menu

3.1 C
Czech
Pátek 28. února 2025

Voyo a O2 TV končí, nahradí je nová platforma Oneplay

Český trh streamovacích služeb čeká zásadní změna. Od 10. března dojde ke zrušení platforem Voyo a O2 TV, které nahradí nová služba Oneplay. Nabídne širokou škálu obsahu včetně televizních stanic, filmů, seriálů a sportovních přenosů. Přechod na Oneplay bude automatický pro všechny stávající uživatele Voyo, zatímco zákazníci O2 TV dostanou nabídku k přesunu.

Ukrajina se nechystá uznat, že by dlužila USA 500 miliard dolarů, řekl Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl na tiskové konferenci, že se nechystá uznat, že by Ukrajina dlužila Spojeným státům 500 miliard dolarů (asi 12 bilionů Kč) za válečnou pomoc. USA poskytly Ukrajině pomoc za 100 miliard dolarů a dary nepovažujeme za půjčky, řekl Zelenskyj novinářům podle serveru RBK-Ukrajina.

ANALÝZA: Rozhovory o ukončení války mohou skončit čtyřmi možnými scénáři

Celý svět se zatajeným dechem sleduje začátek mírových rozhovorů mezi Spojenými státy a Ruskem o válce na Ukrajině a budoucnosti Evropy, která však nebyla pozvána k jednacímu stolu (tedy o nás bez nás). Zatímco na bezpečnostní mnichovské konferenci šokovala vyjádření amerických představitelů o Evropě, o týden později prezident Donald Trump dokonal „dílo zkázy“ komentáři na účet ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Jednání však teprve začínají a prozatím nelze odhadnout, jak pro Ukrajinu skončí. Možné jsou čtyři scénáře konce války.

Události z posledních dní týkající se americko-evropských vztahů jsou zejména chaotické. Zatímco americký ministr zahraničí Marco Rubio ujistil, že rozhovory o ukončení války budou zohledňovat zájmy všech stran a že americko-evropské vztahy se nemění, Trumpova prohlášení naznačovala pravý opak.

Trump je ovšem známý jako politik nejistoty, nepředvídatelný muž se silnými slovy, ale už ne tak silnými činy, který vytváří na politické scéně hlavně chaos.

Reklama

Experti se předhánějí v teoriích o tom, čeho jsme se stali svědky. Jestli Trump nenávidí Zelenského, nebo se jenom naštval, že odmítl podepsat dohodu o převedení poloviny vzácných nerostů jeho země na USA. Zda jde jenom o vypuštění upřímných emocí, nebo součást strategie vyvíjení nátlaku.

Pro Evropu z toho vyplývá jediné. Trump bude u moci čtyři roky. Bez ohledu na vývoj americko-evropských vztahů musí být kontinent samostatnější a konkurenceschopnější ve všech ohledech. Nezbývá, než zvýšit výdaje na obranu a podporovat Ukrajinu bez ohledu na to, co zrovna napadne Trumpa a jeho administrativu.

Situace se zdá být skutečně spíše chaotická než předem prohraná. Nelze zatím říci, jak to pro Ukrajinu a Evropu skončí. V každém případě svou budoucnost ovlivníme nakonec hlavně sami.

Mír s bezpečnostními zárukami

Nejoptimističtějším scénářem je dosažení míru s bezpečnostními zárukami. Nejen že by skončila válka, ale Ukrajina by dostala takové záruky, které by přímo znemožnily Rusku zaútočit znovu. Tím by se stabilizovala i celá Evropa.

Pro Ukrajinu by to byl ten nejlepší možný výsledek, a to i v případě, že by se musela vzdát určité části území, píše list The Kyiv Independent.

