Členské státy Evropské unie mají posledních pár dní na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám. Maďarsko je podle informací ČTK stále proti. Bez dohody sankce vyprší v sobotu 15. března, musí se přitom prodlužovat každých šest měsíců.
Na unijním sankčním seznamu je nyní více než 2400 osob a subjektů se zmrazeným majetkem a zákazem cestování, důvodem pro zařazení byl jejich podíl na narušování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny. Dohody se nepodařilo dosáhnout ani na dnešním jednání diplomatů členských zemí evropského bloku v Bruselu. Další takzvaný Coreper bude ve středu a rovněž v pátek.
⚡️ EU prepares for possible Hungarian veto on Russia sanctions extension, media reports.https://t.co/mNXM6Xn8Rp
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 10, 2025
Maďarský premiér Viktor Orbán, který si udržuje blízké vztahy s Ruskem, jako jediný představitel unijního státu na čtvrtečním mimořádném summitu EU odmítl schválit Ukrajině další podporu na obranu před Ruskem. Všech zbývajících 26 unijních států proto přijalo jen nezávazné prohlášení o pomoci Ukrajině, která se rozsáhlé ozbrojené agresi sousední země brání už déle než tři roky.
Někteří diplomaté byli podle serveru Euractiv chováním šéfa maďarské vlády překvapeni. Zatímco v minulosti Orbán při jednáních vždy hlasitě vyjadřoval své názory a prosazoval taktiku „něco za něco“, tedy získat nějaký ústupek od Bruselu, tentokrát nevyzdvihoval žádné sporné téma. „Orbánův zenový přístup ale může mít něco společného s tím, že na jednání nebyla přijata žádná skutečná rozhodnutí. Příští summit plánovaný na 20. března, bude náročnější,“ dodal server.
Navíc je možné, že si Maďarsko „šetřilo sílu“ na další bitvu, která se odehraje tento týden a týká se právě prodloužení sankcí proti běloruským a ruským občanům a právnickým osobám, domnívají se podle Euractivu diplomaté. Sankce totiž vyžadují jednomyslný souhlas všech 27 států Evropské unie a Maďarsko podle všeho stále požaduje vyškrtnutí osmi osob ze sankčního seznamu EU a nové záruky pro jednání o dodávkách plynu z Ruska.
Ukrajina od letošního roku ukončila přepravu ruského plynu přes své území do zemí EU a Moldavska, podle Kyjeva totiž Moskva z prodeje energetických surovin částečně financuje svoji agresi proti Ukrajině. Maďarsko ovšem už loni ruský plyn dodávaný přes ukrajinské území neodebíralo, proudí do něho plynovodem TurkStream přes Srbsko. Plyn z Ukrajiny nicméně odebíralo Slovensko, které hrozí kvůli neprodloužení tranzitu ruského plynu odvetnými kroky.
Maďarsko v lednu blokovalo i prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku, tedy nejrůznějších omezení dovozu a vývozu, která se rovněž musejí prodlužovat každých šest měsíců. Tyto sankce by bez dohody vypršely 31. ledna a hrozilo tak, že by přestala platit veškerá sektorová omezení v do té doby schválených sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v Belgii. Nakonec Budapešť ustoupila, když od Evropské komise získala ujištění týkající se „budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Členské státy se tak na prodloužení těchto sankcí shodly 27. ledna.