menu

6.4 C
Czech
Sobota 29. března 2025

Stovky zatčených během třetí noci protestů v Turecku

Turecké úřady uvedly, že během pátečního třetího dne protestů po celé zemi bylo zatčeno 343 lidí. Důvodem demonstrací je zadržení starosty hlavního města Istanbulu.

Ukrajina si rozhovory s USA v Rijádu pochvaluje, nyní je na řadě Rusko

Ukrajinští a američtí představitelé v neděli ukončili „produktivní a soustředěné“ rozhovory v Saúdské Arábii o dosažení příměří s Ruskem. S ním budou Američané jednat v pondělí. Jednání o ukončení bojů se nijak neodrážejí na bojišti. Válka zuří dál a obě strany na sebe posílají drony a rakety.

ANALÝZA: Současní vojáci KLDR na Ukrajině válku neovlivní, vyslání dalších posil přímo do země už by ale mohlo

Obrovské ztráty ve válce na Ukrajině a potřeba ponechat vojáky na klíčových úsecích fronty přiměly ruského prezidenta Vladimira Putina požádat o vojenskou pomoc svého spojence, Kima Čong-una. Podle různých zdrojů bylo v ruské Kurské oblasti rozmístěno 10 až 12 000 severokorejských vojáků, přičemž již došlo k prvním střetům s Ukrajinci. Síly KLDR válku významně neovlivní, pokud tedy v ještě větších počtech nepřekročí rusko-ukrajinskou hranici.  

O zapojení severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině jako první informovali zástupci ukrajinských a jihokorejských zpravodajských služeb. Moskva i Pchjongjang tyto zprávy označily za falešné s tím, že se nic takového neděje.

Ukrajinská média pak psala o budování takzvaného zvláštního burjatského praporu složeného z přibližně 3000 severokorejských vojáků. Ti měli nahradit padlé ruské vojáky z etnické menšiny Bujratů. Další zprávy však byly mnohem znepokojivější.

Podle zástupců ukrajinské i jihokorejské rozvědky dorazilo do Ruska 10 000 severokorejských vojáků. Nebylo jasné, jak je velení ruské armády využije. Anonymní armádní zdroje však již dříve zmiňovaly nasazení v Sudže a Kursku.

Americká televize CNN s odkazem na list The New York Times (NYT) upozornila na vznik nového vojenského uskupení čítajícího 50 000 ruských i severokorejských vojáků. Jejich cílem má být vytlačení Ukrajinců z Kurské oblasti.

První střety  

Ukrajinské síly o počtu asi 10 000 mužů nečekaně vtrhly do Kurské oblasti v létě a zabraly stovky kilometrů čtverečních ruského území. Cílem operace bylo získat páku při vyjednávání s Ruskem, přimět nepřítele odklonit vojáky z krizové fronty v Doněcké oblasti a zabránit ostřelování Chersonu.

Ukrajinci nasadili do Kurské oblasti cenné, skvěle vycvičené jednotky, potřebné hlavně na východě Ukrajiny, podpořené západní obrněnou technikou (tanky a obrněnci). Jejich ztráta by byla pro Kyjev v době nedostatku mužů ve zbrani zdrcující.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že v Kurské oblasti je nasazeno dokonce 11 000 severokorejských vojáků. Na summitu Evropského politického společenství (EPC) v Budapešti přiznal, že tam došlo k prvním střetům.

„Někteří z nich už se zúčastnili bojů proti ukrajinské armádě,“ citoval ukrajinského prezidenta server The Kyiv Independent. „Byly už zaznamenány ztráty.“ Není však jasné, kolik vojáků KLDR při těchto střetech padlo a jak boje probíhaly.

Lehká pěchota  

Podle později aktualizovaných informací přímo od Zelenského už Rusko skutečně zapojilo skupinu o 50 000 vojácích, kterou tvoří 11 až 12 000 severokorejských mužů, do bojů v Kurské oblasti. Příliš mnoho informací k dispozici není.

Nejmenovaný mluvčí jedné z mechanizovaných brigád uvedl, že Rusové (doplnění o Severokorejce) zaútočili v několika masivních vlnách. Ukrajinci všechny pokusy o prolomení obranné linie odrazili.

