Arktida se poprvé ocitne bez mořského ledu ještě před rokem 2030, což je dříve, než vědci očekávali. Tento scénář je podle nové studie, na níž upozornily servery Euronews a The Independent, nevyhnutelný bez ohledu na to, zda se lidstvu podaří snížit emise skleníkových plynů, či nikoli.
Předchozí výzkumy zasadily první den bez arktického mořského ledu do roku 2030, nové simulace však podle webu Euronews ukázaly, že k tomu dojde koncem léta 2027 a s menší pravděpodobností do tří až šesti let.
Tým mezinárodních expertů vytvořil celkem tři stovky počítačových modelů a došel ve studii publikované v časopisu Nature Communications k závěru, že historicky první den bez mořského ledu v Arktidě je nevyhnutelný bez ohledu na změny v emisích.
Nearly all Arctic sea ice could melt by the summer of 2027, scientists warn https://t.co/H0KjtgbxVs
— The Independent (@Independent) December 3, 2024
Severní ledový oceán pokrývá rozsáhlou oblast více než 16 milionů čtverečních kilometrů a mořský led se na něm formoval po tisíce let s vyvrcholením v březnu a táním v září. V posledních desetiletích však zamrzá později a taje dříve.
Mořského ledu od roku 1978, kdy začaly zaznamenávat tempo jeho tání satelity, ubývá každých deset let o více než dvanáct procent. Severní ledový oceán tedy každoročně ztratí množství mořského ledu o rozloze České republiky či Rakouska.
Vědci definují stav „bez mořského ledu“ jako oblast, kde mořský led pokrývá méně než jeden milion čtverečních kilometrů. To je považováno za jeden z klimatických bodů zlomu.
Proč na tom záleží
Pokud bude Severní oceán zažívat dny bez mořského ledu častěji, bude to mít negativní dopad na ekosystémy v Arktickém moři. Mořský led využívá k lovu řada polárních živočichů, zejména ohrožení lední medvědi. Bez něj mohou zemřít hlady.
Mořský led odráží zpět do vesmíru sluneční záření. Odhalený tmavý oceán je naopak absorbuje a rychleji se ohřívá. To může změnit oceánské proudy a proudění větru, což zase může způsobit ještě extrémnější projevy počasí.
První den bez mořského ledu bude spíše symbolický. Vizuálně zdůrazní dopad lidské činnosti na životní prostředí. „První den bez ledu v Arktidě nic dramaticky nezmění,“ uvedla Alexandra Jahn, spoluautorka studie a vědkyně z University of Colorado at Boulde. „Ukáže to však, že jsme změnili jednu z určujících charakteristik přírodního prostředí v Severním ledovém oceánu emisemi skleníkových plynů,“ dodala.
Absence mořského ledu v teplejším Arktickém moři by poskytla příležitost soukromým firmám, jež by tam mohly lovit ryby nebo těžit vzácné minerály. To by však mělo další negativní dopady na zdejší ekosystémy. Tání mořského ledu navíc postupně otevírá nákladním lodím jinak velmi náročnou Severozápadní trasu, jež vede k pobřeží Severní Ameriky.
Janin podle webu The Independent upozornila, že modely neříkají nic na sto procent, odrážejí jen rychlost globálního oteplování. Lidstvo je v současnosti na cestě k oteplení o více než 2 stupně Celsia a podle OSN dokonce o 3,1 stupně Celsia. Tání mořského ledu lze omezit jen odklonem od spalování fosilních paliv.