Evropská centrální banka (ECB) na čtvrtečním zasedání podle televize CNBC a serveru Euronews snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů. Analytici, ekonomové i investoři tento krok očekávali kvůli příliš rychle zpomalující inflaci a ochlazující ekonomické aktivitě v eurozóně, což je i očekávaný trend do budoucna.
ECB po dnešním zasedání snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů. Klíčová depozitní sazba se tak dostala na úroveň 3,25 procenta, píše CNBC. Tento krok evropské trhy očekávaly a uvítaly, neboť má podpořit růst ekonomiky eurozóny.
Svět bojoval s vysokou inflací od pandemie a začátku války na Ukrajině. Centrální banky si stanovily dvouprocentní cíl růstu spotřebitelských cen. V eurozóně však inflace zpomalila rychleji, než se čekalo. Teď vzbuzuje obavy deflace.
European Central Bank cuts key rate by a quarter of a point to 3.25%
— NewsIrelandEU (@newsIrelandEU) October 17, 2024
Inflation outlook influenced the decision, says @lagarde
#ECB #Euro pic.twitter.com/6udHR3NJf0
Růst cen ještě v srpnu podle statistického úřadu Eurostat dosahoval 2,2 procenta. V září zpomalil na 1,7 procenta. Ekonomika eurozóny stagnuje. V druhém letošním čtvrtletí si polepšila o 0,2 procenta na místo původně očekávaných 0,3 procenta.
Mechanismus zvyšování úrokových sazeb krotí inflaci, neboť se zdražují výpůjční náklady a spotřebitelé méně utrácejí. Může však také ochlazovat ekonomický růst právě proto, že brzdí spotřebu a také může vést k méně investicím.
Výhled do budoucna
„Proces dezinflace je na dobré cestě,“ uvedla v prohlášení podle webu Euronews rada guvernérů ECB. „Výhled inflace je také ovlivněn nedávným překvapivým poklesem ekonomické aktivity, finanční podmínky přitom zůstávají restriktivní.“
ECB predikuje mírný růst inflace do konce roku a její postupné klesání v roce 2025. Všeobecně se mezi ekonomy očekává, že se bude pohybovat kolem dvou procent s tím, že může tuto hodnotu mírně přestřelit.
To znamená spíše deflační trend v následujícím roce. Někteří ekonomové ovšem upozorňují, že inflaci může zvýšit růst cen ropy v důsledku možných eskalací na Blízkém východě. Inflace podle jiných názorů bude zase problém od roku 2026.
Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny letos vzroste o 0,8 procenta, odhaduje ve svých poznámkách centrální banka. Zatímco inflace letí dolů díky levějším energiím, ekonomiku brzdí slabá domácí poptávka a v některých členských zemích slabá výroba.
