Ještě před pár měsíci bylo něco takového nemyslitelné – v neděli ale zaplnilo prostranství kolem Památníku demokracie v Bangkoku kolem 10 000 protivládních demonstrantů, z nichž někteří volali po reformě thajské monarchie.
Jednalo se o největší protivládní protest za posledních šest let, kdy se vlády chopila armáda, a vyvrcholení prakticky každodenních demonstrací, které před měsícem odstartovali studenti po celé zemi, a jež si získaly podporu napříč společností.
Nespokojenost mezi mladými začala narůstat už před volbami v březnu 2019, v kterých generál a stávající ministerský předseda Prajutch Čan-oča obhájil mandát na další čtyři roky. Mladí i staří Thajci v neděli svorně volali po demokratických reformách, změnách v armádou nadiktované ústavě a rozpuštění parlamentu.
„Mám velkou radost, že se dnes k protestu připojilo mnoho lidí,“ uvedl Arnon Nampa, jeden z jeho organizátorů. Nampa, právník se specializací na lidská práva, byl začátkem srpna kvůli jedné z předchozích demonstrací zatčen, krátce zadržen a obviněn z pobuřování.
„Strach nemám. Na tuhle chvíli jsem čekal dlouho. Soud mě sice propustil na kauci a neměl bych se znovu dopustit stejného prohřešku, ale to neznamená, že se vzdám výkonu svých práv zaručených ústavou,“ řekl.
Skupina volající po reformě monarchie je sice malá, ale ozývá se stále hlasitěji. V Thajsku, kde se instituce království těší u mnohých posvátné úctě, se jedná o radikální požadavek. Země má jedny z nejpřísnějších zákonů proti urážce majestátu. Hanobení krále, královny či následníků trůnu může být trestáno až 15 lety odnětí svobody.