Všeobecně se očekává oznámení dalšího snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů Evropskou centrální bankou (ECB) ve čtvrtek. Inflace rychle zpomaluje a výkon ekonomiky eurozóny je slabý. Někteří analytici ale varují před příliš rychlým zmírňováním měnové politiky. Informují o tom CNBC a Euronews.
Kombinace rychle klesající inflace a slábnoucí ekonomiky v eurozóně vede k očekávání ekonomů, investorů a analytiků, že ECB po čtvrtečním zasedání sníží úrokové sazby, upozornila americká televize CNBC.
Podle rychlého odhadu statistického úřadu Eurostat v září inflace zpomalila na 1,8 procenta, což je pod dvouprocentním cílem ECB. Jádrová inflace osekaná o proměnlivé ceny potravin a energií se propadla na dvouleté minimum 2,7 procenta.
European Central Bank set for third interest rate cut of the year in meeting this week https://t.co/jf4ogIWSbQ
— CNBC (@CNBC) October 14, 2024
Poradenská společnost Capital Economics očekává stagnaci kompozitního indexu nákupních manažerů, jenž měří aktivitu služeb a výroby, ve třetím čtvrtletí. Ve druhém čtvrtletí zaznamenal jen vlažný nárůst o 0,3 procenta.
ECB minulý měsíc snížila svou prognózu ročního růstu eurozóny v důsledku slabší domácí poptávky a nyní pro letošek předpovídá růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,8 procenta v porovnání s 0,9 procenta odhadovaných dříve.
Deflační rizika
Banka snížila sazby poprvé v červnu a pak v září – v obou případech o 25 bazických bodů. Další jejich snižování se očekává od posledního zasedání banky v září, neboť inflace v některých státech eurozóny zpomalila výrazně nad očekávání, což vzbudilo obavy z deflace.
„Vítězství nad inflací je v nedohlednu,“ sdělil minulý týden guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau. Prezidentka ECB Christine Lagarde minulý týden prohlásila, že banka má důvěru ve zpomalování inflace, což zohlední v říjnu.
Holger Schmieding, hlavní ekonom banky Berengerg, varoval před příliš rychlým snižováním sazeb ze strany ECB. „Příští rok by inflace neměla být hlavním problémem. To však podle našeho názoru nebude platit pro roky 2026 a 2027,“ uvedl v pondělí.
Projeví se inflace mezd a vyšší poptávka umožní společnostem převést vyšší náklady na spotřebitele, vysvětlil ekonom. Jiní ekonomové se podle webu Euronews obávají eskalace blízkovýchodního napětí a možného souvisejícího růstu cen ropy.