menu

6.4 C
Czech
Sobota 29. března 2025

Obrovská ostuda pro americkou vládu, do plánování vojenské operace omylem přizvala novináře

Američtí představitelé domlouvají válečné operace přes komunikační platformu Signal. Plánovali takto letecký úder na jemenské povstalce, při němž podle tamních úřadů zemřelo přes 50 lidí. Do soukromé konverzace omylem pustili i šéfredaktora amerického časopisu The Atlantic Jeffereyho Goldberga. Demokraté mluví o hrubém narušení národní bezpečnosti.

Ukrajina po nočních ruských útocích hlásí škody v Poltavské nebo Oděské oblasti

Dronové útoky, které v noci na dnešek Rusko podniklo proti Ukrajině, způsobily škody v sedmi regionech napadené země. Informuje o tom ukrajinské letectvo, podle něhož ruská armáda nad ukrajinské území vyslala 163 dronů. Protivzdušná obrana jich 89 sestřelila, dalších 51 strojů, které vzdušné síly označují za atrapy útočných dronů, zmizelo z radarů a nezpůsobilo žádné škody. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila 78 ukrajinských dronů.

ANALÝZA: Ukrajinci už často při rozeznění sirén nevyhledávají úkryt, válka je změnila

Kvílení sirén se stalo na Ukrajině stejně běžným zvukem jako zvuky hromadné dopravy či stavebních prací. Když se rozezní, pro civilisty to znamená jediné. Buď rychle vyhledají úkryt, nebo už možná nikdy svůj domov neopustí. Přesto mnoho Ukrajinců varování sirén apaticky ignoruje, nebo se snaží vyhodnotit situaci.

Začátek války na Ukrajině se skládal z hromadného a koordinovaného útoku pozemních, vzdušných, námořních a dělostřeleckých sil ruské armády. Jakmile však obránci nepřítele zatlačili od hlavního města Kyjev a dalších oblastí, přišla změna taktiky.

Rusové začali ostřelovat a bombardovat civilní infrastrukturu. Rakety, dělostřelecké granáty a klouzavé bomby proměnily řadu ukrajinských měst v ruiny. Od začátku války se na Ukrajině rozezněly sirény celkem 40 000krát ve dne i v noci.

Jakmile se rozezní zvuk sirén, volba mezi úkrytem a setrváním na místě často znamená rozdíl mezi životem a smrtí. Pokud není včas aktivována protivzdušná obrana, může se přežití podle webu The Kyiv Independent scvrknout na čisté štěstí.

Rusko míří na civilní infrastrukturu cíleně. Jde o strategii šíření strachu a teroru, kdy se snaží rozpoutaným peklem, mezinárodním společenstvím považovaným za genocidu, ukrajinskou bojovnou náturu zlomit a přimět kyjevský režim kapitulovat.

Počet civilních obětí je zřejmě velký, avšak Kyjev i Moskva uvádějí odlišná čísla a jejich pravost nelze nezávisle ověřit. Zapojení Ukrajiny do odporu je navíc tak obrovské, že často není možné rozeznat civilisty od vojáků.

Data poskytují i soukromí pozorovatelé, ale jejich čísla mohou být značně podhodnocená, což sami přiznávají. Jiná čísla udává Organizace spojených národů (OSN), jiná oficiální ukrajinské zdroje, a Rusko rovnou odmítá útoky na civilisty a civilní oběti.

Mrtví v číslech

Tyto statistiky nezahrnují počet mrtvých vojáků. Vysoký komisař OSN pro lidská práva (OHCHR) 10. května 2024 ověřil smrt 10 956 ukrajinských civilistů. Sám ovšem uznal, že tohle číslo bude pravděpodobně mnohem vyšší.

Ještě mnohem vyšší číslo poskytla Monitorovací mise OSN na Ukrajině (HRMMU), i když zahrnuje i raněné. Od začátku ruské invaze v únoru 2022 do letošního května si podle ní válka vyžádala celkem 32 100 obětí na ukrajinských civilistech.

Zranění utrpělo 21 154 ukrajinských civilistů. Zemřelo 5238 mužů a 3217 žen. V případě 1883 ostatků se nepodařilo určit pohlaví. V důsledku ruské agrese zemřelo také nejméně 608 dětí, upozornila mise ve zprávě.

Na Ukrajině zemřelo nebo bylo zraněno celkem 2000 dětí, upozornil rovněž v květnu Dětský fond OSN (UNICEF). To se rovná dvěma dětským obětem každý den války. I tohle číslo bude podle fondu mnohem vyšší, evidoval totiž jen ověřené oběti.

