Herec a dabér s hlasem, který si každý zapamatoval. Muž, který ovlivnil generace diváků nejen na divadle, ale i ve filmu a televizi. Ve věku 85 let odešel Alois Švehlík – herecká ikona s nezaměnitelným projevem a charismatem.
Alois Švehlík zemřel 2. dubna krátce po půlnoci ve svém domově, obklopen nejbližšími. O jeho úmrtí informovalo Národní divadlo, kde strávil přes 35 let. „S hlubokým zármutkem oznamujeme, že ve středu 2. dubna krátce po půlnoci zemřel doma, obklopen nejbližší rodinou, dlouholetý člen Činohry Národního divadla Alois Švehlík. Čest jeho památce!“ uvedl jeho mluvčí Tomáš Staněk.
Cesta k herectví přitom nebyla jednoduchá. Jak připomněl server Novinky.cz, rodák z Pardubic nejprve vystudoval strojní průmyslovku a na DAMU se kvůli takzvanému „nevhodnému původu“ nedostal. Přesto se dokázal prosadit – začínal jako elév v Kladně, postupně prošel divadly v Klatovech, Mostě, Olomouci i Liberci. Do Prahy přišel v roce 1974 a v roce 1988 se stal členem Činohry Národního divadla, kde zůstal až do konce své kariéry.
Herec, pedagog i mistr dabingu
Na jevišti i před kamerou měl výjimečný cit pro postavy s vnitřním napětím a silou. Zahrál si například ve filmech Smrt krásných srnců, Dým bramborové natě, Princezna ze mlejna, Úsměvy smutných mužů nebo v oceňovaném snímku Na střeše. Z televizní tvorby si ho diváci pamatují z Hořícího keře, Já, Mattoni či seriálu Docent.
Během své kariéry získal Cenu Divadelních novin a v roce 2021 také prestižní Thálii za celoživotní mistrovství. Loni byl uveden do Síně slávy Národního divadla.
A pak tu byl jeho hlas. Ten se stal značkou sám o sobě. Daboval Jacka Nicholsona, Charlese Bronsona, Roberta De Nira, Anthonyho Hopkinse i komisaře Schimanskiho. Třikrát si odnesl Cenu Františka Filipovského – v roce 1999 za Lepší už to nebude, v roce 2007 za Tajemství Santa Vittorie. Jak připomněl Reflex, v roce 2014 pak dostal ocenění za celoživotní mistrovství v dabingu.
„Zemřel oblíbený kamarád, herec s poctivou a velkou kariérou, představitel silných a mužných postav s citlivou a překvapivě proměnlivou duší, dlouholetý vynikající pedagog na DAMU,“ zavzpomínal generální ředitel ND Jan Burian.
Vzpomínky, které zůstávají
Na Švehlíka nezapomněla ani herečka Veronika Žilková a na sociálních sítích sdílela černobílou fotografii z představení a napsala: „Rok 1986 a legendární představení Přelet nad kukaččím hnízdem. Drahý Lojzo, byl jsi úžasný. Ty, Věra Galatíková, Boris Rösner… děkuju, že jsem tam s tebou mohla hrát, děkuji ti, že jsi daboval skvěle Nicholsona. S láskou vzpomínám. R.I.P. Švehlík Alois.“
Alois Švehlík byl ženatý od roku 1967 s Florentinou, s níž vychoval tři děti – dcery Andreu a Terezu a syna Davida. Ten se vydal v otcových stopách a stal se rovněž uznávaným hercem. Jak připomněl server iDNES.cz, otec a syn se potkali i na filmovém plátně, například ve snímcích Úsměvy smutných mužů, I ve smrti sami nebo Alois Nebel.
Odešel muž, jehož hlas i přítomnost byly nepřehlédnutelné. Zůstávají role, vzpomínky a práce, která mluví dál. Čest jeho památce.
