menu

9.3 C
Czech
Sobota 19. dubna 2025

Meloni se setkala s Trumpem. Itálie může být nejlepším spojencem USA, prohlásil šéf Bílého domu

Italská premiérka Giorgia Meloni oznámila, že americký prezident Donald Trump přijal její pozvání k oficiální návštěvě Říma. Ta by podle ní mohla posloužit jako impuls k obnovení dialogu mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Během setkání v Bílém domě, které se neslo v přátelském duchu, oba lídři jednali mimo jiné o clech, obraně, NATO a probíhající válce na Ukrajině.

Ruský útok na Dnipro podle ukrajinských úřadů zabil tři lidi a zranil 30 osob

Rozsáhlý ruský dronový útok na ukrajinské město Dnipro ve středu večer zabil dvě ženy a dítě a zranil další tři desítky osob, včetně pěti dětí. Uvedl to ráno šéf správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na internetu s tím, že v nemocnicích po útoku stále zůstává 16 pacientů.

ANALÝZA: Trump má problém. Putin o příměří nestojí, chce válku

Ruský prezident Vladimir Putin projevil zájem jednat s Donaldem Trumpem o ukončení bojů na Ukrajině a nově zvolený americký prezident se s ním skutečně plánuje setkat. Snahu ukončit konflikt co nejdříve považuje za prioritu, což je i důvod, proč na setkání s šéfem Kremlu kývl. Ten sice dává najevo zájem o mírová jednání, ve skutečnosti ho však příměří nezajímá. Chce na Ukrajině zvítězit vojensky nebo dohodou a neustoupí. Hraje mu do karet i rychlý postup jeho armády v Doněcké oblasti.

Ukrajinské město Kurachove na jihozápadě Doněcké oblasti padlo. Že ho ruské jednotky obsadily, v pondělí potvrdilo ruské ministerstvo obrany a informovala o tom například televize BBC.

Ukrajina ztrátu města, kde se bojovalo od loňského podzimu, nepotvrdila. Pouze uvedla, že v jeho okolí odrazila 27 ruských útoků, z nichž část směřovala přímo na město a zbytek na okolní vesnice. Dalších 51 útoků měli podle Ukrajiny podniknout Rusové na přístupových cestách do Pokrovsku.

Pokud skutečně Kurachove dobyli, upevnili tím své pozice na jihu Doněcké oblasti mezi již dříve dobytým Vuhledarem a Pokrovskem. Ruské jednotky tak zlepšily své postavení jižně a jihozápadně od Pokrovsku – hlavního cíle jejich podzimní ofenzívy.

Institut pro studium války (ISW) ve zprávě hodnotí, že ruské jednotky se snaží Pokrovsk obklíčit, aby na něj mohly útočit ze všech směrů. Zaměřují se proto i na vesnice v okolí, které často slouží jako zásobovací trasy do Pokrovsku. Jejich dobytím si připravují půdu pro obchvat ukrajinského města.

Ruské síly postupují v řadě míst Doněcké oblasti, upozornili analytici projektu DeepState. Postoupily podle nich v Torecku, Peščanech, u Vozdviženky, Baranivky, Solone, Slovjanky, Petropavlivky, Novojelyzavetivky a Kurachove.

Analytici potvrdili dobytí téměř celé Kurachove, čímž však naznačili, že tam obránci nepříteli stále částečně vzdorují. Přesto hodnotí, že to Rusům pomohlo postupovat stále na západ. Co se Torecku týče, tvrdé boje rozdělily město ve dví.

Nepřítel před Pokrovskem

Ruské jednotky obsadily nejméně 71 procent Torecku, potvrzují podle serveru The New Voice of Ukraine geolokalizované záběry. Směrem na město spustily ofenzívu v červenci 2024 s cílem omezit ukrajinské schopnosti ostřelovat jejich pozice ve směru Časiv Jar a Pokrovsk.

Zdá se, že Rusové změnili taktiku a útočí v četách o 20 vojácích z různých směrů. Dříve posílali do útoku skupiny jen o pěti mužích. Jde o záměr zintenzivnit nápor na obránce.

