Latimérie podivná (Latimeria chalumnae) se sice vzhledově od dob dinosaurů nezměnila, ale dle nové studie prošla rozsáhlou evolucí na genetické úrovni. Informoval o tom server Sciencealert.
V roce 1938 čekalo na rybáře u pobřeží jižní Afriky překvapení. V síti se jim zachytila ryba, o které se myslelo, že před 65 miliony let vyhynula – latimérie podivná (Latimeria chalumnae).
Latimérie podivná je 2 metry dlouhý hlubinný predátor. Zajímavé však je, že je více příbuzná nám a našim nejbližším rybím příbuzným – dvojdyšným, kteří jsou schopni dýchat vzdušný kyslík, než jiným druhům ryb.
Podle fosilních záznamů z dob dinosaurů se tato ryba vzhledově v podstatě nezměnila. Vědci však nyní zjistili, že latimérie, známá jako živá fosílie, prošla skrytou, ale rozsáhlou evolucí na genetické úrovni. Geny si však tato ryba “ukradla” od jiných druhů.
K tomuto objevu došlo úplnou náhodou. Molekulární genetik Isaac Yellan prohledával genetické databáze a hledal verze lidského genu CGGBP1 zdědené po předcích. Během toho ovšem objevil, že latimérie má podivně mnoho variant tohoto genu.
Zvláštní na tom také bylo, že tyto varianty nesdílely mezi sebou společného předka. Dle všeho tak během určitých období před asi 10 miliony let získala latimérie těchto 62 nových genů od různých druhů. Podle studie se nové geny dostaly do jejího genomu prostřednictvím horizontálního přenosu genů. To je proces, při kterém jeden organismus přijímá genetický materiál jiného organismu, přestože není jeho potomkem.
Tyto geny jsou odvozené od transpozonů, které jsou schopné “přeskočit” i mezi genomy. V něterých případech se mohou dostat na pozici, ve které jsou svému hostiteli užitečné. Ztratí tak schopnost se přemisťovat a dojde k jejich zakonzervování na novém místě v genomu. Zdá se, že přesně k tomu došlo u latimérie, a to několikrát v průběhu evoluční historie.
Je sice běžné najít takové geny odvozené od transpozonů u mnoha druhů, ale není obvyklé najít jich tolik. Navíc není jasné odkud transpozony pocházejí.
„Nevíme, co těchto 62 genů dělá, ale mnoho z nich kóduje DNA vázající proteiny a pravděpodobně má roli v genové regulaci, kde jsou i malé změny evolučně významné,“ vysvětlil Tim Hughes, molekulární genetik z Toronta.
Výzkum tak ukázal, že transpozony hrají potenciálně větší roli při evoluci tetrapodů (čtyřnožců), než si vědci mysleli.
Vzhledem k vzdálenému společnému předku mohou informace o genomu latimérie pomoci odhalit záhady i o naší vlastní evoluci. Tyto ryby se však podaří odchytit velmi zřídka a jejich možnosti studia jsou tak omezené.