Severokorejští vojáci prošli výcvikem v dělostřelecké palbě, základní taktice pěchoty, a hlavně ve vyklízení zákopů. Upozornili na to podle serveru Novinky, který se odvolával na list The New York Times, američtí a ukrajinští představitelé.

Jednotky KLDR rozdělilo ruské velení do dvou skupin – jedna je zodpovědná za postup a druhá za zajištění území, odkud se ještě úplně nepodařilo Ukrajince vytlačit. Moskva je oblékla do ruských uniforem ve snaze jejich přítomnost ve válce zatajit.

Severokorejští vojáci byli podle amerických i ukrajinských zdrojů vybaveni kulomety, odstřelovacími puškami, protitankovými střelami a raketomety. Podle těchto zdrojů budou zřejmě bojovat jako samostatné jednotky lehké pěchoty bez obrněných vozidel.

Pokud Rusové vytlačí Ukrajince z Kurské oblasti, očekává se jejich postup na ukrajinské území. Zatím však není jasné, zda Kim dovolí, aby jeho vojáci také pokračovali na ukrajinské bojiště, tvrdí Američané. Malé množství Severokorejců na Ukrajině působí.

Je podle nich možné, že se na hranici zastaví a budou dohlížet na ruské území. Nutno připomenout, že vojenská dohoda mezi Ruskem a Severní Koreou počítá s vojenskou pomocí v případě napadení jednoho ze států. Rusko vede na Ukrajině agresivní válku.

Je otázka, jak by severokorejští vojáci ovlivnili válku v případě, že by padlo rozhodnutí nasadit je i na ukrajinském území. Efektivitu a možný dopad jednotek KLDR na konflikt na Ukrajině rozebral s odborníky server The Moscow Times.

Musí se předvést

Přítomnost severokorejských jednotek v Rusku vede některé analytiky k zamyšlení nad jejich efektivitou nebo konečnými cíli rusko-severokorejské vojenské spolupráce ve válce na Ukrajině. KLDR nikdy vojáky do bojů v zahraničí neposlala.

Režim má obavy z nelichotivého srovnání jeho armády s těmi západními a také z toho, že vojáci přeběhnou. „Režim se obává, že by vojáci izolované země mohli zachytit nesprávné myšlenky,“ uvedl výzkumník Fjodor Tertitskij z Kookmin University v Soulu.

Jsou severokorejští vojáci jen další bezvýznamnou potravou pro děla, nebo dobře vycvičenými a cennými muži? Jihokorejští analytici se přiklánějí spíše k druhé variantě, přestože oběti mezi jednotkami KLDR jsou nevyhnutelné.

„Zatímco oběti jsou nevyhnutelnou součástí války, jaký smysl má posílat (do bojů) nezkušené nebo neschopné vojáky, aby získali bojové zkušenosti?“ uvedl Yang Moo-jin, prezident The University of North Korean Studies v Soulu.

„Severní Korea musí předvést bojovou efektivitu a operační schopnosti svých vojáků, aby maximalizovala výsledky jejich nasazení,“ dodal Lim Eul-chul z Kyungnam University. Jen pro upozornění, konkrétně armáda Kima nikdy v žádné válce nebojovala.

Zanedbatelná síla

Spolehlivá čísla k dispozici nejdou, avšak západní zdroje hovoří o nasazení 10 až 12 000 severokorejských vojáků. To je ekvivalent současných ruských ztrát během deseti dnů bojů. Analytici považují taková čísla za zanedbatelná.

„Pokud má Rusko problémy s bojovou silou, bude potřebovat mnohem více Severokorejců,“ upozornil bývalý australský generál Mick Ryan. Jiní odborníci ovšem nesouhlasí a tvrdí, že jsou tyto počty zanedbatelné pouze v případě, že zůstanou v Kurské oblasti.

Nejde jen o počty. Hlavní chybou by bylo Severokorejce podceňovat. „Síla severokorejských vojáků pro speciální operace spočívá v jejich schopnosti vydržet drsné podmínky během nedostatku potravin a dalších zdrojů,“ vysvětlil Lim.

