Tým zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se úřadu ujme 20. ledna příštího roku, už připravuje opětovné odstoupení od pařížské dohody o klimatu. Podle informací deníku The New York Times (NYT) již má tým připraven příslušný exekutivní příkaz, který odstoupení od dohody nařizuje. Tým zvoleného prezidenta podle deníku řídí bývalí lobbisté pro ropné a uhelné firmy.
Trumpův tým připravující předání moci má kromě toho připravené i další dekrety, které zmenší rozlohu některých chráněných rezervací, což by mělo umožnit těžbu na místech, kde to dosud nebylo možné. To by se mohlo například týkat dvou rezervací ve státě Utah, jejichž plochu Trump výrazně zmenšil při svém prvním mandátu. Krok pak zvrátil jeho nástupce v Bílém domě – demokrat Joe Biden.
Trump prepares to withdraw from Paris climate agreement, NYT reports https://t.co/qviU0CMk7I
— The Straits Times (@straits_times) November 8, 2024
Dále se očekává, že Trump ukončí pozastavení povolování nových vývozů zkapalněného zemního plynu (LNG) a zruší výjimku, která Kalifornii a některým dalším státům umožňuje mít přísnější normy ohledně znečištění ovzduší.
Trumpův tým, který připravuje předání moci v oblastech životní prostředí a energetiky, podle listu řídí bývalý ropný lobbista David Bernhardt a Andrew Wheeler, který ve Washingtonu pracoval pro uhelné společnosti. NYT oba líčí jako muže dobře obeznámené s chodem úřadů a s „mnohaletou zkušeností s rozkládáním ochrany životního prostředí na federální úrovni“. Podle listu v Bernhardt v první Trumpově administrativě umožnil těžbu na zhruba čtyřech milionech hektarů federálních pozemků, kde to dříve nebylo možné.
Od pařížské dohody o klimatu republikán Trump odstoupil již během svého prvního funkčního období. Poté, co jej v úřadu vystřídal demokrat Biden, USA se k dohodě opět připojily. Cílem dohody z roku 2015 je udržet oteplování planety pod hranicí 1,5 stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a společně postupovat proti změně klimatu.
V dokumentu předloženém OSN v roce 2021 současná administrativa počítala s tím, že závazky vyplývající z pařížské dohody znamenají pro USA snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 50 procent ve srovnání s rokem 2005. Pro dosažení tohoto cíle nynější administrativa mimo jiné počítala s rozsáhlými investicemi a pobídkami pro zavedení zelených technologií v průmyslu, dopravě, stavebnictví či s větší ochranou lesů.
