Mateřství je často vykreslováno jako nejpřirozenější a nejvznešenější úloha, kterou žena může mít. Spojení mezi matkou a dítětem bývá považováno za bezpodmínečné a neotřesitelné. Co se ale stane, když tato představa selže? Proč některé ženy pociťují místo lásky vůči svým dětem odpor, nebo dokonce nenávist? Jaká jsou tajemství a příčiny tohoto jevu, který zůstává pro společnost tabu?
Když mateřská láska není samozřejmostí
Společnost má tendenci vytvářet kolem mateřství idealizovaný obraz – žena se stává matkou a automaticky cítí hlubokou, bezpodmínečnou lásku ke svému dítěti. Tento stereotyp však ignoruje skutečnost, že mateřství není vždy hladké ani naplněné radostí.
Některé ženy se ocitají v situaci, kdy namísto mateřské lásky zažívají hluboké negativní emoce vůči svým potomkům. Ačkoliv se jedná o zcela přirozený psychologický fenomén, většina matek se o něm bojí otevřeně mluvit z obavy před odsouzením.