Izrael zastavil dodávky humanitární pomoci do Gazy, což vedlo k výraznému zdražení základních potravin. Ceny mouky a zeleniny se v některých případech více než zdvojnásobily a zásoby potravinové pomoci mohou brzy dojít. Organizace spojených národů varuje, že pokud blokáda potrvá, hrozí humanitární krize.
Jak informuje BBC, rozhodnutí o zastavení pomoci oznámil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Tvrdí, že Hamás krade dodávky a odmítl americký návrh na prodloužení příměří. Hamás tato obvinění odmítá a označuje izraelskou blokádu za „levný nátlak“. Opatření se dotýká nejen humanitární pomoci, ale i komerčního zboží, což dále zhoršuje situaci na trhu.
Israel’s aid blockade has caused the price of food staples to spike in Gaza’s markets, putting them out of reach for most people.
— Al Jazeera English (@AJEnglish) March 5, 2025
🔴 LIVE updates: https://t.co/XbgP2QgZoZ pic.twitter.com/pZdVT4pLGv
Podle The New York Times se ceny základních potravin zvýšily během jediné noci. Například cena cukru vzrostla z šesti na deset šekelů a kilogram rajčat se zdražil z osmi na dvacet šekelů. Mnoho lidí už předtím zápasilo s nedostatkem hotovosti a nyní si nemohou dovolit ani základní potraviny. „Nemáme peníze, a když se snažíme něco koupit, zjistíme, že je to dvakrát dražší než včera,“ řekl místní obyvatel Issam.
Humanitární organizace i OSN kritizují rozhodnutí Izraele. „Blokování pomoci je nepřijatelné a povede k devastujícím důsledkům,“ uvedla Caroline Seguin z organizace Lékaři bez hranic. Izraelský vládní mluvčí David Mencer však tvrdí, že „Hamás má zásoby na několik měsíců, ale odmítá je sdílet“.
Katar a Egypt, které pomáhaly vyjednat příměří, izraelský krok odsoudily. Katar označil blokádu za „jasné porušení mezinárodního humanitárního práva“ a Egypt hovoří o „využívání hladu jako zbraně“. Mezitím se palestinské úřady snaží regulovat ceny a bránit obchodníkům ve spekulativním zdražování.
Příměří, které začalo v lednu, mělo přinést klid po 15 měsících bojů. Místo toho se situace znovu vyhrotila. Pokud bude blokáda pokračovat, může se podle OSN dostat do kritické situace až milion lidí, kteří jsou na potravinové pomoci závislí.