Tady je ale potřeba položit si zásadní otázku. Proč by Rusko s takovými podmínkami vůbec mělo souhlasit? Přestože se zdá, že Zelenskyj i obyvatelé Ukrajiny jsou oproti minulosti otevřenější možné dohodě, jež by ponechala Rusku některá získaná území, podle řady odborníků ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi příměří a dílčí územní zisky nestačí. Rusko masivně zbrojí a jeho ekonomiku pohání válka. Analytici se přiklánějí k tomu, že Moskva využije příměří k doplnění vojenských sil a odpočinku. Pak zaútočí znovu.

V bezpečnostních zárukách je také řada neznámých. Rusko nepřipustí vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance (NATO) a Washington si je toho plně vědom. Podle amerických vyjádřeních na bezpečnostní mnichovské konferenci už vůbec není možné přijetí Ukrajiny do aliance na stole.

Pak je tady otázka jaderných zbraní. Rusové by si hned rozmysleli, zda zaútočit znovu. Zelenskyj skutečně podle tiskové agentury Anadolu Ajansi navrhl jaderné zbraně jako alternativu k NATO. Pokud by Kyjev v tomto vyjednávání neuspěl, mohl by učinit rozhodnutí vyrábět vlastní jaderné zbraně. Loni v listopadu na to s odkazem na ukrajinské experty informoval deník The Times. Ukrajina by mohla vyrobit základní jaderné bomby o síle té svržené na Nagasaki v roce 1945. Jednalo by se o slabší atomové pumy oproti těm současným, přesto z historie víme, jakou destrukci dokážou napáchat.

Na stole je pak také možnost vyslat mírové síly NATO (evropské, nikoli americké) na území Ukrajiny. Tady však situaci komplikují signály z Ruska, že to nepřipadá v úvahu, a nejednotnost evropských států. Trump je naproti tomu pro. Vojáky na Ukrajinu souhlasily poslat Velká Británie, Francie, Německo, Švédsko a nově i Švýcarsko. Jak ovšem upozornila agentura Reuters, tyto země vyjadřují ochotu tak učinit pouze v případě, že budou mít za zády americkou podporu. Trumpova administrativa však dává najevo, že se nechce v bezpečnostních otázkách Evropy angažovat přinejmenším tak intenzivně, jak tomu bylo v předchozích letech.

Trump rovněž uvedl, že jakékoli mírové síly NATO na Ukrajině nebudou kryty článkem pět. Kdyby pak Rusko znovu zaútočilo, napadení těchto sil by nebylo považováno za útok na NATO. Mírové jednotky by tak neplnily roli odstrašení a nemohly by tak zabránit Putinovi rozpoutat další konflikt.

Bezpečnostní zárukou by mohla být přítomnost amerických firem těžících vzácné nerosty a Trumpova hrozba, že pokud Rusko zaútočí na Ukrajinu, kde operují americké podniky, dopadlo by to pro Putina špatně. Jednání o vzácných nerostech pokračují a Američané a Ukrajinci vypouštějí do éteru protichůdná prohlášení. Trump tvrdí, že dohoda může být podepsána brzy, prohlášení z Kyjeva tak nadšená nejsou.

Mír bez bezpečnostních záruk

Nasazení mírových sil je něco, s čím se počítá i ve druhém scénáři – dosažení příměří bez bezpečnostních záruk. Konflikt by zamrzl na současné linii bojů, ale hrozba války by přetrvávala. Evropa by musela poslat na Ukrajinu vojáky nekryté článkem pět, tedy bez bezpečnostních záruk Američanů. Řada zemí by se zdráhala tak učinit, což by mohlo vést k dalšímu rozkolu uvnitř Evropské unie.

Ukrajina by v tomto scénáři prakticky už jen čekala na novou invazi. Evropa by pak mohla Ukrajinu vyzbrojit obdobně, jako Američané vyzbrojili Izrael, neboť země stále představuje určitý štít před ruskou hrozbou.

Mír připomínající kapitulaci

Třetím scénářem je kompromisní, zoufalé příměří. Ukrajina přijde o podporu Spojených států a Evropa se nedohodne na tom, jak ji nahradit, takže Kyjevu nezbude nic jiného než přistoupit na podmínky výhodné pro Rusko. Jednalo by se prakticky o kapitulaci napadené země a tvrdou ránu pro Evropu, která by vypadala v Putinových očích jako snadný cíl. V tomto ohledu to ale má Ukrajina ve svých rukou.