Ukrajinská média čerpající z oficiálních veřejných údajů, i vláda ovšem hovoří o mnohem vyšších číslech. Bývalý ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov už loni v březnu mluvil o až 100 000 obětech ruské agrese. Moskva naopak jakékoli civilní oběti popírá.

Nejčastěji umírají civilisté na ukrajinském území (tedy území neokupovaném Ruskem). Zhruba devět z deseti úmrtí má na svědomí výbušná munice jako dělostřelecké granáty, řízené a balistické střely a letecké údery.

Navzdory tomu mnoho Ukrajinců dokonce v silně ostřelovaných městech, jako je Charkov, Oděsa nebo Kramatosk, často nehledá úkryt v protileteckém krytu nebo na jiných místech, když se rozezní sirény předznamenávající smrtelné nebezpečí.

Přijetí pomíjivosti  

Rozhodnutí neskrýt se při ostřelování se může lišit člověk od člověka. Mnohdy záleží na tom, kde se lidé zrovna nachází, jestli jsou sami nebo s rodinou a jaká je denní doba. Nejčastěji ale Ukrajinci začínají projevovat fatalistické myšlení.

„Myslím, že lidé, kteří dnes zůstávají ve městech jako Charkov, akceptují tvrdá pravidla hry a dokonale chápou, že každý den a každý okamžik může být skutečně poslední,“ sdělil listu The Kyiv Independent místní básník a hudebník Ivan Senin.

Začátkem války vyhledával se svým bratrem úkryt při každém ostřelování a dělal dobře. Poblíž jeho domu totiž v létě 2023 dopadla střela S-300 a letos v květnu klouzavá bomba. První dny války, kdy byl Charkov pustošen dělostřelectvem, popsal jako nejhorší.

Zdálo se, že Rusové pálí na město vším, co mají, uvedl Senin. V roce 2022 odrazily ukrajinské síly několik ruských útoků a později téhož roku obsadily okupované vesnice podél hranice. Situace se zlepšila a mnoho rodin se do města vrátilo.

V posledních měsících ale Rusko údery na Charkov opět stupňuje. V květnu zabila klouzavá bomba 19 lidí v hypermarketu s domácími potřebami. Lidé se ale chovají jinak než na začátku války, kdy utíkali do krytů nebo se skrývali v tunelech metra.

Kavárny, obchody a restaurace už nezavírají, jakmile se rozezní sirény, veřejná doprava nadále funguje a veřejnost obecně nereaguje. „Nemůžu říct, že bych v tom rozhodnutí viděl nějaký vzdor nebo něco podobného,“ tvrdil Senin, který už sám úkryt nevyhledává.

Strach ze sirén

Sirény v intenzivně ostřelovaných městech, jako je Charkov, mohou zaznít mnohokrát za den a může to trvat celé hodiny. Často varují obyvatele před nebezpečím, reálně to ale může znamenat start ruské stíhačky ke cvičení nebo v rámci přemístění.

Stíhačky navíc mohou nést hypersonické střely, které udeří na cíl během několika minut. Člověk se v takovém případě stejně nestihne ukrýt. To je důvod, proč se mnoho Ukrajinců rozhoduje podle situace, kdy se ukrýt a kdy zůstat doma, kde ale rovněž nejsou v bezpečí.

Situaci jim pomáhají pochopit hlavně oficiální a neoficiální zdroje na Telegramu. „Pokud je to ale balistická střela, tak stejně není čas se skrývat,“ upozornila Yuliia Podvihina, psycholožka působící v Oděse. „Už jen doufáte, že není pro vás.“

Oděsa byla terčem bombardování a ostřelování od samotného začátku války. Dříve místní vyhledávali úkryt, kde se dalo. Dnes je ale situace odlišná. Hodně lidí zůstává doma dál od oken, i když netuší, zda nezemřou. Drsná realita podle psycholožky změnila jejich chování.

Neustálá hrozba útoků si vybrala svou daň na duševním zdraví. Lidé mají strach i ze samotného zvuku sirén, a tak se raději vyhýbají veřejným místům a zůstávají doma. Podvihinina teta se bojí chodit na pláž. Kdyby se rozezněla siréna, možná by ji slyšela naposledy.