ISW očekává, že ruské síly využijí dobytí severozápadní části Torecku k postupu dále na západ ke Kosťantynivce – klíčovém obrannému bodu v Doněcké oblasti. Podle analytiků také mohou zesílit útočné operace severozápadně od Torecku a jižně od Časiv Jaru a srovnat tak frontovou linii.

Rusové už jsou necelé tři kilometry od Pokrovsku, což se projevuje také intenzivnějším ostřelováním. Ve městě zůstává 7 200 lidí. Evakuace pokračuje, ale řada obyvatel odmítá i přes sílící ruskou hrozbu opustit svůj domov.

Na Ukrajinu proudí americká pomoc schválená dosluhujícím americkým prezidentem Joem Bidenem. Je otázkou, zda dokáže ruský postup alespoň zpomalit. Okupanti zatím nezískali žádná strategicky významná území, to se však může velmi rychle změnit a Putin si to dobře uvědomuje.

Podmínky na bojišti nyní hrají ve prospěch okupantů i přes jejich obrovské ztráty na bojišti. S tím souvisí i fakt, že Kurská oblast není pro Moskvu příliš důležitá. Jenom od pondělí tam navíc demotivovaní Ukrajinci ztratili zhruba 12 procent území, napsal deník Forum 24.

Ukrajinci v Kurské oblasti nedávno překvapili protiútokem a předpokládá se, že jeho cílem bylo ulevit frontě ve směru na Pokrovsk. Bez výsledku.

Děje se tak před návratem Trumpa do Bílého domu. Nový americký prezident bude chtít válku na Ukrajině ukončit co nejrychleji. Jenomže se zdá, že zatímco Ukrajina mu jde na ruku a prezident Volodymyr Zelenskyj projevuje zájem o příměří, Putin touží po ruském vítězství a od Trumpa příjme jen podmínky výhodné pro Rusko.

Putin dohodu nechce

Ukrajina ztrácí Kurskou oblast a její přítomnost na ruském území je podle vojenských expertů prakticky bezvýznamná. Shodují se však, že kdyby Rusko dobylo Pokrovsk, mělo by při rozhovorech o příměří obrovskou výhodu a větší šanci vyjednat podmínky výhodné pro sebe spíše než pro Ukrajinu a zbytek Evropy.

Také Ukrajinci se snaží před nástupem Trumpa dosáhnout co největších válečných úspěchů. Je ovšem otázkou, zda to bude mít nějaký smysl. Pochybnosti o úspěšných rozhovorech o příměří vzbuzují vyjádření předních ruských představitelů z posledních týdnů, která naznačují, že Kreml ve skutečnosti není ochoten jednat o příměří, pokud nebude uzavřena dohoda v jeho prospěch.

Putin se nechal v květnu slyšet, že je ochoten skončit válku na Ukrajině, ale pouze za předpokladu, že budou respektovány současné linie bojů. Tehdy o tom napsala agentura Reuters.

Anonymní zdroje z blízkého okolí ruského prezidenta také uvedly, že si postěžoval malé skupince poradců na snahy Západu brzdit jednání a rozhodnutí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nejednat o míru, dokud je Putin u moci.

Koncem loňského roku už ale mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Rusko neukončí válečné aktivity, dokud nenaplní všechny své vytyčené cíle. Informovala o tom agentura Anadolu Ajansi. Zopakoval, že Moskva usiluje o zamezení vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance (NATO) a stažení jejích vojsk ze všech okupovaných oblastí.

Peskov přitom zopakoval Putinova slova – tedy že žádná jednání o konci války neprobíhají, protože ukrajinská strana jednat odmítá.

„Prezident Putin opakovaně prohlásil, že Rusko je otevřené jednání o Ukrajině a vítá mírové iniciativy pocházející především ze zemí globálního jihu, našich partnerů BRICS,“ uvedl Peskov. „Zde je důležité, že je to Ukrajina, která odmítla a nadále odmítá jednat,“ zopakoval mluvčí Kremlu.

Válka se může protáhnout

Rusko není spokojeno s mírovými návrhy Trumpova týmu, sdělil podle deníku Echo24 ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Vadí mu konkrétně odložení členství Ukrajiny v NATO o 20 let a přítomnost zahraničního kontingentu v zemi.