Moskva by si totiž v takovém případě mohla za stažení vojsk klást prakticky jakékoli požadavky. Mohla by požadovat volby, demilitarizaci Ukrajiny a další změny, jejichž cílem by bylo podkopat suverenitu země. Kreml by mohl požadovat připojení většinově kontrolovaných oblastí k Ruské federaci a stažení ukrajinských sil z těchto míst. K tomu by mohlo dojít v případě, že by Kyjev přišel o všechny páky při mírových rozhovorech.

Žádný mír nenastane

Dalším a posledním scénářem je, že boje neutichnou a válka bude pokračovat do vyčerpání jedné ze stran. I to se může stát. Trump má páky na obě strany a pokud by Rusko nechtělo boje ukončit, mohl by vyzbrojit Ukrajinu tak, aby válku vyhrála. A naopak – může okamžitě stáhnout veškerou podporu, jak nově pohrozil, vypnout obráncům internetové připojení Starlink a nechat zemi napospas agresorovi.

Problémy se stavy v armádě mají obě strany, na straně Rusů však stále existuje výhoda početní převahy. Během rozhovorů o ukončení konfliktu se však nemusí podařit najít odpověď na otázku, proč by se Rusko mělo zastavit. Trump pak může ztratit o Ukrajinu zájem.

Bez ohledu na tyto čtyři scénáře by Evropa měla začít jednat. To zahrnuje modernizaci armády, nábor nových sil a produkci munice a dělostřeleckých granátů. Možností je také rozšířit jaderný arzenál do dalších zemí. Přeci jen, něco takového opakovaně nabízela Německu Francie. Současná vláda to odmítala, po tamních předčasných volbách se leccos může změnit. Důležité je také posílit protivzdušnou obranu.

Že se však Američané úplně obrátí k Evropě zády, je nepravděpodobné už díky dobrým vztahům s Polskem a například budování nové základny NATO v Rumunsku.

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

ANALÝZA: Ruská ekonomika se může letos zhroutit jako domeček z karet

Ruská ekonomika je podle Kremlu ve skvělém stavu. Hrubý domácí produkt (HDP) roste extrémním tempem a překonává ten americký, nezaměstnanost je nízká a inflace je sice vysoká, ale není to nic, co by nešlo zvládnout. Takové signály teď Moskva posílá na Západ. „Porazili jsme vás“. Situace je však podle expertů dramaticky odlišná. Ve skutečnosti může ruská ekonomika zkolabovat. Ne za deset let, ne za pět let nebo za dva roky, ale už letos.

ANALÝZA: Zoufalství, frustrace a alkohol. Ukrajinská armáda prochází těžkou krizí

Ukrajinská armáda statečně brání svou zemi už třetím rokem a dalo by se říci, že ruský prezident Vladimir Putin si na ní vylámal zuby. Jenomže, tak jako každá válka, i ta na Ukrajině si vybírá svou daň na lidech, zejména na vojácích. Jsou vyčerpaní, demotivovaní a naštvaní na své velitele. Dlouho neviděli své rodiny a dost možná už je kvůli nedostatečné rotaci neuvidí. A tak raději dezertují.

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Kanadský premiér slíbil okamžitou a mimořádně silnou reakci na americká cla

Kanadský premiér Justin Trudeau slíbil okamžitou a mimořádně silnou reakci v případě, že Spojené státy příští týden uvalí cla na dovoz z Kanady. Zároveň ale uvedl, že Kanada intenzivně pracuje na odvrácení takové hrozby. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Česká spořitelna v loňském roce dosáhla rekordního zisku

Česká spořitelna zaznamenala historicky nejlepší hospodářský výsledek. Čistý zisk banky vzrostl o 40,5 procenta na 26,2 miliardy korun. Provozní zisk dosáhl 32,3 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 27,6 procenta.