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

ANALÝZA: Ruský útok na Evropu? Díky Francii si to Putin ještě rozmyslí

Francouzský jaderný arzenál je pilířem francouzské suverenity, národní hrdosti a symbol nezávislosti země na Spojených státech. Prosazování samostatnosti se Paříži vyplatilo, protože americká politika je dnes nejistá a ukázala, jak moc potřebuje Evropa být samostatnou a silnou. Kontinent krčí svou hlavu pod americkým jaderných deštníkem a pokud ho Washington nad našimi hlavami složí, nabízí nám úkryt před ruskou hrozbou právě Francie.

ANALÝZA: Silnější Evropa může Rusko vojensky odstrašit i bez USA

Přestanou USA vojensky podporovat Evropu? Podle událostí z posledních dní nejčernější scénáře nehrozí, ačkoli i to se může změnit ze dne na den. Americký prezident Donald Trump však zasel nejistotu ohledně toho, za koho by se Spojené státy postavily a zda bude Severoatlantická aliance (NATO) nadále fungovat podle článku 5 o kolektivní obraně. Avizoval totiž, že pomůže těm státům, které dávají dostatek peněz na obranu. Evropa však není slabá. Rusko může odstrašit sama, i kdyby nebyla úplně jednotná – avšak za předpokladu zbrojení a řešení nedostatků.

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Trumpova cla uvalená na automobilový průmysl mají jediného vítěze

Americký prezident Donald Trump ve středu uvalil 25procentní cla na dovoz automobilů, což poslalo akcie světových automobilek dolů. Jen jedné z nich akcie vzrostly – Tesle miliardáře a „ministra pro vládní efektivitu“ Elona Muska. Musk může slavit. Trump mu totiž pomohl v boji s konkurencí. Sám ovšem neváhal upozornit, že ho tarify nepřímo zasáhnou taky.

Turecké úřady zatkly právníka uvězněného Erdoganova rivala Imamoglua

Turecké úřady zadržely Mehmeta Pehlivana, právníka uvězněného opozičního lídra a nyní již bývalého starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua. Na sociální síti X to dnes napsal sám Imamoglu a vyzval k propuštění svého advokáta. Protesty kvůli obvinění Imamoglua z korupce a podpory terorismu zmítají Tureckem už déle než týden. Imamoglu je rivalem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Ukrajina po nočních ruských útocích hlásí škody v Poltavské nebo Oděské oblasti

Dronové útoky, které v noci na dnešek Rusko podniklo proti Ukrajině, způsobily škody v sedmi regionech napadené země. Informuje o tom ukrajinské letectvo, podle něhož ruská armáda nad ukrajinské území vyslala 163 dronů. Protivzdušná obrana jich 89 sestřelila, dalších 51 strojů, které vzdušné síly označují za atrapy útočných dronů, zmizelo z radarů a nezpůsobilo žádné škody. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila 78 ukrajinských dronů.

Putin nastínil svou představu příměří, pro Ukrajinu je nerealistická

Ruský prezident Vladimir Putin v projevu k námořníkům z jaderné ponorky Archangelsk v Murmansku zopakoval, že ukrajinská vláda není legitimní a mír podmínil konáním „demokratických“ voleb. Navrhnul zřízení přechodné správy Ukrajiny pod záštitou Organizace spojených národů (OSN), která by umožnila jejich uspořádání a vyjednání mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou.

Thajsko a Barmu zasáhlo silné zemětřesení, rozsah škod zatím není jasný

Thajsko a Barmu dnes zasáhlo silné zemětřesení. V Bangkoku se zřítila stavba třicetipatrového mrakodrapu a v troskách podle agentury AFP uvízlo nejméně 40 dělníků. Agentura AFP informovala, že premiérka Petongtán Šinavatrová vyhlásila v metropoli nouzový stav, tuto informaci ovšem následně podle Reuters popřel místopředseda vlády Anutin Čánvirakun. Zároveň ale připustil, že situace v hlavním městě je vážná. Zemětřesení o síle 7,7 stupňů dnes postihlo i sousední Barmu, odkud nejsou k dispozici zprávy o rozsahu škod.

Ferrari kvůli clům zvyšuje ceny svých vozů v USA až o deset procent

Italský výrobce luxusních sportovních aut Ferrari oznámil, že od dubna výrazně zdraží vybrané modely prodávané na americkém trhu. Reaguje tím na nové dvacetipětiprocentní clo na dovoz automobilů, které nedávno zavedl americký prezident Donald Trump.

