Korunovace krále Karla III., která proběhla v květnu 2023, se stala jednou z nejdiskutovanějších událostí britské monarchie. Zatímco oficiální údaje hovoří o nákladech ve výši 72 milionů liber, republikánské organizace tvrdí, že skutečné výdaje byly mnohem vyšší, a označují celou akci za zbytečný luxus v době ekonomické krize.
Slavnostní korunovace krále Karla III. proběhla loni v květnu ve Westminsterském opatství a britské ministerstvo kultury (DCMS) ji popsalo jako „jedinečnou událost, která se odehrává jednou za generaci“. Oficiální zprávy uvádějí, že celkové náklady dosáhly 72 milionů liber, z nichž 21,7 milionu šlo na bezpečnost a dalších 50,3 milionu na organizaci obřadu a doprovodného programu.
👑 BREAKING: The King’s Coronation cost British taxpayers £72 million, the Government has revealed, less than half of that of the late Queen’s funeral
— The Telegraph (@Telegraph) November 21, 2024
Read more here 👇https://t.co/YsFJVZJkft pic.twitter.com/9Om9IrpKIw
Korunovaci sledovalo na britských obrazovkách přibližně 20 milionů lidí, což je výrazně méně než 29 milionů, kteří v roce 2022 sledovali pohřeb královny Alžběty II. Slavnostní ceremonie přilákala mnoho světových představitelů, přičemž večer ji završil koncert na hradě Windsor. DCMS zdůraznilo, že šlo o akci, která posílila národní identitu a představila Spojené království mezinárodnímu publiku.
Kritika luxusu v době krize
Nicméně republikánské hnutí Republic korunovaci označilo za „obscénní“ plýtvání prostředky v době, kdy Spojené království čelí vysoké inflaci a prohlubující se chudobě. „I kdyby to bylo jen 72 milionů, což pochybuji, je to obrovská suma za zbytečnou slavnost, na kterou neexistuje žádná ústavní ani zákonná povinnost,“ uvedl šéf Republic Graham Smith. Podle něj skutečné náklady, včetně výdajů dalších institucí, jako je Ministerstvo obrany či místní samosprávy, dosáhly až 250 milionů liber, informuje deník Guardian.
Kritiku vyvolala i skutečnost, že král Karel III. neplatil dědickou daň z majetku královny Alžběty II., což mu umožňuje výjimka schválená již v roce 1993. „V zemi, kde děti nemají na školní obědy, je výdaj přes 70 milionů liber na korunovační přehlídku zcela nepřijatelný,“ dodal Smith.
Tento kontroverzní moment opět oživil debatu o smyslu monarchie v moderní době a jejích nákladech pro britskou společnost. V kontextu rostoucí podpory republikánských myšlenek v některých částech Spojeného království jde o další trhlinu v obrazu monarchie jako sjednocujícího symbolu národa.