Moskva si nepřeje, aby kdy byla Ukrajina členem NATO. Požaduje její neutrální status a demilitarizaci. Může mít armádu, ale slabou. Kreml sice souhlasí s tím, že by západní spojenci mohli Ukrajinu vyzbrojovat, prakticky by však zůstala bezmocná.

Rusko rovněž hovoří o nutnosti splnit cíle „speciální vojenské operace“ na Ukrajině zrovna v době rychlého postupu hlavně v Doněcké oblasti. Její dobytí je v současnosti jeho hlavním válečným cílem.

Trump nedávno přiznal, že situace je komplikovanější, než se zdálo. Generál Keith Kellogg, jeho zvláštní vyslanec pro Ukrajinu, prezidentův slib ukončit válku do 24 hodin mírnil s tím, že se tak stane do sta dnů, napsal server The Kyiv Independent.

Experti se shodují, že pokud Rusko odmítne vyjednávat, Trump může Ukrajinu masivně vyzbrojit nebo může pohrozit zapojením americké armády. Nakonec se tak může válka během Trumpovy vlády ještě protáhnout.

Kreml touží po krvi  

Institut pro studium války (ISW) ve své poslední analýze na základě informací z okruhu ruské armády a bezpečnostních služeb upozornil, že Moskva o žádné mírové rozhovory s Kyjevem ve skutečnosti zájem nemá. Naopak chce boje ještě zintenzivnit bez ohledu na své obrovské ztráty lidské síly i techniky.

„Ruská armádní a bezpečnostní elita, stejně jako Putin sám, nemá zájem o vyjednávání a o mírové řešení války v blízké budoucnosti,“ napsal ISW. Také analytici institutu se domnívají, že Putin chce vyjednávat pouze za podmínek diktovaných Ruskem, aby mohl z války unavené veřejnosti nabídnout „obrovské vítězství“.

ISW navíc odhaduje, že Putin v budoucnu přistoupí k další mobilizaci nehledě na její nepopularitu a demografickou katastrofu na obzoru.

Putin hodlá zintenzivnit boje, k nelibosti ruských elit. Některé velké ruské podniky podle serveru Forum 24 vyjadřují nespokojenost s vysokou klíčovou úrokovou sazbou, kterou centrální banka stanovila uprostřed dopadů sankcí na ruskou ekonomiku.

Některé ruské elity dokonce s nadějí vzhlížejí k Trumpovi. Ve skutečnosti však očekávaly, že válka skončí už loni. Někteří se dokonce domnívají, že Putinovy cíle jsou nesplnitelné a že válčení se mu jednoduše zalíbilo. Podle serveru Novinky se tak měli vyjádřit dva poslanci Státní dumy, jeden senátor a dva zdroje blízké ruskému vůdci.

Sesadí Putina nespokojení oligarchové? Experti se shodují, že dnes nemají na ruského prezidenta takový vliv. Palácový převrat by mohli „režírovat“ představitelé armády a tajných služeb. Již v březnu 2022 ruský ochránce lidských práv Vladimir Osečkin tvrdil, že v řadách ruských tajných služeb roste nespokojenost kvůli tvrdým západním sankcím. Od té doby však k ničemu takovému nedošlo.

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

ANALÝZA: Datová centra Big Tech prohlubují nedostatek vody. Pohání je Trumpova éra

Do mainstreamových médií začínají pronikat reporty o dopadech umělé inteligence na životní prostředí. Patří mezi ně i nejnovější reportáž The Guardian a neziskové investigativní agentury SourceMaterial. Odhalila totiž, že Big Tech firmy Amazon, Microsoft a Google budují datová centra, žíznící kvůli ochlazení přístrojů po obrovském množství vody, také v jedněch z nejsušších oblastí na světě. Politické klima v USA a ambiciózní investice do domácí AI infrastruktury prezidenta Donalda Trumpa jménem Stargate Initiative ale nenaznačují, že by tamní vláda hodlala ve jménu životního prostředí zakročit.