Gene Hackman a jeho manželka zemřeli podle policie za podezřelých okolností

Legendární herec Gene Hackman, jeho manželka Betsy Arakawa a jejich pes byli ve středu nalezeni mrtví ve svém domě v Novém Mexiku za okolností, které úřady považují za „dostatečně podezřelé“, aby si vyžádaly důkladné vyšetřování.

KLDR vyslala další vojáky na pomoc Rusku ve válce proti Ukrajině

Severní Korea vyslala na pomoc Rusku ve válce proti Ukrajině další vojáky, kteří jsou rozmístěni v Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou. Píše o tom agentura AFP s odvoláním na představitele jihokorejských tajných služeb. Jejich počet zřejmě přesahuje 1000, uvedla agentura Jonhap s odvoláním na jihokorejské armádní zdroje.

Česká ekonomika v roce 2024 vzrostla o jedno procento

Česká ekonomika zaznamenala v loňském roce růst o jedno procento. Podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu přispěla k tomuto výsledku především vyšší spotřeba domácností a vládních institucí. Naopak investice firem zůstaly utlumené a zahraniční poptávka ekonomiku brzdila.
Reklama

DOPORUČUJEME

ANALÝZA: Ruská ekonomika se může letos zhroutit jako domeček z karet

Ruská ekonomika je podle Kremlu ve skvělém stavu. Hrubý domácí produkt (HDP) roste extrémním tempem a překonává ten americký, nezaměstnanost je nízká a inflace je sice vysoká, ale není to nic, co by nešlo zvládnout. Takové signály teď Moskva posílá na Západ. „Porazili jsme vás“. Situace je však podle expertů dramaticky odlišná. Ve skutečnosti může ruská ekonomika zkolabovat. Ne za deset let, ne za pět let nebo za dva roky, ale už letos.

ANALÝZA: Zoufalství, frustrace a alkohol. Ukrajinská armáda prochází těžkou krizí

Ukrajinská armáda statečně brání svou zemi už třetím rokem a dalo by se říci, že ruský prezident Vladimir Putin si na ní vylámal zuby. Jenomže, tak jako každá válka, i ta na Ukrajině si vybírá svou daň na lidech, zejména na vojácích. Jsou vyčerpaní, demotivovaní a naštvaní na své velitele. Dlouho neviděli své rodiny a dost možná už je kvůli nedostatečné rotaci neuvidí. A tak raději dezertují.

ANALÝZA: Putin poslal Rusko do ekonomické pasti, z níž není návratu

Ruská ekonomika si dva roky od začátku války na Ukrajině vedla i přes mezinárodní izolaci země a západní sankce překvapivě dobře. Je však rok 2025 a karty se obrací. Příliš vysoká inflace a úrokové sazby mohou v Rusku spustit vlnu bankrotů, oligarchové i politické elity pociťují zklamání z nedosaženého vítězství na bitevním poli a nálada v Kremlu se zhoršuje. Prezident Vladimir Putin dokázal svou „speciální vojenskou operací“ jedinou věc. Vrátit ekonomiku své země zpátky do pomyslného středověku.

ANALÝZA: Repatriace zajatých Severokorejců se rovná rozsudku smrti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vymění dvojici zajatých severokorejských vojáků za ukrajinské zajatce držené na ruském území. Budoucnost dvou zraněných mužů je i přesto nejistá. Jejich vlast je totiž nepřivítá jako válečné hrdiny, místo toho se postará o jejich mlčenlivost nebo rovnou zmizení. Sami se nakonec nemusejí chtít vrátit, protože okusili životní radosti, jako je dostatek jídla nebo internet. Jaké možnosti v takovém případě mají?

