Americký prezident Donald Trump zvažuje 90denní odklad svých recipročních cel, jejichž oznámení vedlo k největšímu propadu světových trhů od finanční krize v roce 2008 a pandemie covidu-19. Výjimkou je Čína, které pohrozil dalšími cly a zastavením všech plánovaných rozhovorů, pokud neodvolá ta svá odvetná. Druhá největší ekonomika tak čelí vyhlídce na více než stoprocentní tarifní zatížení a diplomatickou katastrofu. Informují o tom The Economic Times a AP.
Trump zvažuje 90denní odklad svých recipročních cel. Týká se to všech zemí kromě Číny. Další informace zatím nejsou k dispozici. Jeho administrativa se ocitla pod tlakem kvůli prudkému pádu světových trhů a zděšení řady významných světových ekonomů, investorů, politiků i některých republikánů a amerických občanů. Těm prakticky ze dne na den zmizela velká část úspor.
Donald Trump is considering a 90-day pause in tariffs for all countries except China, said White House.
— Department Of Government Inefficiency – D.O.G.I.N. (@doginhood_io) April 7, 2025
Stop complaining. Hold it. Because otherwise… 👇 pic.twitter.com/8WtO0AFRQQ
Oznámená cla poukázala na slabinu ve vztazích mezi miliardářem Elonem Muskem a Trumpem i jeho lidmi. I takzvaný ministr pro vládní efektivitu se (zatím opatrně) vyjadřuje proti tarifní politice na sociální síti X (dříve Twitter). Musk v krvavé lázni na burzách přišel o miliardy. Není sám, celní politika pustila žilou všem technologickým gigantům, kteří se Trumpovi dvořili, aby si zajistili místo po jeho boku.
Co se týče Číny, ohledně ní má Trump zatím nejtvrdší postoj. Nejen že nezvažuje odložení tarifů, ale pohrozil novými. „Pokud Čína do zítřka (8. dubna, tedy do dnešního dne) nestáhne své 34procentní navýšení nad rámec svého již dlouhodobého obchodního zneužívání, Spojené státy s účinností od 9. dubna uvalí na Čínu DODATEČNÁ cla ve výši 50 procent,“ napsal na sociální síti Truth Social.
Na Čínu se nově vztahuje clo ve výši 34 procent. Celkově se tedy zdanění čínského dovozu do USA zvýšilo na 54 procent. Pokud by Trump na komunistický stát uvalil dodatečné clo ve výši 50 procent, celkově by tarif činil 104 procent.
Trump přiměl svět jednat
„Kromě toho budou ukončena veškerá jednání s Čínou týkající se jimi požadovaných schůzek! Jednání s dalšími zeměmi, které rovněž požádaly o schůzky, začnou probíhat okamžitě,“ napsal dále šéf Bílého domu.
Trump dosud vykazoval jen málo ochoty ustoupit od své tarifní politiky, ostatní země mu ale začaly nabízet vyřešení obchodního deficitu a snížení nebo odstranění cel. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve Washingtonu řekl, že jeho země je připravena snížit svá cla na americký dovoz na nulu.
Evropská unie (EU) je ochotná snížit průmyslová cla a tarify zatěžující automobilový průmysl na nulu. Trump podle své administrativy bude chtít navíc jednat o tom, aby země bloku nakupovaly více amerických energií. Ekonomové také doporučují zvýšit objemy nákupu amerických zbraní. Evropa se však snaží od USA osamostatnit rozjetím vlastního zbrojního průmyslu. Padly ale návrhy nakupovat americké zbraně pro Ukrajinu, čímž by byla defacto zajištěna americká pomoc, jen financovaná EU.
Evropská komise (EK) má nachystaná i protiopatření zahrnující americké zboží v celkové hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). Některá z nich začnou platit 15. dubna, další od 15. května.
Vietnam nabídl Trumpovi snížení cel na nulu a slib, že bude nakupovat více amerického zboží. Trumpův obchodní poradce Peter Navarro to ale odmítl. Podle něj se obchodní deficit této země „vymknul kontrole“ a navíc „podvádí“, když prodává v USA čínské zboží označované za vlastní. To naznačuje, že jednání s Trumpovou administrativou mohou být obtížná.