ANALÝZA: Mírové síly na Ukrajině? Evropě to může pomoci i fatálně uškodit

Vyslání evropských mírových jednotek na Ukrajinu se zdá být stále méně pravděpodobným scénářem kvůli celé řadě výzev, počínaje dosažením shody mezi partnery konče logistickými problémy. Takzvaná koalice ochotných by se mohla ukázat jako neefektivní a mohla by Evropě a její věrohodnosti spíše uškodit. Jelikož však USA odmítají dát Kyjevu bezpečnostní záruky, možností je udělat z Ukrajiny druhý Izrael. I v tomto případě to ale není tak jednoduché.

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Na Floridské státní univerzitě podle policie střílel syn zástupkyně šerifa. Zabil dva lidi, pět zranil

Student Floridské státní univerzity Phoenix Ikner (20), který je obviněn ze zastřelení dvou lidí a zranění dalších pěti při čtvrteční střelbě, je synem dlouholeté zástupkyně místního šerifa. Měl přístup ke služební zbrani své matky Jessicy Ikner, kterou podle policie i střílel.

Na Tchaj-wanu jsou američtí zákonodárci, poprvé za současné Trumpovy vlády

Na Tchaj-wanu jsou američtí zákonodárci, kteří podnikli nadstranickou cestu na tento ostrov poprvé za současné administrativy prezidenta Donalda Trumpa, jenž se do Bílého domu vrátil v lednu. Napsala to dnes agentura AP, podle níž má výprava ukázat Tchaj-peji i Pekingu, že americká podpora Tchaj-wanu zůstává široká navzdory ostrým slovům a vysokým clům ze strany Washingtonu.

V Paříži je izraelská delegace, aby jednala s USA před jejich rozhovory s Íránem

Do Paříže přicestovala izraelská delegace, aby jednala s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem ještě před sobotními americko-íránskými rozhovory o íránském jaderném programu. Dnes to na síti X napsal zpravodaj portálu Axios Barak Ravid, který se odvolává na tři izraelské zdroje. V sobotu se v Římě uskuteční druhé kolo nepřímých rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem.

Urovnání na obzoru? Trump vyjádřil optimismus ohledně jednání s EU a Čínou o clech

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek během setkání s italskou premiérkou Giorgiou Meloni vyjádřil optimismus ohledně rozhovorů s ostatními zeměmi o clech. Uvedl, že došlo k pokroku na „několika frontách“ a dohody očekává brzy nejen s Evropskou unií (EU), ale i s Čínou. Později před novináři přiznal, že se zdráhá dál zvyšovat poplatky na dovoz z Číny.

USA ukončí mírové snahy, pokud nebude jasná cesta k zastavení bojů na Ukrajině

Spojené státy ukončí úsilí zprostředkovat mír mezi Ruskem a Ukrajinou, pokud během několika dní nebude jasné, že je možné válku zastavit. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio, který ve Francii jednal o možnostech zastavení bojů. Rubio řekl, že americký prezident Donald Trump má řadu dalších priorit, na které se musí soustředit. Válku rozpoutalo Rusko invazí na Ukrajinu v únoru 2022.

Meloni se setkala s Trumpem. Itálie může být nejlepším spojencem USA, prohlásil šéf Bílého domu

Italská premiérka Giorgia Meloni oznámila, že americký prezident Donald Trump přijal její pozvání k oficiální návštěvě Říma. Ta by podle ní mohla posloužit jako impuls k obnovení dialogu mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Během setkání v Bílém domě, které se neslo v přátelském duchu, oba lídři jednali mimo jiné o clech, obraně, NATO a probíhající válce na Ukrajině.

Dva lidé zahynuli při ruských útocích na Charkov a Sumy, uvedli činitelé

Dva lidé zahynuli při ruských vzdušných útocích na Ukrajinu v noci na dnešek, vyplývá ze sdělení regionálních činitelů. Starosta Charkova Ihor Terechov informuje o jednom mrtvém a osmi desítkách zraněných. Další člověk zemřel podle starosty Artema Kobzara při ruském útoku na Sumy. Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu šesti střelami a 37 drony, uvedlo ukrajinské letectvo, které informovalo o likvidaci tří ruských řízených střel a 23 bezpilotních letounů. Rusko hlásí sestřelení pěti desítek ukrajinských dronů.
Reklama

DOPORUČUJEME

ANALÝZA: Datová centra Big Tech prohlubují nedostatek vody. Pohání je Trumpova éra

