menu

4.9 C
Czech
Pátek 29. listopadu 2024

Za hromadné znásilnění manželky požaduje prokuratura 20 let vězení

Francouzská prokuratura požádala o maximální 20letý trest odnětí svobody pro Dominique Pelicota, který organizoval opakované hromadné znásilňování své tehdejší manželky. Omámil ji drogami do bezvědomí a pozval desítky cizích lidí, aby ji zneužívali v jejich rodinném domě.

Kyjev i Moskva hlásí sestřelení desítek nepřátelských dronů

Nejméně dva lidé utrpěli zranění při ruském nočním vzdušném útoku v Kyjevě. Na telegramu to dnes oznámil starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Ukrajinské letectvo později ohlásilo sestřelení 36 ruských dronů z celkových 89 vyslaných strojů, desítky dalších podle něj zmizely z radarů. Ruské ministerstvo obrany mezitím oznámilo noční likvidaci 22 ukrajinských dronů.

Britští zákonodárci hlasovali pro povolení asistovaného umírání

Británie je o krok blíže k legalizaci asistovaného umírání. V pátečním hlasování schválili poslanci Dolní sněmovny návrh zákona, který by umožnil smrtelně nemocným pacientům ukončit svůj život za přísných podmínek. Rozhodnutí přichází po letech veřejných debat a polarizovaných názorů.

Reklama

Poslanci rozhodli 330 hlasy proti 275 po několikahodinové emotivní debatě. Podle CNN čeká návrh ještě projednání v parlamentních výborech a schválení ve Sněmovně lordů. Jedná se však o nejvýznamnější krok na cestě k legalizaci kontroverzního procesu.

Zákon by umožnil pacientům s terminální diagnózou a méně než šesti měsíci života podat látku k ukončení života. Souhlas by museli poskytnout dva lékaři a soudce. Tento proces by vyžadoval, aby si pacient látku aplikoval sám, což návrh odlišuje od eutanazie, při níž pacientův život ukončí jiná osoba.

Podpora i obavy

Podle deníku The New York Times někteří zastánci považují návrh za milosrdné řešení. Pomůže podle nich zabránit nesnesitelnému utrpení pacientů a zmírní tlak na přetížené paliativní služby. Labouristický poslanec Tristan Osborne uvedl, že podpořil návrh kvůli silným zárukám a přiznal, že by „stejné možnosti chtěl i pro své blízké.“

Na druhé straně kritici varují před rizikem zneužití. Obávají se, že pacienti by mohli cítit nátlak rozhodnout se pro smrt, aby nebyli přítěží pro své rodiny. Labouristická poslankyně Rachael Maskell upozornila, že by vláda měla nejprve vyřešit krizi v britském zdravotnictví, které podle ní není připraveno zvládnout tuto novou odpovědnost.

Významná společenská změna

Legalizace asistovaného umírání by podle některých měla zásadní dopad na britskou společnost. Mnozí ji srovnávají s historickými změnami, jako byla legalizace potratů v roce 1967 nebo zrušení trestu smrti v roce 1969. Poslankyně Kim Leadbeater, která zákon navrhla, označila problematiku za „jeden z nejdůležitějších problémů naší doby“ a vyzvala kolegy, aby pomohli rodinám čelit „kruté realitě současného stavu“.

Inspirace zahraničními modely

Navrhovaný zákon vychází z modelu platného v americkém Oregonu. Na rozdíl od Švýcarska, Nizozemska či Kanady, které povolují asistované umírání i v případech nesnesitelného utrpení, se britský návrh týká pouze pacientů s terminální diagnózou. Země jako Kanada, Nový Zéland nebo Španělsko již podobné zákony přijaly, připomíná CNN.

Emocionální debata bez stranické disciplíny

Hlasování provázela volná disciplína, což znamená, že poslanci nebyli vázáni stranickými pokyny a mohli hlasovat dle svého svědomí. Jak informuje The New York Times, diskuse v Dolní sněmovně přinesla argumenty plné emocí. Podle zastánců zákona současný stav nutí smrtelně nemocné Brity odjíždět za asistovanou smrtí do Švýcarska, což prohlubuje jejich utrpení. „Podle současného práva je většina lidí nucena volit mezi utrpením, Švýcarskem nebo sebevraždou,“ upozornila známá moderátorka Esther Rantzen v otevřeném dopise poslancům.

Pokud bude návrh schválen i Sněmovnou lordů, Británie se stane jednou z mála zemí, které tento proces umožňují, a zároveň největší podle počtu obyvatel.

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Švédsko vyzvalo Čínu ke spolupráci na vyšetřování poškození optických kabelů

Švédsko formálně požádalo Čínu o spolupráci na vyšetřování poškození dvou optických kabelů v Baltském moři. Ze sabotáže je podezřelá čínská nákladní loď Yi Peng 3, jež kotví pod dohledem válečných lodí NATO v úžině Kattegat. Vyšetřovatelé ji podezřívají z napojení na Rusko.

Izrael za rok zasáhl 12.500 cílů Hizballáhu, zabil 2500 jeho členů, tvrdí armáda

Izraelská armáda dnes zveřejnila vlastní přehled aktivit a zasažených cílů za posledních bezmála 14 měsíců bojů proti libanonskému hnutí Hizballáh, které tento týden přerušilo příměří zprostředkované Spojenými státy a Francií. Armáda mimo jiné tvrdí, že zasáhla přes 12.500 lokalit spojených s tímto militantním proíránským hnutím, včetně 1600 velitelských center a 1000 skladů zbraní, a zabila nejméně 2500 jeho aktivních členů. Informoval o tom zpravodajský web The Times of Israel (ToI).