Odkazoval na speciální jednotky, které jsou součástí celkových severokorejských sil poslaných do Ruska. „Mají velmi silnou mentální odolnost,“ dodal Lim. Na druhou stranu čelí v boji po boku „ruských bratrů“ zásadním výzvám.

Komunikační mezera

Jak chtějí Severokorejci a Rusové společně vést válku, která závisí na překladatelích? „Překladatelé sice budou nápomocní, tento druh komunikační mezery však může být a bude problém během bojových operací,“ tvrdil Ryan.

Jak píšeme výše, Severokorejci by podle amerických a ukrajinských zdrojů měli bojovat jako samostatné jednotky v rámci skupiny 50 000 vojáků poslaných do Kurské oblasti. Přesto je koordinace s ruskými silami klíčová.

Usnadnit komunikaci by mohlo začlenění severokorejské velitelské struktury, alespoň tedy za předpokladu, že bude severokorejské a ruské velení spolupracovat. Do Ruska dorazilo z KLDR podle ukrajinské rozvědky 500 důstojníků a tři generálové.

„V této fázi je příliš mnoho neznámých, než aby to bylo přesvědčivé,“ upozornil Ivan Klyszcz z International Center for Defence and Security v Estonsku. Další problém jsou již zmíněné chybějící zkušenosti konkrétně v moderních válkách.  

Speciální jednotky KLDR byly vycvičeny k zabránění státnímu převratu. Jsou zvyklé na komplikovaný systém velení, v němž museli komisaři každé vojenské rozhodnutí stvrdit podpisem, upozornil na nedostatky severokorejských sil Tertitskij.

„Je otevřenou otázkou, zda bude tento těžkopádný systém upraven pro účely války na Ukrajině. Tak či onak, taková změna by nebyla možná bez osobního souhlasu Kim Čong-una,“ doplnil Tertitskij.

Dvě země v nebezpečí

Vojáci KLDR jsou vycvičeni k boji v hornatém terénu a nemají žádné skutečné bojové zkušenosti v moderním válčení, doplnila estonská rozvědka. „Je tedy možné, že v bitvách utrpí ještě větší ztráty než ruské pozemní síly,“ uvedla.

Získají však zkušenosti z moderního boje, zahrnujícího používání dronů a řízených a balistických střel. Mohou se naučit způsoby elektronického boje a získat cenné údaje o ukrajinské (západní) technice, pokud ji ukořistí, zmínil Ryan.

To je riziko i pro Jihokorejce. Rusko navíc může KLDR poskytnout při vývoji dronů technologickou pomoc. Kim krátce po nasazení svých vojáků v ruské Kurské oblasti nařídil masovou výrobu sebevražedných dronů ve své zemi.

Druhým rizikem je povolení od Kima poslat severokorejské vojáky na Ukrajinu a poslat Rusku další a početnější síly. To by zvýšilo na vyčerpané obránce tlak. Podle odborníků je pravděpodobné, že pozorujeme jen začátek vojenské spolupráce mezi Ruskem a KLDR.

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

ANALÝZA: Ruský útok na Evropu? Díky Francii si to Putin ještě rozmyslí

Francouzský jaderný arzenál je pilířem francouzské suverenity, národní hrdosti a symbol nezávislosti země na Spojených státech. Prosazování samostatnosti se Paříži vyplatilo, protože americká politika je dnes nejistá a ukázala, jak moc potřebuje Evropa být samostatnou a silnou. Kontinent krčí svou hlavu pod americkým jaderných deštníkem a pokud ho Washington nad našimi hlavami složí, nabízí nám úkryt před ruskou hrozbou právě Francie.

ANALÝZA: Silnější Evropa může Rusko vojensky odstrašit i bez USA

Přestanou USA vojensky podporovat Evropu? Podle událostí z posledních dní nejčernější scénáře nehrozí, ačkoli i to se může změnit ze dne na den. Americký prezident Donald Trump však zasel nejistotu ohledně toho, za koho by se Spojené státy postavily a zda bude Severoatlantická aliance (NATO) nadále fungovat podle článku 5 o kolektivní obraně. Avizoval totiž, že pomůže těm státům, které dávají dostatek peněz na obranu. Evropa však není slabá. Rusko může odstrašit sama, i kdyby nebyla úplně jednotná – avšak za předpokladu zbrojení a řešení nedostatků.

