Po nedávném rozhodnutí americké vlády ukončit financování stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda se objevují obavy, co to znamená pro šíření objektivních informací v zemích s omezenou svobodou slova. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová považuje tento krok za chybu. Zároveň upozorňuje na rostoucí vliv Evropské komise v oblasti regulace obsahu na sociálních sítích a jeho dopady na politické dění v členských státech.
Jourová v rozhovoru pro ČT24 uvedla, že Spojené státy tímto rozhodnutím „vyklízejí své pole“ a oslabují svou roli garanta ověřených informací v cenzurovaných zemích. Připomněla, že tato stanice měla v minulosti zásadní význam i pro obyvatele komunistického Československa. Zároveň se domnívá, že Evropa by měla zvážit, zda by sama neměla převzít část odpovědnosti za financování.
Dlouhé roky se diskutuje o tom, proč by měli RFE / RF financovat právě Američané, upozornila v Interview ČT24 Věra Jourová. Nastal čas, aby si Evropa ujasnila své možnosti směrem k této stanici.
— Interview ČT24 (@Interviewct24) March 18, 2025
➡️celý rozhovor v iVysílání https://t.co/yoHkiQV5Ur
🔗 https://t.co/A5IiF9M9P9 pic.twitter.com/TVajoAnxCt
V souvislosti s politickou situací v Evropě se Jourová vyjádřila i k aktuálnímu dění v Rumunsku, kde bylo zrušeno první kolo prezidentských voleb a favorit Călin Georgescu nesměl kandidovat. Jak píše Echo24, pravicový populista vidí za tímto krokem tlak Evropské komise. Podle Jourové je těžké dohledat konkrétní zdroje dezinformačních kampaní, ale upozorňuje, že „Rusko má velice zdatné, samy sebe propagující spojence uvnitř členských států“.
Regulace digitálního prostoru je v Evropě dlouhodobým tématem. Jourová se podílela na tvorbě pravidel pro sociální sítě a čelí kritice, že se zasazuje o přílišnou cenzuru. Podle Echo24 se k tomu kriticky vyjadřuje i americký podnikatel Elon Musk, který ji označil za „ztělesnění banálního byrokratického zla“. Sama Jourová ale tento výrok nekomentovala a na otázky ohledně svobody projevu odpovídala obecně.
Kromě médií se vyjádřila i k bezpečnostní politice. Podle ČT24 považuje za chybu, že EU v minulosti podcenila ruské ambice a příliš spoléhala na dodávky plynu. Zmiňuje také plán Evropské komise na zvýšení investic do obrany, který zahrnuje i možnost společného zadlužení ve výši 150 miliard eur.
Jourová nakonec zdůraznila, že informovanost občanů je klíčová pro obranu demokracie. „Dobře informovaný občan je nejlepší nástroj proti dezinformacím,“ uvedla v rozhovoru pro ČT24. Věří, že Evropa se musí lépe připravit na digitální i geopolitické výzvy, které ji čekají.