Do mainstreamových médií začínají pronikat reporty o dopadech umělé inteligence na životní prostředí. Patří mezi ně i nejnovější reportáž The Guardian a neziskové investigativní agentury SourceMaterial. Odhalila totiž, že Big Tech firmy Amazon, Microsoft a Google budují datová centra, žíznící kvůli ochlazení přístrojů po obrovském množství vody, také v jedněch z nejsušších oblastí na světě. Politické klima v USA a ambiciózní investice do domácí AI infrastruktury prezidenta Donalda Trumpa jménem Stargate Initiative ale nenaznačují, že by tamní vláda hodlala ve jménu životního prostředí zakročit.

ANALÝZA: Mírové síly na Ukrajině? Evropě to může pomoci i fatálně uškodit

Vyslání evropských mírových jednotek na Ukrajinu se zdá být stále méně pravděpodobným scénářem kvůli celé řadě výzev, počínaje dosažením shody mezi partnery konče logistickými problémy. Takzvaná koalice ochotných by se mohla ukázat jako neefektivní a mohla by Evropě a její věrohodnosti spíše uškodit. Jelikož však USA odmítají dát Kyjevu bezpečnostní záruky, možností je udělat z Ukrajiny druhý Izrael. I v tomto případě to ale není tak jednoduché.

Trhy reagují na oznámení amerických cel propadem, ztrácejí akcie i dolar

Světové trhy reagují na oznámení nových cel na dovoz zboží do Spojených států propadem, oslabují akcie i dolar, který ztrácí i k české koruně. Poklesu se nevyhnul ani bitcoin. Propadem o více než procento zahájily obchodování i české akcie. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které oslovila ČTK.

KOMENTÁŘ: Je dobře, že Evropa zbrojí. Obavy jsou na místě nejen kvůli Trumpovi

Americký prezident Donald Trump vede vůči Evropské unii (EU) konfrontační politiku, což vzbudilo obavy z konce přítomnosti Spojených států v Evropě a o budoucnost Severoatlantické aliance (NATO). Zůstaneme na Rusko sami, Američané nám nepomohou, obávají se evropští lídři. Trump však s největší pravděpodobností starý kontinent neopustí. To by mohl až příští šéf Bílého domu.

ANALÝZA: Ruský útok na Evropu? Díky Francii si to Putin ještě rozmyslí

Francouzský jaderný arzenál je pilířem francouzské suverenity, národní hrdosti a symbol nezávislosti země na Spojených státech. Prosazování samostatnosti se Paříži vyplatilo, protože americká politika je dnes nejistá a ukázala, jak moc potřebuje Evropa být samostatnou a silnou. Kontinent krčí svou hlavu pod americkým jaderných deštníkem a pokud ho Washington nad našimi hlavami složí, nabízí nám úkryt před ruskou hrozbou právě Francie.
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Na Floridské státní univerzitě podle policie střílel syn zástupkyně šerifa. Zabil dva lidi, pět zranil

Student Floridské státní univerzity Phoenix Ikner (20), který je obviněn ze zastřelení dvou lidí a zranění dalších pěti při čtvrteční střelbě, je synem dlouholeté zástupkyně místního šerifa. Měl přístup ke služební zbrani své matky Jessicy Ikner, kterou podle policie i střílel.

Na Tchaj-wanu jsou američtí zákonodárci, poprvé za současné Trumpovy vlády

Na Tchaj-wanu jsou američtí zákonodárci, kteří podnikli nadstranickou cestu na tento ostrov poprvé za současné administrativy prezidenta Donalda Trumpa, jenž se do Bílého domu vrátil v lednu. Napsala to dnes agentura AP, podle níž má výprava ukázat Tchaj-peji i Pekingu, že americká podpora Tchaj-wanu zůstává široká navzdory ostrým slovům a vysokým clům ze strany Washingtonu.

V Paříži je izraelská delegace, aby jednala s USA před jejich rozhovory s Íránem

Do Paříže přicestovala izraelská delegace, aby jednala s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem ještě před sobotními americko-íránskými rozhovory o íránském jaderném programu. Dnes to na síti X napsal zpravodaj portálu Axios Barak Ravid, který se odvolává na tři izraelské zdroje. V sobotu se v Římě uskuteční druhé kolo nepřímých rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem.