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Trumpova cla uvalená na automobilový průmysl mají jediného vítěze

Americký prezident Donald Trump ve středu uvalil 25procentní cla na dovoz automobilů, což poslalo akcie světových automobilek dolů. Jen jedné z nich akcie vzrostly – Tesle miliardáře a „ministra pro vládní efektivitu“ Elona Muska. Musk může slavit. Trump mu totiž pomohl v boji s konkurencí. Sám ovšem neváhal upozornit, že ho tarify nepřímo zasáhnou taky.

Turecké úřady zatkly právníka uvězněného Erdoganova rivala Imamoglua

Turecké úřady zadržely Mehmeta Pehlivana, právníka uvězněného opozičního lídra a nyní již bývalého starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua. Na sociální síti X to dnes napsal sám Imamoglu a vyzval k propuštění svého advokáta. Protesty kvůli obvinění Imamoglua z korupce a podpory terorismu zmítají Tureckem už déle než týden. Imamoglu je rivalem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Ukrajina po nočních ruských útocích hlásí škody v Poltavské nebo Oděské oblasti

Dronové útoky, které v noci na dnešek Rusko podniklo proti Ukrajině, způsobily škody v sedmi regionech napadené země. Informuje o tom ukrajinské letectvo, podle něhož ruská armáda nad ukrajinské území vyslala 163 dronů. Protivzdušná obrana jich 89 sestřelila, dalších 51 strojů, které vzdušné síly označují za atrapy útočných dronů, zmizelo z radarů a nezpůsobilo žádné škody. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila 78 ukrajinských dronů.

Putin nastínil svou představu příměří, pro Ukrajinu je nerealistická

Ruský prezident Vladimir Putin v projevu k námořníkům z jaderné ponorky Archangelsk v Murmansku zopakoval, že ukrajinská vláda není legitimní a mír podmínil konáním „demokratických“ voleb. Navrhnul zřízení přechodné správy Ukrajiny pod záštitou Organizace spojených národů (OSN), která by umožnila jejich uspořádání a vyjednání mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou.

Thajsko a Barmu zasáhlo silné zemětřesení, rozsah škod zatím není jasný

Thajsko a Barmu dnes zasáhlo silné zemětřesení. V Bangkoku se zřítila stavba třicetipatrového mrakodrapu a v troskách podle agentury AFP uvízlo nejméně 40 dělníků. Agentura AFP informovala, že premiérka Petongtán Šinavatrová vyhlásila v metropoli nouzový stav, tuto informaci ovšem následně podle Reuters popřel místopředseda vlády Anutin Čánvirakun. Zároveň ale připustil, že situace v hlavním městě je vážná. Zemětřesení o síle 7,7 stupňů dnes postihlo i sousední Barmu, odkud nejsou k dispozici zprávy o rozsahu škod.

Ferrari kvůli clům zvyšuje ceny svých vozů v USA až o deset procent

Italský výrobce luxusních sportovních aut Ferrari oznámil, že od dubna výrazně zdraží vybrané modely prodávané na americkém trhu. Reaguje tím na nové dvacetipětiprocentní clo na dovoz automobilů, které nedávno zavedl americký prezident Donald Trump.

Král Karel byl krátce hospitalizován. Drobná komplikace v léčbě, hlásí palác

Britský král Karel byl ve čtvrtek krátkodobě hospitalizován kvůli vedlejším účinkům probíhající léčby rakoviny, uvedl Buckinghamský palác. Královna Camilla svého chotě do nemocnice nedoprovázela. Šestasedmdesátiletý panovník se se závažným onemocněním léčí od loňského února, přičemž přes počáteční obavy se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje.
Reklama

DOPORUČUJEME

ANALÝZA: Ruský útok na Evropu? Díky Francii si to Putin ještě rozmyslí

Francouzský jaderný arzenál je pilířem francouzské suverenity, národní hrdosti a symbol nezávislosti země na Spojených státech. Prosazování samostatnosti se Paříži vyplatilo, protože americká politika je dnes nejistá a ukázala, jak moc potřebuje Evropa být samostatnou a silnou. Kontinent krčí svou hlavu pod americkým jaderných deštníkem a pokud ho Washington nad našimi hlavami složí, nabízí nám úkryt před ruskou hrozbou právě Francie.

