Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) ve čtvrtek večer podruhé během pěti měsíců schválila rezoluci, v níž nařizuje Íránu, aby urychleně zlepšil spolupráci s agenturou, a požaduje vypracování „komplexní“ zprávy o jeho jaderném programu. Cílem rezoluce, pro niž v 35členné radě hlasovalo 19 členů a odmítly ji mimo jiné Čína a Rusko, je přimět Teherán k obnovení jednání o jeho jaderných aktivitách. Írán dnes v reakci oznámil, že přijme opatření včetně uvedení do provozu nových pokročilých odstředivek pro obohacování uranu.
Británie, Francie, Německo a Spojené státy, které rezoluci navrhly, odmítly jako nedostatečný a neupřímný dřívější příslib Íránu, že nebude navyšovat zásoby uranu obohaceného na 60 procent, odkud zbývá jen krok k 90 procentům potřebným k výrobě jaderné zbraně. Podle diplomatů Írán tento závazek podmiňoval stažením rezoluce.
Live: IAEA board passes resolution denouncing Iran's lack of transparency
— FRANCE 24 (@FRANCE24) November 22, 2024
➡️ https://t.co/54Tlahcjw4 pic.twitter.com/nUFzHjvrwm
Írán obvykle podobné rezoluce odmítá. Už ve středu před přijetím další varoval a západním zemím vzkázal, že schválení dalšího textu proti Íránu by „věci jen zkomplikovalo“. „Šéf Íránské organizace pro atomovou energii nařídil přijetí účinných opatření, včetně uvedení do provozu řady nových pokročilých odstředivek a různých typů,“ uvedlo pak podle agentury AFP v pátek íránské ministerstvo zahraničních věcí.
Proti přijetí rezoluce hlasovaly Rusko, Čína a Burkina Faso, uvedli diplomaté, kteří se jednání Rady guvernérů MAAE zúčastnili. Dvanáct zemí se hlasování zdrželo a jedna se ho nezúčastnila.
Západní země dlouhodobě Írán podezřívají z toho, že má v úmyslu vyrobit jadernou zbraň, což Teherán odmítá. Zároveň ale podle MAAE nespolupracuje, jak by měl, a není tak jasné, zda o svém jaderném programu zveřejnil veškeré informace. Loni v září navíc Írán zakázal pracovat v zemi řadě předních expertů MAAE na obohacování uranu.
Text rezoluce, který získala agentura Reuters k nahlédnutí, opakuje formulaci z usnesení z listopadu 2022, že je „nezbytné a naléhavé“, aby Írán vysvětlil stopy uranu v nedeklarovaných zařízeních a umožnil MAAE odebrat vzorky, pokud to bude nutné. Stejné požadavky vznášela i rezoluce z letošního června.
Nový text agenturu doslova žádá, aby do jara vydala „komplexní a aktualizované posouzení možné přítomnosti nebo použití neohlášeného jaderného materiálu v souvislosti s minulými a současnými nevyřešenými otázkami týkajícími se íránského jaderného programu, včetně úplného popisu spolupráce Íránu s MAAE v těchto otázkách“. Západní země obecně doufají, že tato zpráva přiměje Írán, aby obnovil jednání o omezení svých jaderných aktivit, píše Reuters.
Írán podepsal v roce 2015 s USA, EU, Británií, Francií, Německem, Ruskem a Čínou dohodu, v níž souhlasil s kontrolami MAAE ve svých jaderných zařízeních. Úmluva měla zpomalit íránský jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí. USA ale od dohody za vlády Donalda Trumpa v roce 2018 jednostranně odstoupily a obnovily proti Íránu sankce. Ten pak začal dohodu porušovat, přičemž začal obohacovat uran na 60 procent čistoty a omezil inspekce MAAE. S lednovým návratem Trumpa do Bílého domu a s tím, jak Írán už obohacuje uran vysoko nad hodnoty z původní dohody, zdaleka není jasné, zda Trump podpoří jednání s cílem stanovit Teheránu nové limity.
Minulý týden navštívil Írán šéf MAAE Rafael Grossi ve snaze přesvědčit nového prezidenta Masúda Pezeškjána, považovaného za relativně umírněného reformistu, aby Teherán s agenturou opět plně spolupracoval.
