Mnoho lidí v hospodách probírá důležitá témata, jako je politika nebo změna klimatu, jejíž existenci někteří z nich popírají. Ta přitom může ve skutečnosti zasáhnout také je tím, že je připraví o typicky nahořklou chuť jejich milovaného nápoje – piva. Televize BBC informovala o výzkumu Ústavu výzkumu globální Akademie věd ČR, který upozornil na hrozbu změny klimatu pro jeden z nejoblíbenějších nápojů světa a nutnost zavést příslušná opatření.
Pivo má specifickou chuť a je velmi opojné. Spolu s kávou patří k nejoblíbenějším nápojům na světě, hlavně pak v Česku. „Pivo není jen hořké nebo sladké, prakticky vás láká k dalšímu usrknutí, a to je přednost, kterou je velmi těžké popsat,“ uvedl pro BBC Mirek Trnka z ÚVGZ. Tuto chuť tvoří specifická symfonie chemických sloučenin ze tří složek – chmelu, ječmene a kvasnice. Produkci prvních dvou však ohrožuje změna klimatu. Na to mimochodem již předloni upozornila Evropská komise.
Úloha chmelu
Trnkův výzkum upozornil na stále větší potíže v pěstování takzvaného ušlechtilého chmele, jež v některých největších evropských pivních oblastech klesla od 70. let minulého století o 20 procent. Hlavní složkou chmele jsou takzvané alfa kyseliny, jejichž úroveň v plodině klesne do roku 2050 o 31 procent.
— Czech Embassy The Hague (@CzechEmbassyNL) February 2, 2025
Chmel je nositelem typické nahořklé chutě piva, ale nebylo tomu tak vždy. V minulosti se přidával do nápoje jako konzervant. „Během středověku se přišlo na to, že přidaný chmel působí antimikrobiálně, tudíž se pivo nekazilo a došlo k prodloužení jeho životnosti,“ doplnil profesor Thomas Shellhammer z americké Oregon State University. Dnes chmel spojujeme hlavně s typickou hořkou chutí piva, za což vděčíme stále propracovanějším technologiím. Jenomže klimatické změny mohou pijany o tuto chuť připravit.
Stále vyšší teploty ohrožují produkci chmele tím, že se posouvá období jeho růstu. To vědci pozorují třeba v Česku a Německu. Nastává o 13 dní dříve a dozrávání o 20 dní dříve. Jakmile teploty dosáhnou 46 stupňů Celsia, chmel úplně přestává růst. Dalším problémem je sucho, varuje Shellhammer.
Možná řešení
Podle Trnky lze tuto krizi řešit pěstováním odolnějších odrůd chmele, přesunutím polí do oblastí s většími vodními plochami (do údolí, k potokům či řekám) nebo používat takzvané kapkové zavlažování. Chuck Skypeck z americké pivovarnické asociace nicméně varoval, že tak snadné to opravdu není. Šlechtění nových odolnějších odrůd může podle něj trvat až 10 let a zavlažování je velmi nákladné.