ANALÝZA: Silnější Evropa může Rusko vojensky odstrašit i bez USA

Přestanou USA vojensky podporovat Evropu? Podle událostí z posledních dní nejčernější scénáře nehrozí, ačkoli i to se může změnit ze dne na den. Americký prezident Donald Trump však zasel nejistotu ohledně toho, za koho by se Spojené státy postavily a zda bude Severoatlantická aliance (NATO) nadále fungovat podle článku 5 o kolektivní obraně. Avizoval totiž, že pomůže těm státům, které dávají dostatek peněz na obranu. Evropa však není slabá. Rusko může odstrašit sama, i kdyby nebyla úplně jednotná – avšak za předpokladu zbrojení a řešení nedostatků.

ANALÝZA: Evropa má ekonomický potenciál Rusko odstrašit i bez USA

Zatímco ukrajinští a ruští vojáci si už třetím rokem vyměňují kulky na bojišti, prezidenti Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump si v pátek vyměnili v Oválné pracovně ostrá slova. Ta pokropila Evropu studenou sprchou, a to již několikátou od 20. ledna, kdy republikán usedl do Bílého domu. I přes zhoršené vztahy mezi Evropou a USA zatím nezůstal starý kontinent sám. A i kdyby ho Spojené státy úplně opustily, Rusko by mohl odstrašit i bez nich. Je hospodářsky silnější a má lepší ekonomické vyhlídky do budoucna i přes přetrvávající problémy.

ANALÝZA: Rozhovory o ukončení války mohou skončit čtyřmi možnými scénáři

Celý svět se zatajeným dechem sleduje začátek mírových rozhovorů mezi Spojenými státy a Ruskem o válce na Ukrajině a budoucnosti Evropy, která však nebyla pozvána k jednacímu stolu (tedy o nás bez nás). Zatímco na bezpečnostní mnichovské konferenci šokovala vyjádření amerických představitelů o Evropě, o týden později prezident Donald Trump dokonal „dílo zkázy“ komentáři na účet ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Jednání však teprve začínají a prozatím nelze odhadnout, jak pro Ukrajinu skončí. Možné jsou čtyři scénáře konce války.

ANALÝZA: Ruská ekonomika se může letos zhroutit jako domeček z karet

Ruská ekonomika je podle Kremlu ve skvělém stavu. Hrubý domácí produkt (HDP) roste extrémním tempem a překonává ten americký, nezaměstnanost je nízká a inflace je sice vysoká, ale není to nic, co by nešlo zvládnout. Takové signály teď Moskva posílá na Západ. „Porazili jsme vás“. Situace je však podle expertů dramaticky odlišná. Ve skutečnosti může ruská ekonomika zkolabovat. Ne za deset let, ne za pět let nebo za dva roky, ale už letos.
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Trumpova cla uvalená na automobilový průmysl mají jediného vítěze

Americký prezident Donald Trump ve středu uvalil 25procentní cla na dovoz automobilů, což poslalo akcie světových automobilek dolů. Jen jedné z nich akcie vzrostly – Tesle miliardáře a „ministra pro vládní efektivitu“ Elona Muska. Musk může slavit. Trump mu totiž pomohl v boji s konkurencí. Sám ovšem neváhal upozornit, že ho tarify nepřímo zasáhnou taky.

Turecké úřady zatkly právníka uvězněného Erdoganova rivala Imamoglua

Turecké úřady zadržely Mehmeta Pehlivana, právníka uvězněného opozičního lídra a nyní již bývalého starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua. Na sociální síti X to dnes napsal sám Imamoglu a vyzval k propuštění svého advokáta. Protesty kvůli obvinění Imamoglua z korupce a podpory terorismu zmítají Tureckem už déle než týden. Imamoglu je rivalem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Ukrajina po nočních ruských útocích hlásí škody v Poltavské nebo Oděské oblasti

Dronové útoky, které v noci na dnešek Rusko podniklo proti Ukrajině, způsobily škody v sedmi regionech napadené země. Informuje o tom ukrajinské letectvo, podle něhož ruská armáda nad ukrajinské území vyslala 163 dronů. Protivzdušná obrana jich 89 sestřelila, dalších 51 strojů, které vzdušné síly označují za atrapy útočných dronů, zmizelo z radarů a nezpůsobilo žádné škody. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila 78 ukrajinských dronů.

