října 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - V důsledku eskalace konfliktu muselo 1,2 milionu lidí opustit své domovy a zejména děti jsou ve...
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Ve Francii a Itálii čekají silné deště a povodně, u Lyonu zavírají školy

Francouzská meteorologická služba dnes vydala výstrahu před silným deštěm a povodněmi pro šest departementů na jihovýchodě země, píše AFP. Benátky na severu Itálie kvůli předpovědi silných dešťů staví protipovodňové hráze, píše agentura ANSA. Úřady v obou zemích preventivně uzavřely či evakuovaly několik škol.

Boeing plánuje získat 15 miliard dolarů prostřednictvím akcií a dluhopisů

Letecká společnost Boeing hodlá posílit své finance vydáním akcií a konvertibilních dluhopisů. Tento krok je snahou vyrovnat se s finančními potížemi způsobenými probíhající stávkou a dalšími problémy, jako je ztráta důvěry zákazníků a omezení výroby.

Nizozemsko zvažuje poslat odmítnuté africké žadatele o azyl do Ugandy

Nizozemská vláda se zabývá kontroverzním plánem na přesun odmítnutých afrických žadatelů o azyl do Ugandy. Tento krok vyvolává řadu otázek týkajících se zákonnosti a etiky jak v samotném Nizozemsku, tak v Ugandě. Hlavním cílem vlády je snížit počet žádostí o azyl a imigraci. Kritici však varují, že realizace takového plánu může být nereálná.

ECB podle očekávání snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů

Evropská centrální banka (ECB) na čtvrtečním zasedání snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů. Analytici, ekonomové i investoři tento krok očekávali kvůli příliš rychle zpomalující inflaci a ochlazující ekonomické aktivitě v eurozóně, což je i očekávaný trend do budoucna.

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně 30 lidí

Izraelské údery dnes zabily nejméně 19 lidí ve městě Džabálija a 11 ve městě Gaza. S odvoláním na tamní zdravotníky o tom informovala agentura Reuters. Úder ve Džabáliji, kde se nachází velký uprchlický tábor, zasáhl školu sloužící jako centrum pro obyvatele vysídlené v důsledku války. Podle Izraele útok cílil na místo setkání členů teroristických skupin, které dříve sloužilo jako škola.

Izraelská armáda prověřuje možnost, že zabila vůdce Hamásu Sinvára

Izraelská armáda ve čtvrtek uvedla, že prověřuje možnost, že zabila vůdce palestinského teroristického hnutí Hamás Jahjá Sinvára, jednoho ze strůjců ničivého útoku na Izrael ze 7. října 2023, který odstartoval válku v Gaze. V této fázi nelze totožnost mrtvého jednoznačně potvrdit.

Ruská armáda opět útočila na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ruská armáda v noci na dnešek podle agentury Reuters opět útočila na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a v Mykolajivské oblasti způsobila výpadky dodávek elektřiny. Na Ukrajinu vyslala 56 dronů a jednu řízenou střelu, oznámilo ukrajinské letectvo, které informovalo o pěti zásazích infrastrukturních objektů ve frontových oblastech. Ruské ministerstvo obrany podle ruské verze serveru BBC naopak uvedlo, že v noci na dnešek sestřelilo 13 ukrajinských dronů nad třemi regiony.

Američané v Jemenu poprvé použili stealth bombardéry B-2

Americké stíhačky podle Pentagonu udeřily na několik podzemních skladů zbraní v Jemenu. Zlikvidovaly klíčové pokročilé zbraňové systémy používané povstalci k zaměřování vojenských a civilních plavidel. Úderů se zúčastnily i stealth bombardéry B-2.

Ukrajina bude členem NATO, je jen otázkou kdy, řekl Rutte na úvod jednání

Je jasné, že Ukrajina jednou bude členem Severoatlantické aliance, je pouze otázkou kdy, prohlásil dnes generální tajemník NATO Mark Rutte na úvod jednání ministrů členských zemí aliance v Bruselu. Při dnešní třetí osobní schůzce, které předcházela setkání v Kyjevě a v Londýně, chce Rutte ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ujistit o podpoře a jednotné pozici všech spojenců. Zelenskyj by měl naopak nového šéfa NATO informovat mimo jiné o dění na frontě, kde Ukrajinci od února 2022 čelí ruské invazi.
Reklama
Reklama