Král Karel byl krátce hospitalizován. Drobná komplikace v léčbě, hlásí palác

Britský král Karel byl ve čtvrtek krátkodobě hospitalizován kvůli vedlejším účinkům probíhající léčby rakoviny, uvedl Buckinghamský palác. Královna Camilla svého chotě do nemocnice nedoprovázela. Šestasedmdesátiletý panovník se se závažným onemocněním léčí od loňského února, přičemž přes počáteční obavy se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje.
Reklama

DOPORUČUJEME

ANALÝZA: Ruský útok na Evropu? Díky Francii si to Putin ještě rozmyslí

Francouzský jaderný arzenál je pilířem francouzské suverenity, národní hrdosti a symbol nezávislosti země na Spojených státech. Prosazování samostatnosti se Paříži vyplatilo, protože americká politika je dnes nejistá a ukázala, jak moc potřebuje Evropa být samostatnou a silnou. Kontinent krčí svou hlavu pod americkým jaderných deštníkem a pokud ho Washington nad našimi hlavami složí, nabízí nám úkryt před ruskou hrozbou právě Francie.

ANALÝZA: Silnější Evropa může Rusko vojensky odstrašit i bez USA

Přestanou USA vojensky podporovat Evropu? Podle událostí z posledních dní nejčernější scénáře nehrozí, ačkoli i to se může změnit ze dne na den. Americký prezident Donald Trump však zasel nejistotu ohledně toho, za koho by se Spojené státy postavily a zda bude Severoatlantická aliance (NATO) nadále fungovat podle článku 5 o kolektivní obraně. Avizoval totiž, že pomůže těm státům, které dávají dostatek peněz na obranu. Evropa však není slabá. Rusko může odstrašit sama, i kdyby nebyla úplně jednotná – avšak za předpokladu zbrojení a řešení nedostatků.

ANALÝZA: Evropa má ekonomický potenciál Rusko odstrašit i bez USA

Zatímco ukrajinští a ruští vojáci si už třetím rokem vyměňují kulky na bojišti, prezidenti Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump si v pátek vyměnili v Oválné pracovně ostrá slova. Ta pokropila Evropu studenou sprchou, a to již několikátou od 20. ledna, kdy republikán usedl do Bílého domu. I přes zhoršené vztahy mezi Evropou a USA zatím nezůstal starý kontinent sám. A i kdyby ho Spojené státy úplně opustily, Rusko by mohl odstrašit i bez nich. Je hospodářsky silnější a má lepší ekonomické vyhlídky do budoucna i přes přetrvávající problémy.

ANALÝZA: Rozhovory o ukončení války mohou skončit čtyřmi možnými scénáři

Celý svět se zatajeným dechem sleduje začátek mírových rozhovorů mezi Spojenými státy a Ruskem o válce na Ukrajině a budoucnosti Evropy, která však nebyla pozvána k jednacímu stolu (tedy o nás bez nás). Zatímco na bezpečnostní mnichovské konferenci šokovala vyjádření amerických představitelů o Evropě, o týden později prezident Donald Trump dokonal „dílo zkázy“ komentáři na účet ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Jednání však teprve začínají a prozatím nelze odhadnout, jak pro Ukrajinu skončí. Možné jsou čtyři scénáře konce války.

ANALÝZA: Ruská ekonomika se může letos zhroutit jako domeček z karet

Ruská ekonomika je podle Kremlu ve skvělém stavu. Hrubý domácí produkt (HDP) roste extrémním tempem a překonává ten americký, nezaměstnanost je nízká a inflace je sice vysoká, ale není to nic, co by nešlo zvládnout. Takové signály teď Moskva posílá na Západ. „Porazili jsme vás“. Situace je však podle expertů dramaticky odlišná. Ve skutečnosti může ruská ekonomika zkolabovat. Ne za deset let, ne za pět let nebo za dva roky, ale už letos.
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Trumpova cla uvalená na automobilový průmysl mají jediného vítěze

Americký prezident Donald Trump ve středu uvalil 25procentní cla na dovoz automobilů, což poslalo akcie světových automobilek dolů. Jen jedné z nich akcie vzrostly – Tesle miliardáře a „ministra pro vládní efektivitu“ Elona Muska. Musk může slavit. Trump mu totiž pomohl v boji s konkurencí. Sám ovšem neváhal upozornit, že ho tarify nepřímo zasáhnou taky.