Putin nastínil svou představu příměří, pro Ukrajinu je nerealistická

Ruský prezident Vladimir Putin v projevu k námořníkům z jaderné ponorky Archangelsk v Murmansku zopakoval, že ukrajinská vláda není legitimní a mír podmínil konáním „demokratických“ voleb. Navrhnul zřízení přechodné správy Ukrajiny pod záštitou Organizace spojených národů (OSN), která by umožnila jejich uspořádání a vyjednání mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou.

Thajsko a Barmu zasáhlo silné zemětřesení, rozsah škod zatím není jasný

Thajsko a Barmu dnes zasáhlo silné zemětřesení. V Bangkoku se zřítila stavba třicetipatrového mrakodrapu a v troskách podle agentury AFP uvízlo nejméně 40 dělníků. Agentura AFP informovala, že premiérka Petongtán Šinavatrová vyhlásila v metropoli nouzový stav, tuto informaci ovšem následně podle Reuters popřel místopředseda vlády Anutin Čánvirakun. Zároveň ale připustil, že situace v hlavním městě je vážná. Zemětřesení o síle 7,7 stupňů dnes postihlo i sousední Barmu, odkud nejsou k dispozici zprávy o rozsahu škod.

Ferrari kvůli clům zvyšuje ceny svých vozů v USA až o deset procent

Italský výrobce luxusních sportovních aut Ferrari oznámil, že od dubna výrazně zdraží vybrané modely prodávané na americkém trhu. Reaguje tím na nové dvacetipětiprocentní clo na dovoz automobilů, které nedávno zavedl americký prezident Donald Trump.

Král Karel byl krátce hospitalizován. Drobná komplikace v léčbě, hlásí palác

Britský král Karel byl ve čtvrtek krátkodobě hospitalizován kvůli vedlejším účinkům probíhající léčby rakoviny, uvedl Buckinghamský palác. Královna Camilla svého chotě do nemocnice nedoprovázela. Šestasedmdesátiletý panovník se se závažným onemocněním léčí od loňského února, přičemž přes počáteční obavy se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje.

V Egyptě došlo k havárii turistické ponorky, nepřežilo šest Rusů

Při výletu turistické ponorky u pobřeží egyptské Hurghady zahynulo šest ruských občanů. Plavidlo typu batyskaf, které patřilo k hotelovému komplexu Sindbad, se nevrátilo z běžné prohlídky korálových útesů. Příčina tragédie zatím zůstává nejasná.

Pražská burza znovu překonala rekord, táhly ji akcie ČEZ a Komerční banky

Index PX ve čtvrtek posílil o 0,37 % na 2 145 bodů a opět přepsal své historické maximum. Tahounem růstu byly především akcie energetického ČEZ, Komerční banky a pojišťovny VIG. Burza tak pokračuje ve výrazném růstu, který od začátku roku překvapil i některé investory.

Moskva viní Ukrajince z útoků na energetické cíle; Cherson hlásí výpadky proudu

Ruské ministerstvo obrany dnes obvinilo Ukrajinu, že ve středu a dnes útočila na ruská energetická zařízení, navzdory nedávné dohodě o vzájemném neútočení na takové cíle. Úřady v Chersonu na jihu Ukrajiny naopak tvrdí, že po ruském ostřelování byly částečně přerušeny dodávky proudu ve městě. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila v noci na dnešek 42 z 86 útočných dronů, které na zemi vyslalo Rusko. To zaútočilo z Voroněžské oblasti také jednou balistickou raketou Iskander-M, kterou se sestřelit nepodařilo, informovalo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Mezi bezpilotními stroji bylo 26 dronů bez nálože, které nedoletěly k cíli a nezpůsobily žádné škody.
Reklama
Reklama

NEJPOPULÁRNĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

PR servis České tiskové kanceláře

O nás

Hlavními tématy na serveru World News 24 jsou zahraniční zpravodajství, ekonomika, politika a světové dění.

Kontaktujte nás: info@wn24.cz

Sledujte nás