Vědci analyzovali starověkou DNA obětí, které zahynuly při erupci Vesuvu v roce 79 n. l. Jejich výzkum ukazuje, že mnohé dosavadní domněnky o identitě těchto lidí byly mylné. Studie tak odhaluje nečekané informace o původu, příbuzenských vazbách i životě obyvatel Pompejí.
Nový výzkum publikovaný v časopise Current Biology změnil náhled na slavné sádrové odlitky obětí Vesuvu. Doposud se předpokládalo, že některé skupiny těl zachycených v dramatických pózách představují příbuzné či rodinné vazby – například matku s dítětem nebo dvě sestry v objetí. Vědecký tým z Itálie, USA a Německa však díky analýze DNA zjistil, že jedna z obětí, považovaná za matku, je ve skutečnosti muž, uvádí Le Monde.
Ancient DNA has revealed surprises about the identities of some people who perished in the ancient Roman town of Pompeii after a volcanic eruption https://t.co/GKfhth7ZO0
— CNN International (@cnni) November 9, 2024
Pro analýzu využili vědci vzorky z kosterních pozůstatků uvnitř sádrových odlitků, které byly po staletí zachovány v popelu a sádře. V roce 2015 proběhla rentgenová analýza 26 odlitků, která ukázala, že žádný z nich neobsahuje kompletní kostru. Vědecký tým proto musel pracovat s křehkými fragmenty kostí smíchanými se sádrou a popelem. Pečlivě vybrané vzorky pak podrobili detailní genetické analýze, při níž zkoumali jak nukleární, tak mitochondriální DNA, což jim umožnilo určit pohlaví, původ a příbuzenské vztahy obětí.
Příkladem přehodnocení původních teorií je rodinná scéna pod schody v tzv. Domě se zlatým náramkem, kde vědci dříve předpokládali přítomnost matky, otce a dvou dětí. Výsledky DNA analýzy však ukázaly, že náramek nosil muž a že nebyl v příbuzenském vztahu s dětmi, které jej doprovázely. Podobně v případě dvou postav v objetí z Domu kryptoporyta, které byly považovány za matku a dceru nebo dvě sestry, analýza DNA odhalila, že jedna z postav je muž a že nejsou biologicky příbuzní. Vědci poukazují na možnost, že archeologové mohli v minulosti pózy odlitků upravit, aby odpovídaly tehdejším představám, informuje deník Guardian.
Studie přinesla také zajímavé poznatky o etnickém složení obyvatel Pompejí. Genetická data naznačují, že město bylo etnicky pestré a zahrnovalo i obyvatele s původem z východního Středomoří či severní Afriky. Tento závěr podporuje tezi, že v době Římské říše docházelo k intenzivnímu míšení populací, což potvrzuje také archeolog Phil Perkins. „Výzkum ukazuje na migraci a pohyb lidí kolem Středozemního moře,“ uvádí.
Nové poznatky mění pohled na život ve starověkých Pompejích. Jak upozorňuje profesor Andrew Wallace-Hadrill, výzkum DNA odhaluje, že dřívější interpretace byly často založeny na předsudcích a romantizujících představách.