Zatímco izraelští politici jásají nad úspěšnými údery v Libanonu, v západním společenství se probouzí strach z rozhoření konfliktu na Blízkém východě. Před hrozbou totální války mezi Izraelem a Hizballáhem varoval i šéf evropské diplomacie Josep Borrell. Informují o tom BBC a Euronews.
„Byl to nejhorší týden, který Hizballáh zažil od svého založení,“ vyjádřil po pondělních izraelských leteckých úderech v Libanonu spokojenost izraelský ministr obrany Jo’av Galant. „Výsledky mluví samy za sebe.“
Izraelské letectvo cílilo na jih a sever země. Zasáhlo zhruba 1600 cílů spojených s šíitským militantním hnutí. Galant prohlásil, že se podařilo zničit tisíce raket, které mohly zabíjet izraelské civilisty. Jejich skutečný počet ale nelze nezávisle ověřit.
Bowen: Israel is gambling Hezbollah will crumple but it faces a well-armed, angry enemy https://t.co/noWcllnBPW
— BBC News (World) (@BBCWorld) September 24, 2024
Izrael ještě před údery vyzval civilisty v Libanonu k evakuaci prostřednictvím textových zpráv, přesto však zemřelo přes 500 osob a přes 1600 jich utrpělo zranění. Mezi mrtvými byly i ženy a děti. Bomby zabily celkem 50 dětí.
Libanonské ministerstvo zdravotnictví upozornilo, že izraelské letectvo zasáhlo i nemocnice, lékařská střediska a sanitky. Na izraelské útoky Hizballáh reagoval palbou raket. To je něco, čemu se snaží izraelská vláda zabránit.
Izrael podle serveru BBC News doufá, že svými útoky přivodí Hizballáhu bolest a jeho šéf Hasan Nasralláh se spojenci usoudí, že cena odporu je příliš vysoká. Izrael navíc potřebuje nějaké vítězství, aby zmírnil napětí na domácí půdě.
Invazi do Pásma Gazy sice izraelská vláda prodává veřejnosti jako vítězství s tím, že palestinské teroristické hnutí Hamás už není bojeschopné, izraelská armáda však stále čelí partyzánským útokům houževnatých bojovníků Hamásu.
Nebezpečný nepřítel
Izrael ztrácí podporu západních spojenců každým dnem kvůli vysokému počtu civilních obětí v Gaze. Civilisté umírají také v Libanonu. Nejde jen o letecké údery. Minulý týden výbuchy pagerů a vysílaček vzaly život asi 40 lidem a tisíce jich bylo zraněno.
Mezi nimi se nacházeli i civilisté. Zemřely dvě děti. Izrael obviňuje Hizballáh stejně jako Hamás, že používá civilisty jako živé štíty. Kritici a nepřátelé židovského státu zase tvrdí, že jeho výzvy k evakuaci jsou vágní a neposkytují dost času k útěku.
Izrael kope bosou nohou do vosího hnízda. Válka v Gaze zamrzá, Hamás přitom nemá takovou sílu jako Hizballáh. Centrum pro strategická a mezinárodní studia odhaduje počet aktivních bojovníků hnutí na zhruba 30 000.
Jedná se o plnohodnotnou armádu vybavenou obrněnou technikou a s možností nasadit vojenské vrtulníky. Dále má k dispozici až 20 000 záloh fungujících jako malé mobilní jednotky lehké pěchoty. Hizballáh má oproti Hamásu další výhodu.
Jeho muži mají bojové zkušeností ze Sýrie. Hizballáh má navíc podle odhadů 120 až 200 000 raket od neřízených po naváděné střely dlouhého doletu. Hnutí obdrželo impozantní arzenál od svého velkého podporovatele – Íránu.
Hrozba třetí světové války
Navíc se na válku s Izraelem za posledních 18 let dobře připravilo. Vybudovalo podzemní síť tunelů a pozice ve skalách (chráněné před bombardováním a ostřelováním). Invaze do Libanonu navíc může vtáhnout do války celou osu odporu, obává se Západ.
Zapojit se mohou různé šíitské milice z Iráku a Sýrie a rovněž jemenští povstalci kovaní válkou proti jemenské vládě. Největší obavy panují z přímého zapojení Íránu a dalších stran – třeba jeho spojence, Ruska.
V regionu přitom operují koaliční síly vedené USA. Někteří pozorovatelé i politici se obávají hrozby třetí světové války, která by mohla vypuknout právě na Blízkém východě. Všechno ale záleží na tom, jak zareaguje Hizballáh.
Poslední varování přišlo od Borrella. Upozornil, že eskalace mezi Izraelem a Hizballáhem už je prakticky plnohodnotnou válkou. „Situace je mimořádně nebezpečná a znepokojivá,“ řekl podle webu Euronews na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.