Turecké úřady zatkly právníka uvězněného Erdoganova rivala Imamoglua

Turecké úřady zadržely Mehmeta Pehlivana, právníka uvězněného opozičního lídra a nyní již bývalého starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua. Na sociální síti X to dnes napsal sám Imamoglu a vyzval k propuštění svého advokáta. Protesty kvůli obvinění Imamoglua z korupce a podpory terorismu zmítají Tureckem už déle než týden. Imamoglu je rivalem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Ukrajina po nočních ruských útocích hlásí škody v Poltavské nebo Oděské oblasti

Dronové útoky, které v noci na dnešek Rusko podniklo proti Ukrajině, způsobily škody v sedmi regionech napadené země. Informuje o tom ukrajinské letectvo, podle něhož ruská armáda nad ukrajinské území vyslala 163 dronů. Protivzdušná obrana jich 89 sestřelila, dalších 51 strojů, které vzdušné síly označují za atrapy útočných dronů, zmizelo z radarů a nezpůsobilo žádné škody. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila 78 ukrajinských dronů.

Putin nastínil svou představu příměří, pro Ukrajinu je nerealistická

Ruský prezident Vladimir Putin v projevu k námořníkům z jaderné ponorky Archangelsk v Murmansku zopakoval, že ukrajinská vláda není legitimní a mír podmínil konáním „demokratických“ voleb. Navrhnul zřízení přechodné správy Ukrajiny pod záštitou Organizace spojených národů (OSN), která by umožnila jejich uspořádání a vyjednání mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou.

Thajsko a Barmu zasáhlo silné zemětřesení, rozsah škod zatím není jasný

Thajsko a Barmu dnes zasáhlo silné zemětřesení. V Bangkoku se zřítila stavba třicetipatrového mrakodrapu a v troskách podle agentury AFP uvízlo nejméně 40 dělníků. Agentura AFP informovala, že premiérka Petongtán Šinavatrová vyhlásila v metropoli nouzový stav, tuto informaci ovšem následně podle Reuters popřel místopředseda vlády Anutin Čánvirakun. Zároveň ale připustil, že situace v hlavním městě je vážná. Zemětřesení o síle 7,7 stupňů dnes postihlo i sousední Barmu, odkud nejsou k dispozici zprávy o rozsahu škod.

Ferrari kvůli clům zvyšuje ceny svých vozů v USA až o deset procent

Italský výrobce luxusních sportovních aut Ferrari oznámil, že od dubna výrazně zdraží vybrané modely prodávané na americkém trhu. Reaguje tím na nové dvacetipětiprocentní clo na dovoz automobilů, které nedávno zavedl americký prezident Donald Trump.

Král Karel byl krátce hospitalizován. Drobná komplikace v léčbě, hlásí palác

Britský král Karel byl ve čtvrtek krátkodobě hospitalizován kvůli vedlejším účinkům probíhající léčby rakoviny, uvedl Buckinghamský palác. Královna Camilla svého chotě do nemocnice nedoprovázela. Šestasedmdesátiletý panovník se se závažným onemocněním léčí od loňského února, přičemž přes počáteční obavy se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje.

V Egyptě došlo k havárii turistické ponorky, nepřežilo šest Rusů

Při výletu turistické ponorky u pobřeží egyptské Hurghady zahynulo šest ruských občanů. Plavidlo typu batyskaf, které patřilo k hotelovému komplexu Sindbad, se nevrátilo z běžné prohlídky korálových útesů. Příčina tragédie zatím zůstává nejasná.

Pražská burza znovu překonala rekord, táhly ji akcie ČEZ a Komerční banky

Index PX ve čtvrtek posílil o 0,37 % na 2 145 bodů a opět přepsal své historické maximum. Tahounem růstu byly především akcie energetického ČEZ, Komerční banky a pojišťovny VIG. Burza tak pokračuje ve výrazném růstu, který od začátku roku překvapil i některé investory.

Moskva viní Ukrajince z útoků na energetické cíle; Cherson hlásí výpadky proudu

Ruské ministerstvo obrany dnes obvinilo Ukrajinu, že ve středu a dnes útočila na ruská energetická zařízení, navzdory nedávné dohodě o vzájemném neútočení na takové cíle. Úřady v Chersonu na jihu Ukrajiny naopak tvrdí, že po ruském ostřelování byly částečně přerušeny dodávky proudu ve městě. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila v noci na dnešek 42 z 86 útočných dronů, které na zemi vyslalo Rusko. To zaútočilo z Voroněžské oblasti také jednou balistickou raketou Iskander-M, kterou se sestřelit nepodařilo, informovalo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Mezi bezpilotními stroji bylo 26 dronů bez nálože, které nedoletěly k cíli a nezpůsobily žádné škody.
Reklama
Reklama

NEJPOPULÁRNĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

PR servis České tiskové kanceláře

O nás

Hlavními tématy na serveru World News 24 jsou zahraniční zpravodajství, ekonomika, politika a světové dění.

Kontaktujte nás: info@wn24.cz

Sledujte nás