Američtí voliči jsou připraveni na novou cestu vpřed, uvedla viceprezidentka Kamala Harrisová v prvním rozhovoru, který poskytla televizi CNN jako nominovaná kandidátka Demokratické strany na prezidentku. Rozhovoru se účastnil také její kandidát na viceprezidenta Tim Walz, který je guvernérem státu Minnesota. Harrisová přislíbila, že v případě zvolení prezidentkou nezakáže kontroverzní metodu frakování při těžbě, nepřeruší dodávky zbraní Izraeli a že by lidé, kteří do USA přijdou nelegálně, měli nést důsledky. Podle agentury AP se Harrisová odchýlila od některých svých liberálnějších postojů a v interview tuto změnu vysvětlovala.
„V první řadě je jednou z mých nejvyšších priorit udělat, co můžeme, abychom posílili a podpořili střední třídu,“ řekla Harrisová. „Když se podívám na aspirace, cíle a ambice amerického lidu, myslím, že lidé jsou připraveni na novou cestu vpřed,“ zdůraznila.
Kamala Harris said she would not ban fracking if elected, her first time addressing her shift from her Democratic presidential bid when she vowed to outlaw the practice.
— The Hill (@thehill) August 30, 2024
Follow along live: https://t.co/N4gniuXg08 pic.twitter.com/5kPdovgFLa
Harrisová byla tázána na změny svých názorů v průběhu let, konkrétně na dekriminalizaci nelegálního překračování hranic či frakování. V roce 2019 se vyslovila pro zákaz této metodu těžby ropy a plynu založené na štěpení hornin za pomoci tekuté směsi, kterou provázejí různá environmentální rizika.
„Ne a také v debatě v roce 2020 jsem jasně řekla, že nezakážu frakování a jako viceprezidentka jsem frakování nezakázala. Jako prezidentka frakování nezakážu,“ řekla Harrisová. Reuters v této souvislosti připomíná, že v Pensylvánii, která je jedním ze států, jenž by mohl listopadové volby rozhodnout, je v sektoru frakování zaměstnána řada lidí.
Harrisová také slíbila, že pokud bude zvolena, pak lidé, kteří do USA vstoupí nelegálně, ponesou důsledky. „Máme zákony, které se musí respektovat a uplatňovat. Jako prezidentka budu naše zákony prosazovat,“ prohlásila.
Americkou vojenskou podporu Izraele chce Harrisová zachovat a záporně odpověděla na otázku, zda by jako prezidentka přerušila dodávky zbraní Izraeli. Trvala ale na tom, že při izraelské operaci v Pásmu Gazy, podniknuté v odvetě za útok teroristického hnutí Hamás na Izrael loni v říjnu, bylo zabito „příliš mnoho nevinných Palestinců“, a zasazovala se za dohodu o příměří.
„Izrael má právo se bránit, ale záleží na tom, jak to dělá. Bylo zabito příliš mnoho nevinných Palestinců. Musíme se dohodnout,“ řekla CNN, aniž by nabídla jakoukoliv změnu současného stavu, napsala agentura Reuters.
V rozhovoru Harrisová také poznamenala, že by v případě volebního vítězství do svého kabinetu jmenovala republikánského člena, přičemž uvedla, že by se na důležitých rozhodnutích měli podílet lidé s různými názory a zkušenostmi.
Harrisová od získání demokratické nominace do voleb obdržela stamiliony dolarů na kampaň od dárců, výrazně jí narostla podpora v průzkumech veřejného mínění a vystoupila s projevy na několika předvolebních akcích. Podle ve čtvrtek zveřejněného průzkumu Ipsos pro agenturu Reuters vede nyní nad republikánským prezidentským kandidátem Donaldem Trumpem v poměru 45 ku 41 procentům, což je o tři procentní body více než koncem července.
Rozhovor poskytnutý CNN označila AP za test před debatou s exprezidentem Trumpem, která se má konat 10. září. Natočen byl odpoledne místního času v restauraci s černošskými vlastníky v Savannah ve státě Georgia a CNN jej odvysílala večer.
Na otázku, co říká, na Trumpovo tvrzení, že se Harrisová teprve „nedávno“ rozhodla být černoškou, demokratická kandidátka odpověděla, že jde o stejnou starou písničku a že k tomu nemá co dál říct. Podle CNN tím Harrisová, jejíž matka byla z Indie a otec pochází z Jamajky, dala najevo, že se její kampaň bude vyhýbat příklonu k identitární politice.
Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social na rozhovor reagoval slovy, že se těší na „debatu se soudružkou Kamalou Harrisovou“ a že odhalí, „jaká je podvodnice“. Harrisovou Trump také znovu nepravdivě označil za marxistku.
Historik Jeremi Suri z Texaské univerzity agentuře Reuters řekl, že Harrisová v rozhovoru působila kompetentně a dala najevo, že chce budovat konsenzus. Na některé otázky, například jaké kroky by podnikla v první den v prezidentském úřadě, ale podle Suriho mohla odpovídat konkrétněji. Podle Reuters Harrisová v uplynulých čtyřech letech přitvrdila některé své postoje, například pokud jde o nelegální migraci z Mexika či frakování, a posunula se tak v některých otázkách blíže k politickému středu.