ANALÝZA: Trump má problém. Putin o příměří nestojí, chce válku

Ruský prezident Vladimir Putin projevil zájem jednat s Donaldem Trumpem o ukončení bojů na Ukrajině a nově zvolený americký prezident se s ním skutečně plánuje setkat. Snahu ukončit konflikt co nejdříve považuje za prioritu, což je i důvod, proč na setkání s šéfem Kremlu kývl. Ten sice dává najevo zájem o mírová jednání, ve skutečnosti ho však příměří nezajímá. Chce na Ukrajině zvítězit vojensky nebo dohodou a neustoupí. Hraje mu do karet i rychlý postup jeho armády v Doněcké oblasti.
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Je to již nevyhnutelné. Planeta se postupně stává neobyvatelnou pustinou

Svět je na nezvratné cestě k oteplení o dva stupně Celsia. To také znamená, že se bude zvětšovat neobyvatelná plocha na naší planetě. Počet příliš horkých míst se podle nové studie do konce století ztrojnásobí.

Kanadský premiér slíbil okamžitou a mimořádně silnou reakci na americká cla

Kanadský premiér Justin Trudeau slíbil okamžitou a mimořádně silnou reakci v případě, že Spojené státy příští týden uvalí cla na dovoz z Kanady. Zároveň ale uvedl, že Kanada intenzivně pracuje na odvrácení takové hrozby. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Česká spořitelna v loňském roce dosáhla rekordního zisku

Česká spořitelna zaznamenala historicky nejlepší hospodářský výsledek. Čistý zisk banky vzrostl o 40,5 procenta na 26,2 miliardy korun. Provozní zisk dosáhl 32,3 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 27,6 procenta.

Gene Hackman a jeho manželka zemřeli podle policie za podezřelých okolností

Legendární herec Gene Hackman, jeho manželka Betsy Arakawa a jejich pes byli ve středu nalezeni mrtví ve svém domě v Novém Mexiku za okolností, které úřady považují za „dostatečně podezřelé“, aby si vyžádaly důkladné vyšetřování.

KLDR vyslala další vojáky na pomoc Rusku ve válce proti Ukrajině

Severní Korea vyslala na pomoc Rusku ve válce proti Ukrajině další vojáky, kteří jsou rozmístěni v Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou. Píše o tom agentura AFP s odvoláním na představitele jihokorejských tajných služeb. Jejich počet zřejmě přesahuje 1000, uvedla agentura Jonhap s odvoláním na jihokorejské armádní zdroje.

Česká ekonomika v roce 2024 vzrostla o jedno procento

Česká ekonomika zaznamenala v loňském roce růst o jedno procento. Podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu přispěla k tomuto výsledku především vyšší spotřeba domácností a vládních institucí. Naopak investice firem zůstaly utlumené a zahraniční poptávka ekonomiku brzdila.

Bitcoin dál padá, cena klesla pod 79 000 dolarů

Největší světová kryptoměna bitcoin v pátek zaznamenala další výrazný pokles, když se její hodnota poprvé od loňského listopadu dostala pod hranici 79 000 dolarů. Za propadem stojí kombinace několika faktorů včetně nejistoty ohledně celních plánů amerického prezidenta Donalda Trumpa a nedávného hackerského útoku na burzu Bybit.

Ukrajina i Rusko hlásí zničení desítek nepřátelských dronů

Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině 208 dronů, z nichž 107 se podařilo sestřelit a dalších 97 nedoletělo do cíle, zřejmě pod vlivem rušení prostředky radioelektronického boje, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Ruské útoky na ukrajinskou energetiku si vynutily havarijní vypínání elektřiny v pěti regionech, oznámila společnost Ukrenerho podle agentury Unian. Ruští vojáci během noci sestřelili 22 ukrajinských dronů, tvrdí ruské ministerstvo obrany.
Reklama
Reklama

NEJPOPULÁRNĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

PR servis České tiskové kanceláře

O nás

Hlavními tématy na serveru World News 24 jsou zahraniční zpravodajství, ekonomika, politika a světové dění.

Kontaktujte nás: info@wn24.cz

Sledujte nás