Mexická prezidentka po telefonátu s Trumpem vyloučila obchodní válku s USA

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaum po telefonátu s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem prohlásila, že obchodní válku s USA lze odvrátit. Historicky první žena v čele země Trumpa ujistila, že Mexiko se jasně staví proti ilegální migraci.

Gruzínská policie rozháněla demonstranty slzným plynem a vodními děly

Gruzínská policie v noci na dnešek použila slzný plyn a vodní děla k rozhánění demonstrantů v centru Tbilisi, kde tisíce lidí protestovaly proti rozhodnutí vlády přerušit až do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií. Maskovaní policisté stříleli gumové projektily a mlátili demonstranty a novináře, zatímco demonstranti stavěli a zapalovali barikády, uvedli z místa reportéři agentury AFP. Prezidentka Salome Zurabišviliová, která je stoupenkyní evropské integrace, vyjádřila na sociální síti X podporu gruzínským médiím.
Reklama

DOPORUČUJEME

Švédsko vyzvalo Čínu ke spolupráci na vyšetřování poškození optických kabelů

Švédsko formálně požádalo Čínu o spolupráci na vyšetřování poškození dvou optických kabelů v Baltském moři. Ze sabotáže je podezřelá čínská nákladní loď Yi Peng 3, jež kotví pod dohledem válečných lodí NATO v úžině Kattegat. Vyšetřovatelé ji podezřívají z napojení na Rusko.

Izrael za rok zasáhl 12.500 cílů Hizballáhu, zabil 2500 jeho členů, tvrdí armáda

Izraelská armáda dnes zveřejnila vlastní přehled aktivit a zasažených cílů za posledních bezmála 14 měsíců bojů proti libanonskému hnutí Hizballáh, které tento týden přerušilo příměří zprostředkované Spojenými státy a Francií. Armáda mimo jiné tvrdí, že zasáhla přes 12.500 lokalit spojených s tímto militantním proíránským hnutím, včetně 1600 velitelských center a 1000 skladů zbraní, a zabila nejméně 2500 jeho aktivních členů. Informoval o tom zpravodajský web The Times of Israel (ToI).

Gruzínská policie rozháněla demonstranty slzným plynem a vodními děly

Gruzínská policie v noci na dnešek použila slzný plyn a vodní děla k rozhánění demonstrantů v centru Tbilisi, kde tisíce lidí protestovaly proti rozhodnutí vlády přerušit až do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií. Maskovaní policisté stříleli gumové projektily a mlátili demonstranty a novináře, zatímco demonstranti stavěli a zapalovali barikády, uvedli z místa reportéři agentury AFP. Prezidentka Salome Zurabišviliová, která je stoupenkyní evropské integrace, vyjádřila na sociální síti X podporu gruzínským médiím.
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

WP: Začíná nová klimatická éra, příští desetiletí určí osud naší planety

Snaha vědců, politiků a klimatických aktivistů sjednotit svět kolem Pařížské dohody selhala. Letos vzrůst globální průměrné teploty poprvé v historii překoná 1,5 stupně Celsia. Následující desetiletí rozhodne o osudu naší planety. Jedinou cestou je úplný odklon od spalování fosilních paliv

Švédsko vyzvalo Čínu ke spolupráci na vyšetřování poškození optických kabelů

Švédsko formálně požádalo Čínu o spolupráci na vyšetřování poškození dvou optických kabelů v Baltském moři. Ze sabotáže je podezřelá čínská nákladní loď Yi Peng 3, jež kotví pod dohledem válečných lodí NATO v úžině Kattegat. Vyšetřovatelé ji podezřívají z napojení na Rusko.

Izrael za rok zasáhl 12.500 cílů Hizballáhu, zabil 2500 jeho členů, tvrdí armáda

Izraelská armáda dnes zveřejnila vlastní přehled aktivit a zasažených cílů za posledních bezmála 14 měsíců bojů proti libanonskému hnutí Hizballáh, které tento týden přerušilo příměří zprostředkované Spojenými státy a Francií. Armáda mimo jiné tvrdí, že zasáhla přes 12.500 lokalit spojených s tímto militantním proíránským hnutím, včetně 1600 velitelských center a 1000 skladů zbraní, a zabila nejméně 2500 jeho aktivních členů. Informoval o tom zpravodajský web The Times of Israel (ToI).

Mexická prezidentka po telefonátu s Trumpem vyloučila obchodní válku s USA

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaum po telefonátu s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem prohlásila, že obchodní válku s USA lze odvrátit. Historicky první žena v čele země Trumpa ujistila, že Mexiko se jasně staví proti ilegální migraci.

Gruzínská policie rozháněla demonstranty slzným plynem a vodními děly

Gruzínská policie v noci na dnešek použila slzný plyn a vodní děla k rozhánění demonstrantů v centru Tbilisi, kde tisíce lidí protestovaly proti rozhodnutí vlády přerušit až do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií. Maskovaní policisté stříleli gumové projektily a mlátili demonstranty a novináře, zatímco demonstranti stavěli a zapalovali barikády, uvedli z místa reportéři agentury AFP. Prezidentka Salome Zurabišviliová, která je stoupenkyní evropské integrace, vyjádřila na sociální síti X podporu gruzínským médiím.

Rostovská oblast v Rusku byla zasažena drony, hoří sklad paliv

Rostovská oblast na jihozápadě Ruska čelila v noci na dnešek rozsáhlému náletu ukrajinských dronů, uvedly místní úřady. Protivzdušná obrana podle gubernátora sestřelila tři desítky dronů. Po náletu se na sociálních sítích objevily zprávy, že podle očitých svědků hoří sklad pohonných hmot u města Kamensk-Šachtinskij, uvedl server Ukrajinska pravda. Připomněl, že na stejný sklad sloužící ruské armádě zasáhly ukrajinské drony i v létě.
Reklama
Reklama