Urovnání na obzoru? Trump vyjádřil optimismus ohledně jednání s EU a Čínou o clech

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek během setkání s italskou premiérkou Giorgiou Meloni vyjádřil optimismus ohledně rozhovorů s ostatními zeměmi o clech. Uvedl, že došlo k pokroku na „několika frontách“ a dohody očekává brzy nejen s Evropskou unií (EU), ale i s Čínou. Později před novináři přiznal, že se zdráhá dál zvyšovat poplatky na dovoz z Číny.

USA ukončí mírové snahy, pokud nebude jasná cesta k zastavení bojů na Ukrajině

Spojené státy ukončí úsilí zprostředkovat mír mezi Ruskem a Ukrajinou, pokud během několika dní nebude jasné, že je možné válku zastavit. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio, který ve Francii jednal o možnostech zastavení bojů. Rubio řekl, že americký prezident Donald Trump má řadu dalších priorit, na které se musí soustředit. Válku rozpoutalo Rusko invazí na Ukrajinu v únoru 2022.

Meloni se setkala s Trumpem. Itálie může být nejlepším spojencem USA, prohlásil šéf Bílého domu

Italská premiérka Giorgia Meloni oznámila, že americký prezident Donald Trump přijal její pozvání k oficiální návštěvě Říma. Ta by podle ní mohla posloužit jako impuls k obnovení dialogu mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Během setkání v Bílém domě, které se neslo v přátelském duchu, oba lídři jednali mimo jiné o clech, obraně, NATO a probíhající válce na Ukrajině.

Dva lidé zahynuli při ruských útocích na Charkov a Sumy, uvedli činitelé

Dva lidé zahynuli při ruských vzdušných útocích na Ukrajinu v noci na dnešek, vyplývá ze sdělení regionálních činitelů. Starosta Charkova Ihor Terechov informuje o jednom mrtvém a osmi desítkách zraněných. Další člověk zemřel podle starosty Artema Kobzara při ruském útoku na Sumy. Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu šesti střelami a 37 drony, uvedlo ukrajinské letectvo, které informovalo o likvidaci tří ruských řízených střel a 23 bezpilotních letounů. Rusko hlásí sestřelení pěti desítek ukrajinských dronů.

Nové Star Wars bez Skywalkerů. Hlavní roli má Gosling

Herec Ryan Gosling si zahraje hlavní roli v novém filmu Star Wars: Starfighter, který dorazí do kin 28. května 2027. Režie se ujal Shawn Levy, známý z hitu Deadpool & Wolverine. Film slibuje novou kapitolu slavné vesmírné ságy, bez návaznosti na dosavadní trilogie.

Armáda USA zaútočila na ropný přístav v Jemenu, podle médií zemřelo 38 lidí

Americká armáda oznámila, že v rámci své kampaně proti jemenským povstalcům Húsíům zničila důležitý ropný přístav Ras Ísá u Rudého moře. Podle jemenských médií přišlo o život nejméně 38 lidí, což podle agentury Reuters činí z útoku jeden z nejsmrtelnějších od zahájení útoků USA na skupinu podporovanou Íránem. Dalších 102 osob bylo zraněno. Armáda žádné další podrobnosti o operaci ani informace o případných obětech nezveřejnila.

Americký senátor se setkal s mužem omylem deportovaným do Salvadoru

Americký senátor za Maryland Chris Van Hollen se ve čtvrtek setkal s Kilmarem Ábregem Garcíou, omylem deportovaným Salvadorcem, který skončil v jednom z nejbrutálnějších vězení na světě. Van Hollen potvrdil, že je naživu a zdráv, čímž vyvrátil fámy o jeho smrti ve vazbě poté, co salvadorská vláda setkání zakázala. Demokrat ji vyzval, aby muže propustila. Vláda to ale odmítá. Bílý dům označil setkání za „nechutné“.
Reklama
Reklama

NEJPOPULÁRNĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

PR servis České tiskové kanceláře

O nás

Hlavními tématy na serveru World News 24 jsou zahraniční zpravodajství, ekonomika, politika a světové dění.

Kontaktujte nás: info@wn24.cz

Sledujte nás